Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 230 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
90) je horní mez absolutních hodnot zbytkových chyb prvků matice eAhaproximovaných rozvojem (5.90) odhadnout jako kde fmin absolutně nejmenší nenulový prvek matice aproximace (5. základě emaxvypočítaného podle (5. že *(t) y{t„) pro tn_ n Výraz (5. Xn G„V„1 kde G eAffdo- B 227 .kde e,max \\Ah\\K+1 1 JK 1)! \\Ah\\ (5. Vedle malé výpočetní účinnosti omezené přesnosti nevýhodou popsané metody to, pro každou novou hodnotu musíme celý výpočet provést znovu.88) budou tedy stacionární. Výhodnější jsou proto metody, které dovolují stavovou přechodovou matici eA' vyjádřit numerickými postupy semisymbolickém tvaru jako součet přirozených modů řešení. Jelikož takto vyjádřené funkci eAí proměnná vystupuje explicitně, takže lze charakterizovat symbolem, funkci eAhn pro každou novou hodnotu hn dostaneme snadno prostým dosazením hnza t.90) můžeme dále horní mez relativních zbytkových chyb prvků aproximace (5.90).90) obvykle volí tak velké, aby ermaxkleslo pod přípustnou mez. Jak jsme přesvědčili předchozím odstavci, tyto metody vesměs vyžadují řešení úlohy charakteristických čísel matice Dále však uvidíme, řešení této úlohy máme dispozici výpočetně velmi účinné algoritmy nepatrnou zbytkovou chybou. Na nejjednodušší aproximaci konvolučního integrálu vede předpoklad, že v(t) zůstává každém integračním kroku konstantní, tj. Jelikož však rostoucím zvětšují zaokrouhlovací chyby výpočtů, celkovou chybu uvažované aproximace nelze zmenšovat libovolně, nehledě to, růstem K značně narůstá spotřeba strojového času. se v aproximačním rozvoji (5. Matice Fna G„je nutné znovu vypočítat jen případě změny délky integračního kroku.44) členech.88) tak převede tvar Vidíme, pro matice během integrace zůstanou konstantní dife­ renční rovnice (5