Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 22 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2 doplňujícími vysvětlivkami. Jelikož zadání pro tyto úlohy převzato z minulých let, byla tvorba návodů postavena návodech minulých let. Tyto problémy však poměrně brzy podařilo odhalit napravit.1 Ovládání GPIO pinů První aplikací bylo obyčejné rozsvícení LED diod účelem ověření funkčnosti celého vývojového řetězce.ld byl převzat demoaplikace FreeRTOS pro MCU LPC2368. úloh, které odpovídají zadáním cvičení předmětu MPOA rovněž součástí tvorby projektu i vytvoření návodu realizaci této aplikace. Nové návody jsou rovněž uvedeny konci příloze D.4 Realizace jednoduchých aplikací V této podkapitole dokumentována samotná tvorba aplikací pro MCU. přes jednoduchost této úlohy již zde objevily první problémy na úrovni zdrojových kódů. Tyto soubory byly dále upraveny pro toto použití. Postup řešení byl následující: Nejprve byla zajištěna dokumentace obsahující instrukční sadu procesorů ARM7TDMI.c) -soubor skriptem řídícím vygenerování výstupního souboru (makefile) Pro tento první projekt byl soubor lpc23xx.h převzat oficiálních stránek výrobce. Soubory startup. Dvě ukázky těchto stromů jsou uvedeny příloze B. Soubor lpc2378. Je důležité rozlišovat mezi dvojím značením: verze jádra verze architektury (instrukční sady). Soubor main. 3.15 -soubor kódem samotné aplikace (main. První kód neběžel vůbec správně.s makefile byly převzaty nejprve demoaplikací FreeRTOS. Celkově byla práci snaha minimalizovat rozdílnost mezi starými novými návody aplikacemi. Verze jádra našeho MCU ARM7TDMI, naproti tomu verze architektury ARMv4. Jelikož obě MCU mají stejné adresní rozsahy, nebylo třeba jej dále upravovat. Tento soubor byl prostudován byly zkontrolovány definice rozsahů pamětí. Jelikož většina souborů byla převzata, bylo nutné všem souborům detailně porozumět, zkontrolovat odhalit chybu. získání potřebné dokumentace byl napsán kód jazyce symbolických adres (dále jen Asembler), který měl úkol rozsvítit dané LED diody. 3. Pro neznaléno člověka, může být systém značení procesorů rodiny ARM matoucí. Na základě těchto zkušeností byl vytvořen jednotný vzor stromové struktury souborů a složek pro všechny budoucí projekty. . Tato dokumentace dispozici elektronické příloze lze najít pod [15].4.1 B. Návody z roku 2011-2012 lze nalézt elektronické příloze, stejně tak pak nové návody. Po vytvoření této struktury souborů bylo testováno volání nástrojů pro překlad. Jednalo dva základní problémy: umístění souboru makefile mimo pracovní adresář projektu Eclipse špatné relativní nebo absolutní cesty ostatním souborům. Toto mělo závěru zjednodušit možnost porovnávání. Všechny tyto nové návody vychází jejich předchůdců značná část návodů je stejná. Zde se objevilo poměrně dost drobných problémů adresářovou strukturou úrovněmi v těchto adresářích.c byl prozatím napsán jako obyčejné rozsvícení části LED diod