|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
4.4 Aplikace UART, bez RTOS
Další úloha předmětu zaměřuje komunikaci přes rozhraní UART.20
překladač musí mít označenu funkci realizující ISR. Toto řešení nebylo tedy
příliš kvalitní. Zdrojové projekty hotovou aplikací předlohou
pro studenty lze nalézt elektronické dokumentaci. Jelikož zde nevyskytly žádné atypické problémy, program mohl
být teměř naprosto shodný programem, který použit jako kostra původních
cvičeních. Nejprve byly přepsány prototypy ISR, aby odpovídaly
požadavkům GCC. Správně zapsaný prototyp ISR vypadá takto:
static void IRQHandler (void) __attribute__ ((interrupt("IRQ")));
Zbývající část této aplikace již byla bezproblémová dokumentace, obsahující
návod této úlohze příloze D. Tento nový znak pak můsí zapsat do
stejné proměnné, které přistupuje běžící funkce. Poté již byly postupně testovány jednotlivé funkce ovladače. základě těchto zjištění byla aplikace předělána použití kruhového
. Tato funkce
pracovala správně, avšak zpracování jejího výstupu bylo poměrně náročné, proto byla
použita původní funkce ovladače. Toto bylo ověřeno příjmem PC. Byla napsána jedna funkce, která vracela kompletní buffer.
Ještě před úplným dokončením této úlohy vznikla teoretická úvaha problematice
příchodu přerušení době vykonávání kritických sekvencí programu.2.
Důležité bude ověřit, zda kód vhodný pro překladač GCC. Tyto ovladače lze získat
bezplatně stránkách výrobce [13], díky tomuto lze využít pro tento projekt.
Podle těchto informací byly přepsány prototypy ISR funkcí tak, aby odpovídaly
požadavkům GCC.
Nejprve byla realizována jednoduchá aplikace, která odesílala konstantní sekvenci
znaku UART. dřívějších
variantách cvičení byly použity ovladače přímo výrobce.
V úvahu přichází dvě možnosti jak tento problém vyřešit. Tato funkce vrací pouze jeden znak bufferu. základě některých
zjištění bylo již dopředu jisté, bude třeba kód alespoň částečně poopravit.
3.
Do základního projektu byly postupně přidány jednotlivé ovladače následně i
nový ovladač pro UART.
Na základě tohoto předpokladu bylo hledáno řešení. Po
ověření správnosti těchto funkcí byl již napsán program, který odpovídal zadání
příslušného cvičení. Pokud program
v ISR, dojde automatickému zakázání všech přerušení. Buď použít proměnnou
realizující kruhový buffer, kdy funkce ISR přistupuje „hlavě“ bufferu vyčítací
funkce přistupuje „ocasu“ bufferu. Dále ověřovaly funkce pro
příjem znaků. Dokončený program byl poté prakticky ověřen, vše pracovalo správně. nalezení několika
ukázkových kódů byla nalezena konkrétní informace přímo dokumentaci GCC [14]. Otázkou však, čemu dojde pokud program
zrovna zpracovává proměnnou obsahující buffer UARTu dojde přerušení od
UARTu důvodu příchodu nového znaku. Naopak, pokud program
jinde, při příchodu přerušení zachovají všechny pracovní registry zásobníku a
proměnné drží své hodnoty místo. Tato funkce byla
dopsána, avšak takovým způsobem, vyčítala konce bufferu. Jak vzápětí ukázalo, ovladač používaný cvičeních
skutečně používal metodu kruhového bufferu.00, kde funkce pro vyčítání UARTu nebyla. Nebo druhá možnost napsat funkce, umožňující
dočasně zakázat přerušení. rozdíl původního ovladače od
výrobce verzi 1
