Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 207 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1) jednoznačně řešitelná, lze zredukovat soustavu nx diferenciálních rovnic tzv.1. Časové průběhy hledaných sekundárních nebo výstupních veličin analyzované soustavy lze obvykle určit vztahu y(f) Cx(t) v(í) (5.2) není nutné, neboť jich zde můžeme vhodnou transformací vektoru x(f) zbavit.2) podobu p (o x B;v (5-4) i=0 1(\A . LINEÁRNÍ y Lineární dynamické soustavy soustředěnými parametry lze zpravidla popsat soustavou obyčejných lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu M ž(f) z(í) v(t) (5.3) uvažujeme časové derivace v(í), soustavě (5.2) přičemž nx-rozměrný vektor x(t) označuje jako stav soustavy vektor v(í) jako její vstup.2) bude potom menší než rozměr vektoru z(f) v soustavě (5.Analýza lineárních dynamických soustav 5. znamená, počet rovnic, tím i rozměr vektoru x(f) soustavě (5. Abychom ukázali, předpokládejme, pravá strana (5.1) singulární, některé rovnice této soustavy mohou být algebraické anebo zmíněné redukci mohou diferenciálních algebraické přejít.3) i 0 (0 kde mohou uplatnit vyšší derivace v(t) vstupu v(f). Jelikož obecně není vyloučeno, matice soustavě (5. Vztah (5. Ač soustavě (5.2) spolu vztahem (5.3) představují stavový popis lineární dynamické soustavy řádu nx. normálním tvaru explicitně vyjádřeným vektorem derivací neznámých x(f) x(f) v(f) (5. bude nz.1) kde z(t) n2-rozměrný vektor časových průběhů primárních veličin soustavy, ž(t) vektor časových derivací těchto veličin v(t) «„-rozměrný vektor časových průběhů známých budicích veličin.1), tj. Pokud soustava (5