|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
Princip činností funkcí pro tuto obsluhu byl převzat katalogového listu
. Proto bylo rozhodnuto napsat nový ovladač základu. další části pak bylo třeba provést nastavení registrů, které
řídí obsluhu DMA mapování paměti pro ethernet.
Poznámka Paměť ethernet MAC vrstvy odpovídá kruhovému bufferu. Bylo zjištěno, systém uIP volá celkem funkcí ovladače:
Init_EMAC();
uiGetEMACRxData();
RequestSend();
CopyToFrame_EMAC();
DoSend_EMAC();
Poslední funkce realizují odeslání paketu, funkce Init_EMAC provede
inicializaci ovladače funkce uiGetEMACRxData realizuje příjem paketů.
Po dokončení této funkce byly započaty práce funkcích pro odeslání přijem
paketů.
void init_emac (void);
unsigned long get_data_emac (char *data);
void send_data_emac (void *header, void *data,
unsigned long length);
Začalo tvorbou funkce inicializace MAC vrstvy.
Po této úvodní přípravě začala tvorba kódů. Jako podstatné podklady pro
napsání této funkce byly vzaty potaz následující informace:
-HW rozhraní RMII
-pevná rychlost 100Mbit
-pevně Full Duplex provoz
-vytvoření mapy paměti obsahující buffer společně deskriptory pro
využití DMA
Na základě těchto předpokladů byl napsán nejprve kód realizující základní
nastavení registrů MCU.
Pro správnou realizaci ovladače byly dále nastudovány následující problematiky:
hardwarové rozhraní MCU PHY, katalogový list PHY [19], MAC vrstva MCU a
způsob práce pamětí vyhrazenou pro ethernet [18].28
provedeny pokusy nalezení hotového ovladače internetu.
Samotná realizace ovladače byla rozdělena dvě části. 4. dále přidání definic maker pro zpřehlednění
celého kódu. Bohužel však bez
kladných výsledků. Prvním krokem bylo definování
softwarového rozhraní. druhém kroku pak úprava tohoto kódu jeho rozšíření nové
části kódu realizující univerzálnější funkci ovladače. Nejprve napsání
nejjednoduššího možného ovladače bez univerzálnosti kódu minimálním využitím
přehlednosti zápisu. Zde realizovaný ovladač odpovídá
mapě paměti Obr.
Nejprve bylo nastudováno rozhraní mezi stávajícím ovladačem systémem uIP-
stacku. Bylo zvoleno, nový ovladač bude poskytovat pouze 3
základní funkce. Zejména jedná problematiku
detekce rychlosti připojené linky
