Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 69 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Souhrn těchto pouček tvoří tak zvanou „absolutní geometrii". Poučky nové geometrie, které dokazují bez užití pátého postulátu, jsou ovšem totožné závěry staré geometrie. „Zanechte marné námahy," říkal Lobačevskij, místo snahy vyvodit veškerou moudrost své hlavy, tažte přírody, jež chová veškerá tajemství; na vaše dotazy vám odpoví jistotou uspokojivě. Geniální novátor spojuje svou geometrii fysikálními procesy, nichž byla geometrie doposud odtržena. Teprve tehdy mohou stát pevným a^postačujícím základem vědy. Všechny tyto přímky, píše Lobačevskij, vyplňují nějaký úhel, jehož ramena vědec považuje přímky, rovnoběžné přímkou danou. přírodě vlastně poznáváme pouze pohyb," píše Lobačevskij, „bez něhož jsou obvyklé představy nemožné. 68 . Na svém systému axiomů postulátů buduje Lobačevskij geometrii novou, neméně harmonickou, než geometrie Euklidova. Velký matematik, rozvíjeje své myšlenky, říká: „Základní pojmy, nichž vybudo­ vána každá jednotlivá věda, musí být jasné musí jich být nejméně. Místo pátého Euklidova postulátu formuloval Lobačevskij postulát jiný: bodem možno vést nekonečné množství přímek, rovnoběžných s danou přímkou. Ve své geometrii Lobačevskij snažil důsledně spojovat geometrické pojmy reálnou skutečností přírodě. Všechny ostatní pojmy, příklad geometrické, umně vytvářené naším myšlením, projeví se jako vlastnosti pohybu, proto prostor sám sobě, odděleně, pro nás ne­ existuje." Lobačevskij sám ověřoval tvrzení nové geometrie četných astronomických pozorováních snažil na tomto základě vyřešit problém křivosti. V geometrii Lobačevského příklad dokazuje, není možno opsat kružnici okolo jakéhokoli trojúhelníku „součet úhlů trojúhelníku vždy menší než 180° pro každý trojúhelník svou zvláštní hodnotu". století; Lobačevskij píše, jeho geometrií „se možná řídí molekulární síly"." Nejsilnějším argumentem proti Kantově idealistické theorii byla nová geo­ metrie, obdivuhodný systém, prostý všech nesrovnalostí. Avšak tam, kde důkazu zapotřebí pátého postulátu, dochází Lobačevskij naprosto novým závěrům, jiným, než jakým dojdeme na základě postulátu Euklidova. Myšlenky, obsažené jeho díle, byly tak hluboké, předvídaly podstatě to, vešlo vědy teprve XX. nové geometrii neexistuje čtverec. Při propracovávání své geometrie došel Lobačevskij podstatě již myš­ lence křivosti prostoru.Lobačevskij tvrdil, možná jiná, nová geometrie také novou geo­ metrii vytvořil! Za základ své geometrie vzal Lobačevskij všechny dosavadní axiomy po­ stuláty vyjímaje pátý." Tato slova velkého učence-materialisty byla pádným úderem proti všemu idealistickému učení apriorním prostoru, nezávislém zkušenosti. Tato methoda nezáležela rozvíjení apriorních pojmů, nýbrž poznávání přírody. Takové pojmy získáváme smysly, vrozeným pojmům nesmíme věřit