Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 168 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
obou případech emax značí přípustnou chybu iterace stanovenou uživatelem.) nenulové, pak určuje řád iterační metody.jednorozměrném případě f(x) můžeme chybu iterační metody fc-té a l)-té iteraci vyjádřit jako g(k) (k) *. Jak uvidíme dále, volbě počátečního bodu přitom záleží nejen to, zda vůbec kolika iteracích postup zkonverguje, ale úloh více mož­ nými řešeními to, kterého řešení dosáhne. Tak např. Často však výchozí bod x(0> volí zkusmo. značně nelineární voltampérovou cha­ rakteristiku diody můžeme nahradit téměř lineární charakteristikou, pokud jako nezávisle proměnnou zvolíme náboj přechodu diody. praxi kritérium ukončení iterací používá současně ještě podmínka kde značí přípustný počet iterací. Norma zde obvykle volí buď jako nebo jako ||oo. nazývá asymptotický konvergenční činitel metody. Spolehlivost konvergence iterační metody lze příznivě ovlivnit především vhodnou volbou tvaru popisu f[x) charakterizujícího danou úlohu pří­ slušného počátečního bodu x10’. Pro ukončení iteračního postupu nejčastěji používá buď absolutní kritérium [I (íc+l) < II-* ax nebo relativní kritérium * < max v závislosti typu řešené úlohy. Uvedené vztahy můžeme snadno aplikovat vícerozměrné úlohy tak, výrazu pro výpočet chyby použijeme některou normu. Při volbě počátečního odhadu řešení x(0) obvykle vycházíme fyzikální teorie dané úlohy nebo jejího zjednodušeného řešení. Za předpokladu, že lim e(k) 0 k-> oo a existuje-li reálné takové, že |g(fc+l)j íí“W ) kde konstantní pro obecnou funkci f(. 168 . dostatečné blíz­ kosti tedy přibližně platí eik+1) C|s(fc)r takže řád můžeme těsném okolí považovat míru rychlosti konvergence iterační metody