Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 22 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3.c byl prozatím napsán jako obyčejné rozsvícení části LED diod. Celkově byla práci snaha minimalizovat rozdílnost mezi starými novými návody aplikacemi.h převzat oficiálních stránek výrobce. Nové návody jsou rovněž uvedeny konci příloze D. Soubory startup.15 -soubor kódem samotné aplikace (main.1 B. Toto mělo závěru zjednodušit možnost porovnávání. Tyto problémy však poměrně brzy podařilo odhalit napravit. Tyto soubory byly dále upraveny pro toto použití. Jednalo dva základní problémy: umístění souboru makefile mimo pracovní adresář projektu Eclipse špatné relativní nebo absolutní cesty ostatním souborům.1 Ovládání GPIO pinů První aplikací bylo obyčejné rozsvícení LED diod účelem ověření funkčnosti celého vývojového řetězce. Na základě těchto zkušeností byl vytvořen jednotný vzor stromové struktury souborů a složek pro všechny budoucí projekty.ld byl převzat demoaplikace FreeRTOS pro MCU LPC2368.s makefile byly převzaty nejprve demoaplikací FreeRTOS. úloh, které odpovídají zadáním cvičení předmětu MPOA rovněž součástí tvorby projektu i vytvoření návodu realizaci této aplikace. přes jednoduchost této úlohy již zde objevily první problémy na úrovni zdrojových kódů.4 Realizace jednoduchých aplikací V této podkapitole dokumentována samotná tvorba aplikací pro MCU. Soubor lpc2378. Postup řešení byl následující: Nejprve byla zajištěna dokumentace obsahující instrukční sadu procesorů ARM7TDMI. Všechny tyto nové návody vychází jejich předchůdců značná část návodů je stejná. získání potřebné dokumentace byl napsán kód jazyce symbolických adres (dále jen Asembler), který měl úkol rozsvítit dané LED diody.4. Pro neznaléno člověka, může být systém značení procesorů rodiny ARM matoucí. . Tato dokumentace dispozici elektronické příloze lze najít pod [15]. Soubor main. Verze jádra našeho MCU ARM7TDMI, naproti tomu verze architektury ARMv4. 3. Jelikož obě MCU mají stejné adresní rozsahy, nebylo třeba jej dále upravovat. Dvě ukázky těchto stromů jsou uvedeny příloze B. Je důležité rozlišovat mezi dvojím značením: verze jádra verze architektury (instrukční sady). Jelikož většina souborů byla převzata, bylo nutné všem souborům detailně porozumět, zkontrolovat odhalit chybu.c) -soubor skriptem řídícím vygenerování výstupního souboru (makefile) Pro tento první projekt byl soubor lpc23xx. První kód neběžel vůbec správně. Návody z roku 2011-2012 lze nalézt elektronické příloze, stejně tak pak nové návody. Jelikož zadání pro tyto úlohy převzato z minulých let, byla tvorba návodů postavena návodech minulých let. Po vytvoření této struktury souborů bylo testováno volání nástrojů pro překlad. Zde se objevilo poměrně dost drobných problémů adresářovou strukturou úrovněmi v těchto adresářích. Tento soubor byl prostudován byly zkontrolovány definice rozsahů pamětí.2 doplňujícími vysvětlivkami