|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
h, konkretně funkce sprintf. Pro tyto potřeby by
se tedy dalo uvažovat nějaké metodě kalibrace. Pro výpočet těchto
hodnot třeba dodržet následující vztahy [18]
1_ +
=
NPLL
f
f Xtal
comp (3.c. Pro ostatní kmitočty lze využít
definice, které přímo drží hodnoty určující dělicí poměry PLL.26
Takováto proměnná předána této formátovací funkci, která vytvoří výstupní
řetězec. první variantě byla napsána pouze jedna funkce realizující prvotní
nastavení bloku generátoru hodin. Tento modul byl nazván
pll_drv. Avšak pro použití všech aplikacích
i všech deskách naprosto nevhodné důvodu, desce již přítomen
krystal. Tato
úprava byla napsána velmi rychle fungovala naprosto korektně. Pro jednodušší použití jsou předdefinovány makra,
které realizují nastavení nejobvyklejší kmitočty.2)
1_ +
=
KPLL
f
f VCO
CPU přičemž KPLL liché (3.
Až této části byla aplikace stále realizována bez využití přerušení pro tlačítko. Zde však byl objeven zásadní
. Detailnější popis lze opět získat
z katalogového listu MCU [18]. Zde však způsobilo problémy, jelikož ISR nelze zapsat části
kódu, která překládána režimu Thumb instrukcí.c.
Tento oscilátor rovněž laditelný pomocí svého řídícího registru.1)
( 21_ ⋅+
=
MPLL
f
f VCO
comp přičemž )MHzMHzfVCO 550275 (3.
Součástí této úlohy být rovněž vytvoření nového ovladače pro tlačítko, který již
bude využívat přerušení. Proto byl vytvořen kompletní
samostatný modul ovladačem, který deklaruje globální proměnnou tlacitko.
Po dokončení této úpravy byla aplikace kompletní, byl však zjištěn další nedostatek
v podobě velké chyby měření času. původních cvičeních byla funkce ISR zapsána přímo
v modulu main.
Zjistilo se, chyba způsobena tím, aplikace běží vnitřní oscilátor MCU.
Během vývoje dalších aplikací, zejména pak aplikace Telnet klientem, došlo
k novému testování knihovny stdio.c.3)
kde fcomp frekvence vstupu fázového detektoru PLL, fXtal frekvence
generována krystalovým oscilátorem, fVCO frekvence napětím řízeného oscilátoru
v PLL, fCPU výsledná frekvence pro MCU konstanty PLL_N, PLL_M, PLL_K jsou
kladná celá čísla určující dělicí poměry PLL. Dále byla samozřejmě testována funkce printf. Tento řetězec později doplní zbývající text poté pošle LCD.c, kde řídí aplikaci stejným způsobem
jako kdyby byl ovladač součástí souboru main. Bylo zjištěno, zde funkce sprintf funguje
správně. Při tomto testování byl
použit ovladač LCD Petera Fleuryho. Tato
proměnná potom připojena modulu main.
Místo přerušení bylo napevno využíváno čtení aktuální hodnoty vstupu MCU. Poslední úpravou této aplikace bylo tedy vytvoření jednoduchého modulu pro
obsluhu bloku oscilátoru generátoru hodinového taktu MCU. Postupně bylo zjišťováno, kde vzniká problém. Ukázalo tato funkce při
použití upravené funkce _write_r funguje správně
