Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 297 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
metodami, v jejichž vztahu (6.ciální rovnice diskrétních časových bodech tn, 0,1,2,. Pokud argumentem funkce :?(. pokud lim 0 fi-*0 Odhad místních zbytkových chyb většiny numerických integračních metod lze vyjádřit tvaru £ i<rx1, (6.20) vystupuje lineární funkce #ýV)« Rozdíl mezi skutečnou aproximovanou hodnotou řešení x(f„+1) x„+1 v bodě í„+1 představuje zbytkovou chybu integrační metody En A’( f/i 1 v l)-vém integračním kroku.20) tak, hodnoty všech argumentů pravé straně jsou nikoliv přibližné, ale přesné, sn+1 představuje tzv.) pravé straně (6.20) představuje vzorec p-krokové integrační metody. Dále budeme zabývat pouze lineárními integračními metodami, tj.v f).. místní zbytkovou chybu l)-vého kroku. V porovnání explicitními metodami však tato nevýhoda implicitních meto bývá často vyvážena jejich lepší celkovou výpočetní účinností.. Další důležitou předností implicitních metod před explicitními to, nevyžadují redukci řešených diferenciálních rovnic implicitního tvaru F(x, x,t) explicitní tvar = = fl. Jeho vyhodnocení pak každém integračním kroku vyžaduje řešení nelineární algebraické rovnice některou iterač- ních metod., aproximovat po­ sloupností číselných hodnot {xn}, které jsou řešením příslušné diferenční rovnice. Diferenční rovnice vzniklé časovou diskretizací základě některé metod numerické integrace diferenciálních rovnic představují nejčastěji vztah X ) udávající hodnotu xn+1 závislosti několika předchozích aproximacích řešení i jeho první derivace (popřípadě derivací vyšších). Pokud hodnotu xn+1 získáme vzorce (6. Diskretizací soustavy diferenciálních rovnic získáme soustavu stejného počtu di­ ferenčních rovnic. Vztah (6. f„+1 —t„ h. nám dovoluje přibližné hodnoty řešení počítat rekurzívně.20) hodnota x,l+1 nebo n+x,jde vzorec implicitní integrační metody.2i) 293 . Pokud metoda je jednokroková, její vzorec můžeme uplatnit již prvním integračním kroku polo­ žením x(0 Vícekrokové metody třeba „nastartovat“ buď tak, prvních p kroků rekurzívního výpočtu provede metodou jednokrokovou nebo tak, že činitel uvažované metody postupně roste počínaje hodnotou jedna. Diskrétní časové body jsou navzájem vzdáleny délku integrač­ ního kroku tj. Integrační metoda nazývá konvergentní, pokud její místní zbytkové chyby se zkracující délkou integračního kroku klesají nule, tj