Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
bude nz.3) představují stavový popis lineární dynamické soustavy řádu nx.
Jelikož obecně není vyloučeno, matice soustavě (5.1) jednoznačně řešitelná, lze zredukovat soustavu nx
diferenciálních rovnic tzv.1), tj. LINEÁRNÍ y
Lineární dynamické soustavy soustředěnými parametry lze zpravidla popsat
soustavou obyčejných lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu
M ž(f) z(í) v(t) (5. Vztah (5. normálním tvaru explicitně vyjádřeným vektorem
derivací neznámých
x(f) x(f) v(f) (5.Analýza lineárních dynamických
soustav
5.2)
přičemž nx-rozměrný vektor x(t) označuje jako stav soustavy vektor v(í) jako
její vstup.3) uvažujeme časové derivace v(í), soustavě (5. znamená, počet rovnic, tím
i rozměr vektoru x(f) soustavě (5.2) není
nutné, neboť jich zde můžeme vhodnou transformací vektoru x(f) zbavit.
Ač soustavě (5.2) spolu vztahem
(5.2) podobu
p (o
x B;v (5-4)
i=0
1(\A
.
Časové průběhy hledaných sekundárních nebo výstupních veličin analyzované
soustavy lze obvykle určit vztahu
y(f) Cx(t) v(í) (5.
Pokud soustava (5.1)
kde z(t) n2-rozměrný vektor časových průběhů primárních veličin soustavy,
ž(t) vektor časových derivací těchto veličin v(t) «„-rozměrný vektor časových
průběhů známých budicích veličin.1.
Abychom ukázali, předpokládejme, pravá strana (5.3)
i 0
(0
kde mohou uplatnit vyšší derivace v(t) vstupu v(f).2) bude potom menší než rozměr vektoru z(f)
v soustavě (5.1) singulární,
některé rovnice této soustavy mohou být algebraické anebo zmíněné redukci
mohou diferenciálních algebraické přejít
