Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 88 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při nastavení jednotlivých přerušení tedy třeba správně nastavit VIC. První ukazatel řetězec char, druhý ukazatel proměnnou typu time.ss++; if(cas. Tato funkce se jmenuje print_time() očekává dva parametry. ISR funkci. Jelikož časový údaj obecně skláda z několika čísel různým významem, vhodné pro tuto aplikaci použít vlastní typ proměnné. Ovladač tlačítka již předpřipraven složce KBD skláda dvou souborů. Prvním krokem pro zrealizování požadované aplikace může být dokončení procesu realizující hodiny. V jazyce vlastní typy deklarují klíčovým slovem typedef. našem případě třeba dokončit modulu kbd_drv.c kbd_drv. funkci kbd_init třeba správně nastavit hodnoty předpřipravených . Jde soubory kbd_drv.ms 10) { cas. Pro inkrementaci vteřin možno použít takovýto kód: if(cas. Jelikož, jádro ARM jen dva přerušovací vstupy (IRQ FIQ). MCU integrován pomocný blok VIC (Vectored Interrupt Controller). Po spuštění aplikace LCD měl objevit nápis: MPOA: 06 Cas:11:00:11:x Přičemž místě budou neustále probíhat čísla 9.ss 0; } } Obdobným způsobem lze realizovat inkrementaci minut hodin. Dalším krokem doplnění ovladače tlačítka využití přerušení.c funkci pro inicializaci ovladače dále vytvořit funkci pro obsluhu přerušení, tzv. Zde třeba dokončit inkrementaci proměnné obsahující čas.c předpřipravenou funkci pro zformátování datového typu time řetězec znaků char.h.ms 0; cas. prvním procesu task_hodiny již realizována ukázka jak použít proměnnou time jakým způsobem realizovat výpis na LCD. našem případě již máme nadefinován typ time takto: typedef struct { unsigned char hh; //hodiny unsigned char mm; //minuty unsigned char ss; //vteriny unsigned char ms; //desetiny vteriny } time; Pro další zjednodušení úlohy máte hlavním souboru main. Tento blok umožňuje jakoby sloučit všechna přerušení jednoho použít pro jádro.ss 60) { cas.81 realizovat hodiny, druhý bude realizovat stopky. Připravenou kostru tedy možné přeložit nahrát desky MCB2300