Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 297 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pokud argumentem funkce :?(. nám dovoluje přibližné hodnoty řešení počítat rekurzívně. Pokud hodnotu xn+1 získáme vzorce (6.20) představuje vzorec p-krokové integrační metody. Pokud metoda je jednokroková, její vzorec můžeme uplatnit již prvním integračním kroku polo­ žením x(0 Vícekrokové metody třeba „nastartovat“ buď tak, prvních p kroků rekurzívního výpočtu provede metodou jednokrokovou nebo tak, že činitel uvažované metody postupně roste počínaje hodnotou jedna.20) tak, hodnoty všech argumentů pravé straně jsou nikoliv přibližné, ale přesné, sn+1 představuje tzv.ciální rovnice diskrétních časových bodech tn, 0,1,2,.) pravé straně (6.v f). Další důležitou předností implicitních metod před explicitními to, nevyžadují redukci řešených diferenciálních rovnic implicitního tvaru F(x, x,t) explicitní tvar = = fl.2i) 293 . Integrační metoda nazývá konvergentní, pokud její místní zbytkové chyby se zkracující délkou integračního kroku klesají nule, tj. V porovnání explicitními metodami však tato nevýhoda implicitních meto bývá často vyvážena jejich lepší celkovou výpočetní účinností. f„+1 —t„ h.. Diferenční rovnice vzniklé časovou diskretizací základě některé metod numerické integrace diferenciálních rovnic představují nejčastěji vztah X ) udávající hodnotu xn+1 závislosti několika předchozích aproximacích řešení i jeho první derivace (popřípadě derivací vyšších).. Diskrétní časové body jsou navzájem vzdáleny délku integrač­ ního kroku tj. Vztah (6. Dále budeme zabývat pouze lineárními integračními metodami, tj. pokud lim 0 fi-*0 Odhad místních zbytkových chyb většiny numerických integračních metod lze vyjádřit tvaru £ i<rx1, (6., aproximovat po­ sloupností číselných hodnot {xn}, které jsou řešením příslušné diferenční rovnice.20) hodnota x,l+1 nebo n+x,jde vzorec implicitní integrační metody. Jeho vyhodnocení pak každém integračním kroku vyžaduje řešení nelineární algebraické rovnice některou iterač- ních metod. metodami, v jejichž vztahu (6. místní zbytkovou chybu l)-vého kroku. Diskretizací soustavy diferenciálních rovnic získáme soustavu stejného počtu di­ ferenčních rovnic.20) vystupuje lineární funkce #ýV)« Rozdíl mezi skutečnou aproximovanou hodnotou řešení x(f„+1) x„+1 v bodě í„+1 představuje zbytkovou chybu integrační metody En A’( f/i 1 v l)-vém integračním kroku