Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 29 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V zájmu nejjednodušší struktury program nutné především nejvíc omezit zjednodušit větvení programů. strukturované programování. Podmíněnými skoky bychom neměli nahrazovat logické příkazy. PŘÍPRAVA PROGRAM Ů Nemáme-li možnost potřebný program pro řešení určité úlohy daném počítači získat hotový, nezbývá nám, než abychom jej vypracovali sami. Připravovat programy způsobem „shora dolů“ znamená rozčlenit program o­ vaný algoritmus hierarchických úrovní při jeho kódování program postu­ povat nejvyšší úrovně úrovním stále nižším. Pro takovéto úlohy bývá výhodnější vypracovat jednoúčelový pro­ gram „šitý íru“ dané úlohy výpočetních možností použitého počítače. Jelikož příprava kvalitních program poměrně nákladná, musíme snažit co nejvíce zhospodárnit. cílem zlepšit jejich výpočetní účinnost používáme optimalizující překladače. Příkazy podmíněných skoků měly být vždy přetransfor- movány tak, aby byly nejsrozumitelnější. při jejich optimalizaci nebo při statistickém návrhu jejich tolerancí. Také provoz takovýchto program bývá často velmi nehospodárný, zejména při potřebě nohokrát opakovaně simulovat soustavu stále stejného typu, jak to časté při návrhu soustav, např. Při dalším postupu pak strukturu tohoto hypotetického akroprogram krok krokem zjemňujeme. Mezi hlavní zásady tohoto přístupu patří: a) volba jednoduché programové struktury, b) programování „shora dolů“, c) modulární členění programů. Požadavek modulárního členění programů vychází schopnosti člověka chápat bez přílišné námahy pouze poměrně krátké jednoduché posloupnosti pro­ 30 . Zpětné ne­ podmíněné skoky lze obvykle nahradit cyklem, dopředné nepodmíněné skoky skoky podmíněnými. Jen dostatečně srozumitelné programy lze hospodárně při­ pravovat, odladovat, ověřovat, dokum entovat modifikovat. univerzálních simulačních programů, jejichž rejstřík modelů vý­ početních možností bývá sice velmi široký, přesto nás však často neuspokojí zcela.1. To týká např. Používání nepodmíněných skoků (nej­ častěji příkazem TO) doporučuje pokud možno zcela vyloučit.6. Program proto vždy snažíme vypracovat především nejsrozumitelnější. Nejdůležitějším prostředkem pro přípravu srozumitelných program tzv. Nesmíme ztrácet zřetele, že náklady přípravu údržbu program zpravidla značně převyšují celkové náklady jeho zpracovávání počítači. přípravě našeho vlastního program však někdy musíme přistoupit takovém případě, kdy pro­ gram pro řešení zadané úlohy sice máme, ale nevyhovuje nám svými vlastnostmi. tohoto hlediska nejdůležitější vlastností program ů je jejich srozumitelnost. Současně doplňo­ váním stále větších podrobností jazyk program postupně přibližujeme zvolenému programovacímu jazyku přizpůsobujeme vlastnostem zvoleného počítače. Obvykle nejprve prostřednictvím určitého hypotetického jazyka zapíšeme velmi hrubou strukturu programu, odpoví­ dající nejdůležitějším krokům algoritmu