Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 207 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1), tj. Jelikož obecně není vyloučeno, matice soustavě (5.2) spolu vztahem (5. Abychom ukázali, předpokládejme, pravá strana (5.3) uvažujeme časové derivace v(í), soustavě (5.Analýza lineárních dynamických soustav 5.1) jednoznačně řešitelná, lze zredukovat soustavu nx diferenciálních rovnic tzv. Časové průběhy hledaných sekundárních nebo výstupních veličin analyzované soustavy lze obvykle určit vztahu y(f) Cx(t) v(í) (5.2) není nutné, neboť jich zde můžeme vhodnou transformací vektoru x(f) zbavit. bude nz.3) představují stavový popis lineární dynamické soustavy řádu nx. Ač soustavě (5.1) singulární, některé rovnice této soustavy mohou být algebraické anebo zmíněné redukci mohou diferenciálních algebraické přejít.3) i 0 (0 kde mohou uplatnit vyšší derivace v(t) vstupu v(f). LINEÁRNÍ y Lineární dynamické soustavy soustředěnými parametry lze zpravidla popsat soustavou obyčejných lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu M ž(f) z(í) v(t) (5.2) bude potom menší než rozměr vektoru z(f) v soustavě (5. Pokud soustava (5. znamená, počet rovnic, tím i rozměr vektoru x(f) soustavě (5.2) přičemž nx-rozměrný vektor x(t) označuje jako stav soustavy vektor v(í) jako její vstup.1. normálním tvaru explicitně vyjádřeným vektorem derivací neznámých x(f) x(f) v(f) (5. Vztah (5.2) podobu p (o x B;v (5-4) i=0 1(\A .1) kde z(t) n2-rozměrný vektor časových průběhů primárních veličin soustavy, ž(t) vektor časových derivací těchto veličin v(t) «„-rozměrný vektor časových průběhů známých budicích veličin