Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
tím, jej naprogramujeme komplexní místo reálné aritmetice.
Použijeme-li tento rozvoj obou stranách (5. Lze jej však použít pro kmitočtovou analýzu lineárních dynamických
soustav rozprostřenými parametry.4. Laplaceovou nebo
Fourierovou transformací popisu podobě soustavy diferenciálních rovnic. je
celý postup čistě numerický, výsledná přenosová funkce semisymbolickém
tvaru póly nulami koeficienty vyjádřenými numericky, ale operátorem p
symbolickým.
si ukážeme postup, pomocí kterého lze popisu podobě soustavy diferenciálních
rovnic určit libovolnou přenosovou funkci analyzované dynamické soustavy.
Uvažujme popis lineárních dynamických soustav pro kmitočtovou oblast
v podobě soustavy lineárních algebraických rovnic komplexními koeficienty
A(joj) X(jco) B(jo) (5. 5. Gaussovy vzorce) jiné
metody.99)
kde A(jco) komplexní matice rozměru X(joj) B(jco) jsou «-rozměrné
komplexní vektory.5. Jak známo, tento popis můžeme získat např. odst. Zde zmíníme postupu,
který porovnání prvním sice jednodušší, ale obvykle také výpočetně méně
účinný. Newtonových-Cotesových vzorců pro výpočet hodnoty určitého integrálu. Často
však komplexní aritmetika dispozici není, jako např. Proto praxi metody příliš vysokých řádů nepoužívají. Pak musíme výpočetní postup
upravit tak, aby operoval výhradně reálnými čísly.98), dostaneme
5. Navíc rostoucím zpravidla nepříznivě roste vliv chyb
zaokrouhlení. Nej
oblíbenější jsou různé modifikace lichoběžníkového nebo Simpsonova pravidla. Řešení kmitočtové oblasti
Pro kmitočtovou analýzu lineárních dynamických soustav popisem podobě sou
stavy diferenciálních rovnic uvedeme dva rozdílné numerické postupy.
Umožňuje-li výpočetní systém, který máme dispozici, operovat komplex
ními čísly, pro řešení (5.180 ,
e ------- (0
180v '
1 (4)
e 1()(/> a)h4 f(0 )
Lichoběžníkové Simpsonovo pravidlo představují nejjednodušší případy
tzv.2.
Ač velikost zbytkové chyby rostoucím řádem metody obvykle klesá, ně
kterých funkcí vyšší derivace mohou nabývat takových hodnot, zbytková chyba
s skutečnosti roste. standardních verzích
programovacího jazyka ALGOL nebo BASIC.
Vedle toho však používají metody využívající nerovnoměrná rozložení bodů
integrované funkce uvnitř integračního intervalu (např. Kmitočtové charakteristiky analyzované soustavy pak získáme pros
tým dosazováním hodnot kmitočtu joj.
230
.99) můžeme použít přímo některý postupů uvedených
v kap.4
