Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Pro velká počet požadovaných dlouhých
aritmetických operací těchto dvou metod zhruba poměru prospěch
Gaussovy metody. Vzhledem typu operací, které jsme
používali při eliminaci, determinant matice eliminované soustavy (3. Úlohu řešit soustav
o rovnicích maticí soustavy pravými stranami ■■■, můžeme
formulovat jako úlohu nalézt obdélníkovou matici rozměru která
vyhovuje maticové rovnici
A (3.3.pro 1,. Další použití Gaussovy metody
Přímý chod Gaussovy metody rovněž představuje nejúčinnější metodu pro vý
počet hodnoty determinantu čtvercové matice. Místo
abychom m-krát řešili soustavu rovnic můžeme přímý zpětný chod
108
.6) nejvýše znaménkem násled
kem záměny řádků původní matice.10) může
lišit determinantu matice původní soustavy (3.
K řešení této úlohy můžeme opět výhodou použít Gaussovu metodu. ,sn vztahem
rÁk) )
i,n+ 1
pro k.
Na první pohled mohlo zdát, Gaussova-Jordanova metoda vyžaduje
méně operací než metoda Gaussova...
Při analýze lineárních statických modelů časově proměnným buzením jsme
se setkali potřebou řešit soustavy lineárních algebraických rovnic shodnou
maticí soustavy, ale několika různými pravými stranami.2. Přitom determinant trojúhelníkové matice je
roven prostému součinu jejích diagonálních prvků. Podrobným rozborem bychom však zjistili, že
je tohoto hlediska méně výhodná.. Proto pro determinant matice
soustavy (3. literatuře uvedený postup pro výpočet
hodnoty determinantu někdy uvádí jako metoda Chióva.,x představují
sloupce matice X.
3.11)
Za předpokladu, uvažované pravé strany tvoří sloupce obdélníkové
matice rozměru odpovídající hledaná řešení 1,x .6) platí
det(A) (—1)' 1»
k= 1
kde aj£-1) jsou diagonální prvky horní trojúhelníkové matice eliminované soustavy
(3.
Uvedená metoda pro výpočet hodnoty determinantu tedy vyžaduje přibližně
n3/3 dlouhých aritmetických operací jako vlastní eliminace (porovnej počtem
operací při přímém rozvoji determinantu).10), přičemž aív Číslo udává počet záměn řádek matice soustavy během
eliminace
