Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Proto praxi metody příliš vysokých řádů nepoužívají. standardních verzích
programovacího jazyka ALGOL nebo BASIC. Nej
oblíbenější jsou různé modifikace lichoběžníkového nebo Simpsonova pravidla.
si ukážeme postup, pomocí kterého lze popisu podobě soustavy diferenciálních
rovnic určit libovolnou přenosovou funkci analyzované dynamické soustavy. Kmitočtové charakteristiky analyzované soustavy pak získáme pros
tým dosazováním hodnot kmitočtu joj. Navíc rostoucím zpravidla nepříznivě roste vliv chyb
zaokrouhlení.4. odst.99) můžeme použít přímo některý postupů uvedených
v kap. je
celý postup čistě numerický, výsledná přenosová funkce semisymbolickém
tvaru póly nulami koeficienty vyjádřenými numericky, ale operátorem p
symbolickým. Laplaceovou nebo
Fourierovou transformací popisu podobě soustavy diferenciálních rovnic. Pak musíme výpočetní postup
upravit tak, aby operoval výhradně reálnými čísly. tím, jej naprogramujeme komplexní místo reálné aritmetice. Zde zmíníme postupu,
který porovnání prvním sice jednodušší, ale obvykle také výpočetně méně
účinný.
230
.
Použijeme-li tento rozvoj obou stranách (5. Newtonových-Cotesových vzorců pro výpočet hodnoty určitého integrálu.
Umožňuje-li výpočetní systém, který máme dispozici, operovat komplex
ními čísly, pro řešení (5.2. Lze jej však použít pro kmitočtovou analýzu lineárních dynamických
soustav rozprostřenými parametry. Řešení kmitočtové oblasti
Pro kmitočtovou analýzu lineárních dynamických soustav popisem podobě sou
stavy diferenciálních rovnic uvedeme dva rozdílné numerické postupy. Jak známo, tento popis můžeme získat např.98), dostaneme
5.
Uvažujme popis lineárních dynamických soustav pro kmitočtovou oblast
v podobě soustavy lineárních algebraických rovnic komplexními koeficienty
A(joj) X(jco) B(jo) (5. Gaussovy vzorce) jiné
metody.4.180 ,
e ------- (0
180v '
1 (4)
e 1()(/> a)h4 f(0 )
Lichoběžníkové Simpsonovo pravidlo představují nejjednodušší případy
tzv. 5.99)
kde A(jco) komplexní matice rozměru X(joj) B(jco) jsou «-rozměrné
komplexní vektory. Často
však komplexní aritmetika dispozici není, jako např.
Ač velikost zbytkové chyby rostoucím řádem metody obvykle klesá, ně
kterých funkcí vyšší derivace mohou nabývat takových hodnot, zbytková chyba
s skutečnosti roste.5.
Vedle toho však používají metody využívající nerovnoměrná rozložení bodů
integrované funkce uvnitř integračního intervalu (např
