Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Pokud soustava (5.3) uvažujeme časové derivace v(í), soustavě (5.1)
kde z(t) n2-rozměrný vektor časových průběhů primárních veličin soustavy,
ž(t) vektor časových derivací těchto veličin v(t) «„-rozměrný vektor časových
průběhů známých budicích veličin.2) bude potom menší než rozměr vektoru z(f)
v soustavě (5.
Jelikož obecně není vyloučeno, matice soustavě (5.Analýza lineárních dynamických
soustav
5.3) představují stavový popis lineární dynamické soustavy řádu nx. Vztah (5.1) jednoznačně řešitelná, lze zredukovat soustavu nx
diferenciálních rovnic tzv.
Ač soustavě (5.1), tj.1) singulární,
některé rovnice této soustavy mohou být algebraické anebo zmíněné redukci
mohou diferenciálních algebraické přejít. LINEÁRNÍ y
Lineární dynamické soustavy soustředěnými parametry lze zpravidla popsat
soustavou obyčejných lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu
M ž(f) z(í) v(t) (5.2) podobu
p (o
x B;v (5-4)
i=0
1(\A
.2)
přičemž nx-rozměrný vektor x(t) označuje jako stav soustavy vektor v(í) jako
její vstup.
Časové průběhy hledaných sekundárních nebo výstupních veličin analyzované
soustavy lze obvykle určit vztahu
y(f) Cx(t) v(í) (5. normálním tvaru explicitně vyjádřeným vektorem
derivací neznámých
x(f) x(f) v(f) (5.
Abychom ukázali, předpokládejme, pravá strana (5.2) není
nutné, neboť jich zde můžeme vhodnou transformací vektoru x(f) zbavit. bude nz. znamená, počet rovnic, tím
i rozměr vektoru x(f) soustavě (5.2) spolu vztahem
(5.3)
i 0
(0
kde mohou uplatnit vyšší derivace v(t) vstupu v(f).1
