Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
V zájmu nejjednodušší struktury program nutné především nejvíc
omezit zjednodušit větvení programů.
Požadavek modulárního členění programů vychází schopnosti člověka
chápat bez přílišné námahy pouze poměrně krátké jednoduché posloupnosti pro
30
.6.1. cílem zlepšit jejich
výpočetní účinnost používáme optimalizující překladače.
Také provoz takovýchto program bývá často velmi nehospodárný, zejména při
potřebě nohokrát opakovaně simulovat soustavu stále stejného typu, jak to
časté při návrhu soustav, např.
strukturované programování. Jen dostatečně srozumitelné programy lze hospodárně při
pravovat, odladovat, ověřovat, dokum entovat modifikovat. PŘÍPRAVA PROGRAM Ů
Nemáme-li možnost potřebný program pro řešení určité úlohy daném počítači
získat hotový, nezbývá nám, než abychom jej vypracovali sami. univerzálních simulačních programů, jejichž rejstřík modelů vý
početních možností bývá sice velmi široký, přesto nás však často neuspokojí zcela. Při dalším postupu pak strukturu tohoto
hypotetického akroprogram krok krokem zjemňujeme.
To týká např. Mezi hlavní zásady tohoto přístupu patří:
a) volba jednoduché programové struktury,
b) programování „shora dolů“,
c) modulární členění programů.
Nejdůležitějším prostředkem pro přípravu srozumitelných program tzv. Obvykle nejprve prostřednictvím
určitého hypotetického jazyka zapíšeme velmi hrubou strukturu programu, odpoví
dající nejdůležitějším krokům algoritmu. tohoto hlediska nejdůležitější vlastností program ů
je jejich srozumitelnost.
Připravovat programy způsobem „shora dolů“ znamená rozčlenit program o
vaný algoritmus hierarchických úrovní při jeho kódování program postu
povat nejvyšší úrovně úrovním stále nižším. Podmíněnými skoky bychom neměli
nahrazovat logické příkazy. Současně doplňo
váním stále větších podrobností jazyk program postupně přibližujeme zvolenému
programovacímu jazyku přizpůsobujeme vlastnostem zvoleného počítače. Pro takovéto úlohy bývá výhodnější vypracovat jednoúčelový pro
gram „šitý íru“ dané úlohy výpočetních možností použitého počítače. při jejich optimalizaci nebo při statistickém návrhu
jejich tolerancí. přípravě našeho
vlastního program však někdy musíme přistoupit takovém případě, kdy pro
gram pro řešení zadané úlohy sice máme, ale nevyhovuje nám svými vlastnostmi. Program proto
vždy snažíme vypracovat především nejsrozumitelnější. Zpětné ne
podmíněné skoky lze obvykle nahradit cyklem, dopředné nepodmíněné skoky
skoky podmíněnými. Příkazy podmíněných skoků měly být vždy přetransfor-
movány tak, aby byly nejsrozumitelnější. Nesmíme ztrácet zřetele,
že náklady přípravu údržbu program zpravidla značně převyšují celkové
náklady jeho zpracovávání počítači. Používání nepodmíněných skoků (nej
častěji příkazem TO) doporučuje pokud možno zcela vyloučit.
Jelikož příprava kvalitních program poměrně nákladná, musíme snažit
co nejvíce zhospodárnit
