Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Každý programový modul měl mít zásadně jediný vstup jediný výstup.
Již během přípravy program musíme pam atovat jeho snadnou odladitel-
nost údržbu tím, něho dostatečný počet vhodných míst vložíme příkazy
pro kontrolní tisky určitých param etrů nebo celých polí souborů dat.
Názvy jednotlivých proměnných podprogram volíme tak, aby naznačovaly
pokud možno jejich smysl. Doporučuje se, aby rozsah programových modulů nepřekračoval jednu
stranu výpisu. Nejlépe tom hodí angličtina hlediska struktury
jazyka mezinárodní směnitelnosti programů. První znak názvu volíme vždy tak,
jak odpovídá implicitní deklaraci typu příslušných veličin; např.) výhodné zavést
samostatné parametry, nejčastějf jako logické proměnné. zda určitý výpočet již ukončen nikoliv, podle které větve modulu
výpočet probíhá, jak závažné chybě výpočtu došlo apod.gramových instrukcí.
Příprava program nám velmi usnadní zhospodární, máme-li dispozici
vhodnou knihovnu univerzálních programových modulů podobě podprogram či
celých programových bloků. Mají-li být rozsáhlé programy dostatečně srozumitelné,
musí být rozčleněny programových modulů, tj.
Tím, uživatelé mají pro nejčastěji požadované operace dispozici již hotové
standardní řádně dokum entované podprogramy, něž jsou již zvyklí, podstatně
se urychlí příprava programů, odstraní zbytečné duplicity uživatelům odpadne
31
. Vedle podprogram ů
pro různé numerické metody knihovna obvykle obsahuje podprogram pro for
mulaci matematických popisů modelů typických úloh, pro vstupní výstupní ope
race (např. Vnitřní strukturu modulů můžeme zvýraznit odsaze
ním začátků jejich řádek. načítání dat, tisk tabulek, grafů apod. Důležité je, aby úprava modulů byla účelně standardizována. Členění program modulů mělo být přímé korespondenci
s hierarchií jeho struktury.
H odnota vstupních param etrů modulu neměla být měněna hodnota ostatních
param etrů měla být měněna pouze tehdy, je-li cílem funkce modulu. Je-li zájmu srozumitelnosti přehlednosti, kom entářové řádky
zařazujeme dovnitř modulů. oduly
by neměly obsahovat více než jeden cyklus nebo podmíněný krok. krátkých, logicky graficky
jasně definovaných programových úseků, nejčastěji představujících samostatné pod
programy. Takovouto knihovnu buduje každé pracoviště,
vážně zabývající vědeckotechnickými výpočty počítači.) pro další pomocné operace
(např.
Srozumitelnost programových modulů můžeme ještě zlepšit některými jejich
formálními úpravami. indikaci stavu
modulu (např. jazyce
FO RTRA volíme pro veličiny typu TEG názvy začínající písmeny abecedy
I Rovněž názvy proměnných podprogram výhodné určitým způsobem
standardizovat.
Každý programový modul měl začínat stručným kom entářem jasně definujícím
jeho funkci. třídění dekódování dat). žádoucí,
aby kontrolní tisky měly svou hierarchii, která odpovídá hierarchii celého programu,
a aby uživatel volbou určitého vstupního param etru mohl vyvolat tisk požadované
úrovně, popřípadě aby kontrolní tisky mohl zcela potlačit
