Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 22 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Soubor main. Tato dokumentace dispozici elektronické příloze lze najít pod [15]. Nové návody jsou rovněž uvedeny konci příloze D. Zde se objevilo poměrně dost drobných problémů adresářovou strukturou úrovněmi v těchto adresářích.c byl prozatím napsán jako obyčejné rozsvícení části LED diod. 3.s makefile byly převzaty nejprve demoaplikací FreeRTOS. Tyto problémy však poměrně brzy podařilo odhalit napravit. Tento soubor byl prostudován byly zkontrolovány definice rozsahů pamětí.h převzat oficiálních stránek výrobce. Na základě těchto zkušeností byl vytvořen jednotný vzor stromové struktury souborů a složek pro všechny budoucí projekty. Jelikož obě MCU mají stejné adresní rozsahy, nebylo třeba jej dále upravovat. Jelikož většina souborů byla převzata, bylo nutné všem souborům detailně porozumět, zkontrolovat odhalit chybu. Soubor lpc2378. První kód neběžel vůbec správně. Pro neznaléno člověka, může být systém značení procesorů rodiny ARM matoucí.4.2 doplňujícími vysvětlivkami. Verze jádra našeho MCU ARM7TDMI, naproti tomu verze architektury ARMv4.c) -soubor skriptem řídícím vygenerování výstupního souboru (makefile) Pro tento první projekt byl soubor lpc23xx.15 -soubor kódem samotné aplikace (main. 3. získání potřebné dokumentace byl napsán kód jazyce symbolických adres (dále jen Asembler), který měl úkol rozsvítit dané LED diody.4 Realizace jednoduchých aplikací V této podkapitole dokumentována samotná tvorba aplikací pro MCU. Toto mělo závěru zjednodušit možnost porovnávání. Po vytvoření této struktury souborů bylo testováno volání nástrojů pro překlad. Tyto soubory byly dále upraveny pro toto použití. Jednalo dva základní problémy: umístění souboru makefile mimo pracovní adresář projektu Eclipse špatné relativní nebo absolutní cesty ostatním souborům. Soubory startup.1 Ovládání GPIO pinů První aplikací bylo obyčejné rozsvícení LED diod účelem ověření funkčnosti celého vývojového řetězce. Návody z roku 2011-2012 lze nalézt elektronické příloze, stejně tak pak nové návody.1 B. Všechny tyto nové návody vychází jejich předchůdců značná část návodů je stejná. úloh, které odpovídají zadáním cvičení předmětu MPOA rovněž součástí tvorby projektu i vytvoření návodu realizaci této aplikace. Je důležité rozlišovat mezi dvojím značením: verze jádra verze architektury (instrukční sady). přes jednoduchost této úlohy již zde objevily první problémy na úrovni zdrojových kódů.ld byl převzat demoaplikace FreeRTOS pro MCU LPC2368. Celkově byla práci snaha minimalizovat rozdílnost mezi starými novými návody aplikacemi. Postup řešení byl následující: Nejprve byla zajištěna dokumentace obsahující instrukční sadu procesorů ARM7TDMI. . Jelikož zadání pro tyto úlohy převzato z minulých let, byla tvorba návodů postavena návodech minulých let. Dvě ukázky těchto stromů jsou uvedeny příloze B