Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 22 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1 Ovládání GPIO pinů První aplikací bylo obyčejné rozsvícení LED diod účelem ověření funkčnosti celého vývojového řetězce. Zde se objevilo poměrně dost drobných problémů adresářovou strukturou úrovněmi v těchto adresářích.ld byl převzat demoaplikace FreeRTOS pro MCU LPC2368. získání potřebné dokumentace byl napsán kód jazyce symbolických adres (dále jen Asembler), který měl úkol rozsvítit dané LED diody. Celkově byla práci snaha minimalizovat rozdílnost mezi starými novými návody aplikacemi. Nové návody jsou rovněž uvedeny konci příloze D.c) -soubor skriptem řídícím vygenerování výstupního souboru (makefile) Pro tento první projekt byl soubor lpc23xx. Toto mělo závěru zjednodušit možnost porovnávání. Jelikož zadání pro tyto úlohy převzato z minulých let, byla tvorba návodů postavena návodech minulých let. Jelikož obě MCU mají stejné adresní rozsahy, nebylo třeba jej dále upravovat. přes jednoduchost této úlohy již zde objevily první problémy na úrovni zdrojových kódů. Je důležité rozlišovat mezi dvojím značením: verze jádra verze architektury (instrukční sady). Soubor lpc2378. Soubory startup. Pro neznaléno člověka, může být systém značení procesorů rodiny ARM matoucí.c byl prozatím napsán jako obyčejné rozsvícení části LED diod.s makefile byly převzaty nejprve demoaplikací FreeRTOS. Návody z roku 2011-2012 lze nalézt elektronické příloze, stejně tak pak nové návody. Všechny tyto nové návody vychází jejich předchůdců značná část návodů je stejná. .1 B. Jednalo dva základní problémy: umístění souboru makefile mimo pracovní adresář projektu Eclipse špatné relativní nebo absolutní cesty ostatním souborům. Postup řešení byl následující: Nejprve byla zajištěna dokumentace obsahující instrukční sadu procesorů ARM7TDMI. úloh, které odpovídají zadáním cvičení předmětu MPOA rovněž součástí tvorby projektu i vytvoření návodu realizaci této aplikace. První kód neběžel vůbec správně. Tato dokumentace dispozici elektronické příloze lze najít pod [15]. Tyto soubory byly dále upraveny pro toto použití.15 -soubor kódem samotné aplikace (main. Dvě ukázky těchto stromů jsou uvedeny příloze B. Jelikož většina souborů byla převzata, bylo nutné všem souborům detailně porozumět, zkontrolovat odhalit chybu.2 doplňujícími vysvětlivkami. Soubor main. Tento soubor byl prostudován byly zkontrolovány definice rozsahů pamětí.h převzat oficiálních stránek výrobce. Na základě těchto zkušeností byl vytvořen jednotný vzor stromové struktury souborů a složek pro všechny budoucí projekty. 3. Po vytvoření této struktury souborů bylo testováno volání nástrojů pro překlad.4 Realizace jednoduchých aplikací V této podkapitole dokumentována samotná tvorba aplikací pro MCU. Verze jádra našeho MCU ARM7TDMI, naproti tomu verze architektury ARMv4. Tyto problémy však poměrně brzy podařilo odhalit napravit. 3.4