|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
Ještě před úplným dokončením této úlohy vznikla teoretická úvaha problematice
příchodu přerušení době vykonávání kritických sekvencí programu. Toto řešení nebylo tedy
příliš kvalitní. Tato funkce vrací pouze jeden znak bufferu. rozdíl původního ovladače od
výrobce verzi 1. Správně zapsaný prototyp ISR vypadá takto:
static void IRQHandler (void) __attribute__ ((interrupt("IRQ")));
Zbývající část této aplikace již byla bezproblémová dokumentace, obsahující
návod této úlohze příloze D. Buď použít proměnnou
realizující kruhový buffer, kdy funkce ISR přistupuje „hlavě“ bufferu vyčítací
funkce přistupuje „ocasu“ bufferu. Jelikož zde nevyskytly žádné atypické problémy, program mohl
být teměř naprosto shodný programem, který použit jako kostra původních
cvičeních.
Na základě tohoto předpokladu bylo hledáno řešení. Byla napsána jedna funkce, která vracela kompletní buffer. nalezení několika
ukázkových kódů byla nalezena konkrétní informace přímo dokumentaci GCC [14]. dřívějších
variantách cvičení byly použity ovladače přímo výrobce. Tato funkce byla
dopsána, avšak takovým způsobem, vyčítala konce bufferu. Poté již byly postupně testovány jednotlivé funkce ovladače. Toto bylo ověřeno příjmem PC.00, kde funkce pro vyčítání UARTu nebyla. základě některých
zjištění bylo již dopředu jisté, bude třeba kód alespoň částečně poopravit. Nejprve byly přepsány prototypy ISR, aby odpovídaly
požadavkům GCC. Zdrojové projekty hotovou aplikací předlohou
pro studenty lze nalézt elektronické dokumentaci. Otázkou však, čemu dojde pokud program
zrovna zpracovává proměnnou obsahující buffer UARTu dojde přerušení od
UARTu důvodu příchodu nového znaku. Naopak, pokud program
jinde, při příchodu přerušení zachovají všechny pracovní registry zásobníku a
proměnné drží své hodnoty místo. Pokud program
v ISR, dojde automatickému zakázání všech přerušení. Dále ověřovaly funkce pro
příjem znaků.
Do základního projektu byly postupně přidány jednotlivé ovladače následně i
nový ovladač pro UART. Nebo druhá možnost napsat funkce, umožňující
dočasně zakázat přerušení.
Nejprve byla realizována jednoduchá aplikace, která odesílala konstantní sekvenci
znaku UART.4.
V úvahu přichází dvě možnosti jak tento problém vyřešit. Jak vzápětí ukázalo, ovladač používaný cvičeních
skutečně používal metodu kruhového bufferu. Dokončený program byl poté prakticky ověřen, vše pracovalo správně. Tento nový znak pak můsí zapsat do
stejné proměnné, které přistupuje běžící funkce.
Důležité bude ověřit, zda kód vhodný pro překladač GCC.
3.20
překladač musí mít označenu funkci realizující ISR. základě těchto zjištění byla aplikace předělána použití kruhového
. Tyto ovladače lze získat
bezplatně stránkách výrobce [13], díky tomuto lze využít pro tento projekt.
Podle těchto informací byly přepsány prototypy ISR funkcí tak, aby odpovídaly
požadavkům GCC.4 Aplikace UART, bez RTOS
Další úloha předmětu zaměřuje komunikaci přes rozhraní UART. Po
ověření správnosti těchto funkcí byl již napsán program, který odpovídal zadání
příslušného cvičení. Tato funkce
pracovala správně, avšak zpracování jejího výstupu bylo poměrně náročné, proto byla
použita původní funkce ovladače.2
