Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Týká se
to např.. topologické metody /c-stromů, založené Binettově-Cauchyho větě, topo
logické metody grafů signálových toků použitím Masonova pravidla, metody tzv. Všechny
prvky ležící pod hlavní diagonálou matice nové soustavy jsou tedy nulové, tj. Sečtením některých dvou rovnic soustavy.
Při eliminaci původní soustava rovnic upravuje výhradně následujícími
operacemi:
1.2.
3.
strukturálních zobecněných čísel apod. Řešení
takto upravené neboli eliminované soustavy lze pak již nalézt velmi snadno. Uvedené počty operací byly stanoveny zjednodušují
cího předpokladu, rozměr příslušné čtvercové matice dostatečně velký.6) ain+l pro 1,2,. předchozí úvahy vyplývá, pro nume
rickou analýzu větších elektrických soustav tyto metody ztrácejí jakýkoliv praktický
smysl, proto zde pomineme. Vynásobením obou stran některé rovnice konstantou.Zde třeba upozornit skutečnost, hlediska postupu řešení jsou Crame-
rovu pravidlu přímým rozvojem determinantů ekvivalentní některé, často ne
kriticky doporučované, metody analýzy lineárních elektrických obvodů.
Abychom postup Gaussovy metody mohli popsat nejjednodušeji, položme
v soustavě (3.
První fáze Gaussovy metody spočívá eliminaci řešené soustavy, tj.
Je zřejmé, takovéto tzv.,«..2. Řešení Gaussovou metodou
Ze všech známých metod pro řešení obecných soustav lineárních algebraických
rovnic jak ohledem výpočetní účinnost, tak ohledem přesnost výpočtů
jako nejvýhodnější jeví metoda Gaussova. shodné řešení), ale jejíž matice soustavy horní trojúhelníková.
Přehled nároku různých metod pro řešení soustav lineárních algebraických
rovnic, pro inverzi matic pro výpočet hodnoty determinantů dlouhé aritmetické
operace uveden tab..
3. pro
prvky této matice platí, a(j pokud přičemž i,j 1,2,. Vzájemnou záměnou některých dvou rovnic. Rovněž byly vypracovány speciální varianty této metody pro sou
stavy rovnic zvláštní strukturou. jejím
převedení takovou soustavu rovnic, která původní soustavou ekvivalentní
(tj. elementární operace nikterak neovlivní výsledné řešení
soustavy.. praxi používají různé modifikace
této metody, které liší způsobem ukládání matic paměti, způsobem eliminace,
způsobem zamezení vzniku velkých zaokrouhlovacích chyb, způsobem upřesňování
výsledku apod. Přičteme-li nyní první rovnici vy
násobenou konstantou —ailja11 i-té rovnici pro dostaneme soustavu
.,«.
2
