Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
) výhodné zavést
samostatné parametry, nejčastějf jako logické proměnné.
Srozumitelnost programových modulů můžeme ještě zlepšit některými jejich
formálními úpravami. Vnitřní strukturu modulů můžeme zvýraznit odsaze
ním začátků jejich řádek. Důležité je, aby úprava modulů byla účelně standardizována.
H odnota vstupních param etrů modulu neměla být měněna hodnota ostatních
param etrů měla být měněna pouze tehdy, je-li cílem funkce modulu. První znak názvu volíme vždy tak,
jak odpovídá implicitní deklaraci typu příslušných veličin; např.) pro další pomocné operace
(např.
Každý programový modul měl začínat stručným kom entářem jasně definujícím
jeho funkci.
Příprava program nám velmi usnadní zhospodární, máme-li dispozici
vhodnou knihovnu univerzálních programových modulů podobě podprogram či
celých programových bloků. Vedle podprogram ů
pro různé numerické metody knihovna obvykle obsahuje podprogram pro for
mulaci matematických popisů modelů typických úloh, pro vstupní výstupní ope
race (např. Členění program modulů mělo být přímé korespondenci
s hierarchií jeho struktury.gramových instrukcí.
Tím, uživatelé mají pro nejčastěji požadované operace dispozici již hotové
standardní řádně dokum entované podprogramy, něž jsou již zvyklí, podstatně
se urychlí příprava programů, odstraní zbytečné duplicity uživatelům odpadne
31
.
Již během přípravy program musíme pam atovat jeho snadnou odladitel-
nost údržbu tím, něho dostatečný počet vhodných míst vložíme příkazy
pro kontrolní tisky určitých param etrů nebo celých polí souborů dat. zda určitý výpočet již ukončen nikoliv, podle které větve modulu
výpočet probíhá, jak závažné chybě výpočtu došlo apod.
Názvy jednotlivých proměnných podprogram volíme tak, aby naznačovaly
pokud možno jejich smysl. Doporučuje se, aby rozsah programových modulů nepřekračoval jednu
stranu výpisu. krátkých, logicky graficky
jasně definovaných programových úseků, nejčastěji představujících samostatné pod
programy. Je-li zájmu srozumitelnosti přehlednosti, kom entářové řádky
zařazujeme dovnitř modulů. Mají-li být rozsáhlé programy dostatečně srozumitelné,
musí být rozčleněny programových modulů, tj. třídění dekódování dat). indikaci stavu
modulu (např. jazyce
FO RTRA volíme pro veličiny typu TEG názvy začínající písmeny abecedy
I Rovněž názvy proměnných podprogram výhodné určitým způsobem
standardizovat. oduly
by neměly obsahovat více než jeden cyklus nebo podmíněný krok. žádoucí,
aby kontrolní tisky měly svou hierarchii, která odpovídá hierarchii celého programu,
a aby uživatel volbou určitého vstupního param etru mohl vyvolat tisk požadované
úrovně, popřípadě aby kontrolní tisky mohl zcela potlačit. Takovouto knihovnu buduje každé pracoviště,
vážně zabývající vědeckotechnickými výpočty počítači. načítání dat, tisk tabulek, grafů apod. Nejlépe tom hodí angličtina hlediska struktury
jazyka mezinárodní směnitelnosti programů.
Každý programový modul měl mít zásadně jediný vstup jediný výstup
