Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 310 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
korektor, přičemž vzorec (6. Postup iterací prvním integračním kroku obr.37) bude působit jako tzv.37) (6. použijeme-li jako prediktor přímou Eulerovu metodu, (6.znaménko shodná místní zbytkovou chybou přímé Eulerovy metody.36) řešení lineární diferenciální rovnice x(í) Xx(í) —X, x(0), kde Xje záporná reálná konstanta.35) lze použít substituční iterace *n fiXn +l) (6. Čím přesnější prediktor použijeme, tím výrazněji klesne počet iterací korek­ toru nutných tomu, aby splnil požadavek iv(k+1) Y(fc) p i iter kde eiterje předem zvolená kladná konstanta. Délka kroku je zde zvolena kratší než časová konstanta |1/A|. 116. funkci prediktoru může sloužit některá explicitní integrační metoda. K výpočtu implicitního vztahu (6. Vidíme, body xf* rostoucím postupně blíží hledanému bodu v Z obrázku však snadno přesvědčíme, kdybychom zvolili posloupnost bodů přestala konvergovat, neboť pak iterace oscilovaly mezi body po- 306 . Řád zpětné Eulerovy metody zřejmě roven jedné. Jako odhad zbytkové chyby řešení dvojice prediktor-korektor pro automa­ tické řízení délky integračních kroků můžeme použít výraz (0) i £ |X*+1 ll kde hodnota řešení bodě £n+1 dosažená zkonvergování korektoru a hodnota vypočítaná podle prediktoru. Předpokladem však je, predik­ torem korektorem jsou integrační metody shodného řádu. prediktor.36) Za výchozí bod těchto iterací můžeme použít prostě x (0> X■*n+l n Výhodnější však je, zvláště implicitních metod vyšších řádů, odhadu výchozího bodu iterací použít tzv. Další bod Xj2) leží na přímce procházející rovnoběžné tečnou řešení procházejícímu bodem atd. Tak např.36) pro dosadíme X tn) (6-37) Zpětná Eulerova metoda pak kombinaci prediktorem (6. Příklad Použijme dvojici prediktor-korektor danou vzorci (6. Cílem iterací korektoru nalézt bod tak, aby spojnice bodů byla tečnou řešení, které prochází bodem v Výchozí bod iterací x(]0) vypočítaný prediktoru leží tečně přesnému řešení v bodu První bod vypočítaný korektoru leží přímce procházející 0 rovnoběžné tečnou řešení procházejícímu bodem x*0’.36) specifikuje případné iterace tohoto korektoru