Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 69 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Velký matematik, rozvíjeje své myšlenky, říká: „Základní pojmy, nichž vybudo­ vána každá jednotlivá věda, musí být jasné musí jich být nejméně. Souhrn těchto pouček tvoří tak zvanou „absolutní geometrii". nové geometrii neexistuje čtverec. Na svém systému axiomů postulátů buduje Lobačevskij geometrii novou, neméně harmonickou, než geometrie Euklidova." Nejsilnějším argumentem proti Kantově idealistické theorii byla nová geo­ metrie, obdivuhodný systém, prostý všech nesrovnalostí. přírodě vlastně poznáváme pouze pohyb," píše Lobačevskij, „bez něhož jsou obvyklé představy nemožné. Místo pátého Euklidova postulátu formuloval Lobačevskij postulát jiný: bodem možno vést nekonečné množství přímek, rovnoběžných s danou přímkou. Ve své geometrii Lobačevskij snažil důsledně spojovat geometrické pojmy reálnou skutečností přírodě. Teprve tehdy mohou stát pevným a^postačujícím základem vědy. Geniální novátor spojuje svou geometrii fysikálními procesy, nichž byla geometrie doposud odtržena. Myšlenky, obsažené jeho díle, byly tak hluboké, předvídaly podstatě to, vešlo vědy teprve XX. Všechny tyto přímky, píše Lobačevskij, vyplňují nějaký úhel, jehož ramena vědec považuje přímky, rovnoběžné přímkou danou. „Zanechte marné námahy," říkal Lobačevskij, místo snahy vyvodit veškerou moudrost své hlavy, tažte přírody, jež chová veškerá tajemství; na vaše dotazy vám odpoví jistotou uspokojivě. Avšak tam, kde důkazu zapotřebí pátého postulátu, dochází Lobačevskij naprosto novým závěrům, jiným, než jakým dojdeme na základě postulátu Euklidova. Tato methoda nezáležela rozvíjení apriorních pojmů, nýbrž poznávání přírody. 68 . Poučky nové geometrie, které dokazují bez užití pátého postulátu, jsou ovšem totožné závěry staré geometrie. století; Lobačevskij píše, jeho geometrií „se možná řídí molekulární síly". V geometrii Lobačevského příklad dokazuje, není možno opsat kružnici okolo jakéhokoli trojúhelníku „součet úhlů trojúhelníku vždy menší než 180° pro každý trojúhelník svou zvláštní hodnotu".Lobačevskij tvrdil, možná jiná, nová geometrie také novou geo­ metrii vytvořil! Za základ své geometrie vzal Lobačevskij všechny dosavadní axiomy po­ stuláty vyjímaje pátý. Při propracovávání své geometrie došel Lobačevskij podstatě již myš­ lence křivosti prostoru. Takové pojmy získáváme smysly, vrozeným pojmům nesmíme věřit. Všechny ostatní pojmy, příklad geometrické, umně vytvářené naším myšlením, projeví se jako vlastnosti pohybu, proto prostor sám sobě, odděleně, pro nás ne­ existuje." Tato slova velkého učence-materialisty byla pádným úderem proti všemu idealistickému učení apriorním prostoru, nezávislém zkušenosti." Lobačevskij sám ověřoval tvrzení nové geometrie četných astronomických pozorováních snažil na tomto základě vyřešit problém křivosti