Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 207 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1.2) přičemž nx-rozměrný vektor x(t) označuje jako stav soustavy vektor v(í) jako její vstup. Vztah (5.Analýza lineárních dynamických soustav 5. Časové průběhy hledaných sekundárních nebo výstupních veličin analyzované soustavy lze obvykle určit vztahu y(f) Cx(t) v(í) (5.2) bude potom menší než rozměr vektoru z(f) v soustavě (5. Jelikož obecně není vyloučeno, matice soustavě (5. znamená, počet rovnic, tím i rozměr vektoru x(f) soustavě (5.2) spolu vztahem (5.1) jednoznačně řešitelná, lze zredukovat soustavu nx diferenciálních rovnic tzv. normálním tvaru explicitně vyjádřeným vektorem derivací neznámých x(f) x(f) v(f) (5.1) singulární, některé rovnice této soustavy mohou být algebraické anebo zmíněné redukci mohou diferenciálních algebraické přejít.2) podobu p (o x B;v (5-4) i=0 1(\A .3) představují stavový popis lineární dynamické soustavy řádu nx.2) není nutné, neboť jich zde můžeme vhodnou transformací vektoru x(f) zbavit.3) i 0 (0 kde mohou uplatnit vyšší derivace v(t) vstupu v(f). Ač soustavě (5.1), tj. Pokud soustava (5. Abychom ukázali, předpokládejme, pravá strana (5.3) uvažujeme časové derivace v(í), soustavě (5. bude nz. LINEÁRNÍ y Lineární dynamické soustavy soustředěnými parametry lze zpravidla popsat soustavou obyčejných lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu M ž(f) z(í) v(t) (5.1) kde z(t) n2-rozměrný vektor časových průběhů primárních veličin soustavy, ž(t) vektor časových derivací těchto veličin v(t) «„-rozměrný vektor časových průběhů známých budicích veličin