Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 22 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Na základě těchto zkušeností byl vytvořen jednotný vzor stromové struktury souborů a složek pro všechny budoucí projekty. Soubory startup.4 Realizace jednoduchých aplikací V této podkapitole dokumentována samotná tvorba aplikací pro MCU. Soubor main. Tato dokumentace dispozici elektronické příloze lze najít pod [15].ld byl převzat demoaplikace FreeRTOS pro MCU LPC2368.h převzat oficiálních stránek výrobce. Tyto soubory byly dále upraveny pro toto použití. Jelikož většina souborů byla převzata, bylo nutné všem souborům detailně porozumět, zkontrolovat odhalit chybu.15 -soubor kódem samotné aplikace (main.c byl prozatím napsán jako obyčejné rozsvícení části LED diod.c) -soubor skriptem řídícím vygenerování výstupního souboru (makefile) Pro tento první projekt byl soubor lpc23xx. Návody z roku 2011-2012 lze nalézt elektronické příloze, stejně tak pak nové návody. Zde se objevilo poměrně dost drobných problémů adresářovou strukturou úrovněmi v těchto adresářích. Nové návody jsou rovněž uvedeny konci příloze D. Dvě ukázky těchto stromů jsou uvedeny příloze B.1 Ovládání GPIO pinů První aplikací bylo obyčejné rozsvícení LED diod účelem ověření funkčnosti celého vývojového řetězce.1 B. Pro neznaléno člověka, může být systém značení procesorů rodiny ARM matoucí. úloh, které odpovídají zadáním cvičení předmětu MPOA rovněž součástí tvorby projektu i vytvoření návodu realizaci této aplikace. Tento soubor byl prostudován byly zkontrolovány definice rozsahů pamětí. Po vytvoření této struktury souborů bylo testováno volání nástrojů pro překlad. Verze jádra našeho MCU ARM7TDMI, naproti tomu verze architektury ARMv4.s makefile byly převzaty nejprve demoaplikací FreeRTOS. přes jednoduchost této úlohy již zde objevily první problémy na úrovni zdrojových kódů. získání potřebné dokumentace byl napsán kód jazyce symbolických adres (dále jen Asembler), který měl úkol rozsvítit dané LED diody. Všechny tyto nové návody vychází jejich předchůdců značná část návodů je stejná. Jelikož obě MCU mají stejné adresní rozsahy, nebylo třeba jej dále upravovat.4. Postup řešení byl následující: Nejprve byla zajištěna dokumentace obsahující instrukční sadu procesorů ARM7TDMI. Soubor lpc2378. . 3. Je důležité rozlišovat mezi dvojím značením: verze jádra verze architektury (instrukční sady). 3. Jednalo dva základní problémy: umístění souboru makefile mimo pracovní adresář projektu Eclipse špatné relativní nebo absolutní cesty ostatním souborům. Jelikož zadání pro tyto úlohy převzato z minulých let, byla tvorba návodů postavena návodech minulých let. Tyto problémy však poměrně brzy podařilo odhalit napravit. Celkově byla práci snaha minimalizovat rozdílnost mezi starými novými návody aplikacemi. Toto mělo závěru zjednodušit možnost porovnávání. První kód neběžel vůbec správně.2 doplňujícími vysvětlivkami