Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 233 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Uvažujme popis lineárních dynamických soustav pro kmitočtovou oblast v podobě soustavy lineárních algebraických rovnic komplexními koeficienty A(joj) X(jco) B(jo) (5. Navíc rostoucím zpravidla nepříznivě roste vliv chyb zaokrouhlení. 5. Kmitočtové charakteristiky analyzované soustavy pak získáme pros­ tým dosazováním hodnot kmitočtu joj.5. Použijeme-li tento rozvoj obou stranách (5.180 , e ------- (0 180v ' 1 (4) e 1()(/> a)h4 f(0 ) Lichoběžníkové Simpsonovo pravidlo představují nejjednodušší případy tzv. Proto praxi metody příliš vysokých řádů nepoužívají. Lze jej však použít pro kmitočtovou analýzu lineárních dynamických soustav rozprostřenými parametry. je celý postup čistě numerický, výsledná přenosová funkce semisymbolickém tvaru póly nulami koeficienty vyjádřenými numericky, ale operátorem p symbolickým.99) můžeme použít přímo některý postupů uvedených v kap. Newtonových-Cotesových vzorců pro výpočet hodnoty určitého integrálu. Řešení kmitočtové oblasti Pro kmitočtovou analýzu lineárních dynamických soustav popisem podobě sou­ stavy diferenciálních rovnic uvedeme dva rozdílné numerické postupy. tím, jej naprogramujeme komplexní místo reálné aritmetice. Nej­ oblíbenější jsou různé modifikace lichoběžníkového nebo Simpsonova pravidla. Vedle toho však používají metody využívající nerovnoměrná rozložení bodů integrované funkce uvnitř integračního intervalu (např. 230 .2. Laplaceovou nebo Fourierovou transformací popisu podobě soustavy diferenciálních rovnic. Často však komplexní aritmetika dispozici není, jako např. Pak musíme výpočetní postup upravit tak, aby operoval výhradně reálnými čísly. si ukážeme postup, pomocí kterého lze popisu podobě soustavy diferenciálních rovnic určit libovolnou přenosovou funkci analyzované dynamické soustavy. odst.98), dostaneme 5. Gaussovy vzorce) jiné metody. Ač velikost zbytkové chyby rostoucím řádem metody obvykle klesá, ně­ kterých funkcí vyšší derivace mohou nabývat takových hodnot, zbytková chyba s skutečnosti roste. Zde zmíníme postupu, který porovnání prvním sice jednodušší, ale obvykle také výpočetně méně účinný.4.4. Umožňuje-li výpočetní systém, který máme dispozici, operovat komplex­ ními čísly, pro řešení (5.99) kde A(jco) komplexní matice rozměru X(joj) B(jco) jsou «-rozměrné komplexní vektory. Jak známo, tento popis můžeme získat např. standardních verzích programovacího jazyka ALGOL nebo BASIC