Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 21 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Tyto programátory jsou popsány krátce předchozí kapitole. Někdy došlo tomu, MCU nezačal pracovat správně a program třeba nesprávně inicializoval LCD.h) -soubor zaváděcím kódem (startup. 3.3.3 Použití jiného programátoru Jako poslední řešení problematiky programování MCU nabízí použití jiného programátoru než U-Link nebo vývoj nového programátoru. rozsvícení LED diod.2. Např. Poslední nedostatek, který objevil postupem času při testování, bylo nezvyklé chování po doprogramování MCU.3 Tvorba základního projektu Tato podkapitola dokumentuje vytvoření prvního vzorového projektu pro nejzákladnější aplikace.ld) -soubor definicemi adres registrů MCU (lpc23xx.14 velikosti více než 100 kB. další řadě připravit podklad pro další tvorbu aplikací. Přesto však předložit takovéto řešení všem studentům není zcela vhodné. Některé užitečné rady lze hledat aplikačních poznámkách přímo LPC2378 na stránkách výrobce [13]. Samozřejmě stačilo MCU restartovat tlačítkem desce aplikace již běžela korektně. Smyslem bylo zejména ověřit nejdříve možnost fungujícího kompletního řetězce.s) . Základními soubory pro vytvoření funkčního kodu, (tež označováno jako Image), jsou: -soubor mapou paměti -soubor samotným kódem Jelikož však jedná velice pokročile MCU, vhodné projekt rozčlenit více elementárních souborů, kdy každý jeden obsahuje pouze část přesně specifikovaných údajů. Jako poslední možnost této utility nabízí programování přes ethernet. Toto programování bylo jistě rychlé, avšak pro jeho správnou činnost nejprve potřeba do MCU nahrát druhý bootloader. tomto případě tedy jednalo tyto soubory: -soubor mapou paměti (lpc2378. Zde pak mohla vzniknout spousta nedostatků. Bylo nalezeno několik variant existujících programátorů cenové hladině od 1000 7000 kč. Návod pro propojení utility FlashMagic Eclipse uveden příloze A. Domovskou stránku utility, spoustu užitečných rad aplikační poznámky lze nalézt [12]. Takovýto soubor opět bude nahrávat dlouho. První verze tohoto projektu byla postavena základě předloh demoaplikací od FreeRTOS, YAGARTO Keilu. Samotný bootloader nebyl chráněn proti přepsání, bylo třeba řešit problematiku stejných MAC adres všech desek neposlední řadě také otazku jak potom realizovat aplikace ethernetem. Jelikož celkový vývoj by byl jistě značně náročný není jisté, zda měl opravdový přínos, byla zkoumána pouze možnost nahradit programátor U-Link jiným již existujícím programátorem