|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
Proto byl vytvořen kompletní
samostatný modul ovladačem, který deklaruje globální proměnnou tlacitko. Detailnější popis lze opět získat
z katalogového listu MCU [18].c, kde řídí aplikaci stejným způsobem
jako kdyby byl ovladač součástí souboru main. Zde však způsobilo problémy, jelikož ISR nelze zapsat části
kódu, která překládána režimu Thumb instrukcí.
Součástí této úlohy být rovněž vytvoření nového ovladače pro tlačítko, který již
bude využívat přerušení.
Po dokončení této úpravy byla aplikace kompletní, byl však zjištěn další nedostatek
v podobě velké chyby měření času.26
Takováto proměnná předána této formátovací funkci, která vytvoří výstupní
řetězec.h, konkretně funkce sprintf.
Zjistilo se, chyba způsobena tím, aplikace běží vnitřní oscilátor MCU. Tento řetězec později doplní zbývající text poté pošle LCD. Při tomto testování byl
použit ovladač LCD Petera Fleuryho.c. Bylo zjištěno, zde funkce sprintf funguje
správně. Pro výpočet těchto
hodnot třeba dodržet následující vztahy [18]
1_ +
=
NPLL
f
f Xtal
comp (3.
Během vývoje dalších aplikací, zejména pak aplikace Telnet klientem, došlo
k novému testování knihovny stdio.2)
1_ +
=
KPLL
f
f VCO
CPU přičemž KPLL liché (3.
Tento oscilátor rovněž laditelný pomocí svého řídícího registru.1)
( 21_ ⋅+
=
MPLL
f
f VCO
comp přičemž )MHzMHzfVCO 550275 (3.3)
kde fcomp frekvence vstupu fázového detektoru PLL, fXtal frekvence
generována krystalovým oscilátorem, fVCO frekvence napětím řízeného oscilátoru
v PLL, fCPU výsledná frekvence pro MCU konstanty PLL_N, PLL_M, PLL_K jsou
kladná celá čísla určující dělicí poměry PLL. Postupně bylo zjišťováno, kde vzniká problém. Pro jednodušší použití jsou předdefinovány makra,
které realizují nastavení nejobvyklejší kmitočty. Poslední úpravou této aplikace bylo tedy vytvoření jednoduchého modulu pro
obsluhu bloku oscilátoru generátoru hodinového taktu MCU. Pro ostatní kmitočty lze využít
definice, které přímo drží hodnoty určující dělicí poměry PLL. původních cvičeních byla funkce ISR zapsána přímo
v modulu main. Avšak pro použití všech aplikacích
i všech deskách naprosto nevhodné důvodu, desce již přítomen
krystal. Tato
proměnná potom připojena modulu main. Tento modul byl nazván
pll_drv. Dále byla samozřejmě testována funkce printf. Tato
úprava byla napsána velmi rychle fungovala naprosto korektně.c.c. Ukázalo tato funkce při
použití upravené funkce _write_r funguje správně.
Místo přerušení bylo napevno využíváno čtení aktuální hodnoty vstupu MCU. Zde však byl objeven zásadní
. první variantě byla napsána pouze jedna funkce realizující prvotní
nastavení bloku generátoru hodin.
Až této části byla aplikace stále realizována bez využití přerušení pro tlačítko. Pro tyto potřeby by
se tedy dalo uvažovat nějaké metodě kalibrace
