Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
cílem zlepšit jejich
výpočetní účinnost používáme optimalizující překladače. Používání nepodmíněných skoků (nej
častěji příkazem TO) doporučuje pokud možno zcela vyloučit.
Jelikož příprava kvalitních program poměrně nákladná, musíme snažit
co nejvíce zhospodárnit. Jen dostatečně srozumitelné programy lze hospodárně při
pravovat, odladovat, ověřovat, dokum entovat modifikovat.
Požadavek modulárního členění programů vychází schopnosti člověka
chápat bez přílišné námahy pouze poměrně krátké jednoduché posloupnosti pro
30
. Pro takovéto úlohy bývá výhodnější vypracovat jednoúčelový pro
gram „šitý íru“ dané úlohy výpočetních možností použitého počítače. Při dalším postupu pak strukturu tohoto
hypotetického akroprogram krok krokem zjemňujeme.
To týká např. Příkazy podmíněných skoků měly být vždy přetransfor-
movány tak, aby byly nejsrozumitelnější. Program proto
vždy snažíme vypracovat především nejsrozumitelnější. Současně doplňo
váním stále větších podrobností jazyk program postupně přibližujeme zvolenému
programovacímu jazyku přizpůsobujeme vlastnostem zvoleného počítače. Zpětné ne
podmíněné skoky lze obvykle nahradit cyklem, dopředné nepodmíněné skoky
skoky podmíněnými. PŘÍPRAVA PROGRAM Ů
Nemáme-li možnost potřebný program pro řešení určité úlohy daném počítači
získat hotový, nezbývá nám, než abychom jej vypracovali sami.
strukturované programování.
Připravovat programy způsobem „shora dolů“ znamená rozčlenit program o
vaný algoritmus hierarchických úrovní při jeho kódování program postu
povat nejvyšší úrovně úrovním stále nižším. přípravě našeho
vlastního program však někdy musíme přistoupit takovém případě, kdy pro
gram pro řešení zadané úlohy sice máme, ale nevyhovuje nám svými vlastnostmi. Obvykle nejprve prostřednictvím
určitého hypotetického jazyka zapíšeme velmi hrubou strukturu programu, odpoví
dající nejdůležitějším krokům algoritmu. univerzálních simulačních programů, jejichž rejstřík modelů vý
početních možností bývá sice velmi široký, přesto nás však často neuspokojí zcela. Nesmíme ztrácet zřetele,
že náklady přípravu údržbu program zpravidla značně převyšují celkové
náklady jeho zpracovávání počítači. při jejich optimalizaci nebo při statistickém návrhu
jejich tolerancí.1. tohoto hlediska nejdůležitější vlastností program ů
je jejich srozumitelnost. Mezi hlavní zásady tohoto přístupu patří:
a) volba jednoduché programové struktury,
b) programování „shora dolů“,
c) modulární členění programů. Podmíněnými skoky bychom neměli
nahrazovat logické příkazy.
Nejdůležitějším prostředkem pro přípravu srozumitelných program tzv.
V zájmu nejjednodušší struktury program nutné především nejvíc
omezit zjednodušit větvení programů.
Také provoz takovýchto program bývá často velmi nehospodárný, zejména při
potřebě nohokrát opakovaně simulovat soustavu stále stejného typu, jak to
časté při návrhu soustav, např.6
