|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
00, kde funkce pro vyčítání UARTu nebyla. Po
ověření správnosti těchto funkcí byl již napsán program, který odpovídal zadání
příslušného cvičení. rozdíl původního ovladače od
výrobce verzi 1. dřívějších
variantách cvičení byly použity ovladače přímo výrobce. Jelikož zde nevyskytly žádné atypické problémy, program mohl
být teměř naprosto shodný programem, který použit jako kostra původních
cvičeních. Buď použít proměnnou
realizující kruhový buffer, kdy funkce ISR přistupuje „hlavě“ bufferu vyčítací
funkce přistupuje „ocasu“ bufferu.4.
V úvahu přichází dvě možnosti jak tento problém vyřešit. Tyto ovladače lze získat
bezplatně stránkách výrobce [13], díky tomuto lze využít pro tento projekt. Naopak, pokud program
jinde, při příchodu přerušení zachovají všechny pracovní registry zásobníku a
proměnné drží své hodnoty místo.
Do základního projektu byly postupně přidány jednotlivé ovladače následně i
nový ovladač pro UART. Byla napsána jedna funkce, která vracela kompletní buffer. základě těchto zjištění byla aplikace předělána použití kruhového
.20
překladač musí mít označenu funkci realizující ISR. Dále ověřovaly funkce pro
příjem znaků.
Podle těchto informací byly přepsány prototypy ISR funkcí tak, aby odpovídaly
požadavkům GCC. Nebo druhá možnost napsat funkce, umožňující
dočasně zakázat přerušení. nalezení několika
ukázkových kódů byla nalezena konkrétní informace přímo dokumentaci GCC [14]. Toto řešení nebylo tedy
příliš kvalitní. Jak vzápětí ukázalo, ovladač používaný cvičeních
skutečně používal metodu kruhového bufferu. základě některých
zjištění bylo již dopředu jisté, bude třeba kód alespoň částečně poopravit. Tento nový znak pak můsí zapsat do
stejné proměnné, které přistupuje běžící funkce.
Důležité bude ověřit, zda kód vhodný pro překladač GCC. Tato funkce vrací pouze jeden znak bufferu.2. Dokončený program byl poté prakticky ověřen, vše pracovalo správně.
Nejprve byla realizována jednoduchá aplikace, která odesílala konstantní sekvenci
znaku UART.
Na základě tohoto předpokladu bylo hledáno řešení.
Ještě před úplným dokončením této úlohy vznikla teoretická úvaha problematice
příchodu přerušení době vykonávání kritických sekvencí programu. Pokud program
v ISR, dojde automatickému zakázání všech přerušení. Toto bylo ověřeno příjmem PC. Poté již byly postupně testovány jednotlivé funkce ovladače. Zdrojové projekty hotovou aplikací předlohou
pro studenty lze nalézt elektronické dokumentaci. Otázkou však, čemu dojde pokud program
zrovna zpracovává proměnnou obsahující buffer UARTu dojde přerušení od
UARTu důvodu příchodu nového znaku.
3.4 Aplikace UART, bez RTOS
Další úloha předmětu zaměřuje komunikaci přes rozhraní UART. Tato funkce
pracovala správně, avšak zpracování jejího výstupu bylo poměrně náročné, proto byla
použita původní funkce ovladače. Nejprve byly přepsány prototypy ISR, aby odpovídaly
požadavkům GCC. Správně zapsaný prototyp ISR vypadá takto:
static void IRQHandler (void) __attribute__ ((interrupt("IRQ")));
Zbývající část této aplikace již byla bezproblémová dokumentace, obsahující
návod této úlohze příloze D. Tato funkce byla
dopsána, avšak takovým způsobem, vyčítala konce bufferu
