reakčním časopise „Syn vlasti" byla otištěna anonymní
recense knih Lobačevského, vyznačující drzostí, hrubostí nevzdělaností. Užívají jí
a budou užívat vždy při svých výpočtech jak vědci, tak inženýři.
Nyní, když myšlenky Lobačevského již zvítězily, vyskytlo nemálo osob,
které byly ochotny přisvojovat slávu ruského vědce.
Vedle jména vynikajícího matematika začínají objevovat jména rozmani
tých „spoluautorů".Současníci velkého ruského učence byli svědky veliké revoluce vědě.
Ruský vědec vytvořil geometru nesrovnatelně obecnější, než geometrie
Euklidova. Neodhodlal však postavit přímo stranu velkého bouřliváka
vědy pouze soukromé korespondenci mluví svém nadšení nad theorii
Lobačevského.
Teprve jeho smrti dosáhly jeho práce světového významu. jediný tvůrcem ideí, jejichž plný dosah uvědomujeme teprve
nyní. Jsou však
69
.
Theorie LobačevSkého otřásla všemi základy, vžitého světového názoru. Většina význam
ných vědců prostě nepochopila. Největší matematici došli souhlasně zá
věru, nové geometrii není rozporů; nalézají takové geometrické plochy,
'O nichž platí zákonitosti nové geometrie. Takovým vědcem
byl Gauss.
Byli však tací, kteří theorii Lobačevského. Metropolita Filaret prohlásil
jeho učení kacířské. Ale Lobačevskij nevzdal; .
„Bylo snazší pohnout Zemí než zmenšit součet úhlů trojúhelníku,
přimět rovnóběžky, aby protínaly přinutit kolmice přímce, aby rozbí
haly," napsal kterýsi matematik.
Lobačevskij zemřel uštván, bez pomoci, nedoživ triumfu svých děl.
Bylo nutno být skutečně velkým vlastencem, bezmezné oddaným lidu, aby
Lobačevskij mohl takových podmínek tvořit.
Euklidova geometrie však ani dnes nepozbyla svého významu. nikoli Weier-
strass, který touto problematikou zabýval značně později, autorem této
velmi významné formulace oboru vyšší matematiky.pochopili. Marné jsou však jejich úskoky.
Avšak Lobačevskij pokročil příliš daleko budoucnosti.
Proti Lobačevskému začala veřejná štvanice. Kde byli poschováváni tito
„spoluautoři", když Lobačevskij sám sám urputném boji proti zpátečnické
nevědomosti hájil své velké myšlenky? Nová geometrie dílem genia Loba
čevského. Jeho
geometrie začínala pečlivě studovat.
Je charakteristické, autorem recense byl člověk, který patřil skupině,
jež později štvala proti Puškinovi.
rozvíjel prohluboval své myšlenky vydával práci prací.
Lobačevskij však nebyl vynikajícím matematikem pouze oboru geometrie.
Mohutnost nadání Lobačevského projevila tom, již roce 1835 vy
mezil přesný rozdíl mezi funkcí spojitou derivovatelnou.
První, dávno před Dirichletem, podal neobyčejně hlubokou definici funkce.
Posměšky ponižování, jež došly tak daleko, nakonec prohlásili Lobačev
ského blázna tím carské Rusko odměnilo velikému učenci. roce 1855 se
v Gaussových zápiscích nalezly nadšené zmínky pracích Lobačevského
