Metropolita Filaret prohlásil
jeho učení kacířské.
rozvíjel prohluboval své myšlenky vydával práci prací.
Byli však tací, kteří theorii Lobačevského.
Bylo nutno být skutečně velkým vlastencem, bezmezné oddaným lidu, aby
Lobačevskij mohl takových podmínek tvořit. roce 1855 se
v Gaussových zápiscích nalezly nadšené zmínky pracích Lobačevského.
Lobačevskij však nebyl vynikajícím matematikem pouze oboru geometrie.
Vedle jména vynikajícího matematika začínají objevovat jména rozmani
tých „spoluautorů". Užívají jí
a budou užívat vždy při svých výpočtech jak vědci, tak inženýři.
Avšak Lobačevskij pokročil příliš daleko budoucnosti. nikoli Weier-
strass, který touto problematikou zabýval značně později, autorem této
velmi významné formulace oboru vyšší matematiky.
Nyní, když myšlenky Lobačevského již zvítězily, vyskytlo nemálo osob,
které byly ochotny přisvojovat slávu ruského vědce.
Proti Lobačevskému začala veřejná štvanice.
Je charakteristické, autorem recense byl člověk, který patřil skupině,
jež později štvala proti Puškinovi.
Ruský vědec vytvořil geometru nesrovnatelně obecnější, než geometrie
Euklidova. Většina význam
ných vědců prostě nepochopila.
Teprve jeho smrti dosáhly jeho práce světového významu.
První, dávno před Dirichletem, podal neobyčejně hlubokou definici funkce.
„Bylo snazší pohnout Zemí než zmenšit součet úhlů trojúhelníku,
přimět rovnóběžky, aby protínaly přinutit kolmice přímce, aby rozbí
haly," napsal kterýsi matematik. Největší matematici došli souhlasně zá
věru, nové geometrii není rozporů; nalézají takové geometrické plochy,
'O nichž platí zákonitosti nové geometrie.
Euklidova geometrie však ani dnes nepozbyla svého významu. Kde byli poschováváni tito
„spoluautoři", když Lobačevskij sám sám urputném boji proti zpátečnické
nevědomosti hájil své velké myšlenky? Nová geometrie dílem genia Loba
čevského. Marné jsou však jejich úskoky. Takovým vědcem
byl Gauss. Ale Lobačevskij nevzdal; .
Mohutnost nadání Lobačevského projevila tom, již roce 1835 vy
mezil přesný rozdíl mezi funkcí spojitou derivovatelnou.Současníci velkého ruského učence byli svědky veliké revoluce vědě.
Theorie LobačevSkého otřásla všemi základy, vžitého světového názoru. Neodhodlal však postavit přímo stranu velkého bouřliváka
vědy pouze soukromé korespondenci mluví svém nadšení nad theorii
Lobačevského. Jeho
geometrie začínala pečlivě studovat.
Posměšky ponižování, jež došly tak daleko, nakonec prohlásili Lobačev
ského blázna tím carské Rusko odměnilo velikému učenci. jediný tvůrcem ideí, jejichž plný dosah uvědomujeme teprve
nyní. reakčním časopise „Syn vlasti" byla otištěna anonymní
recense knih Lobačevského, vyznačující drzostí, hrubostí nevzdělaností. Jsou však
69
.
Lobačevskij zemřel uštván, bez pomoci, nedoživ triumfu svých děl.pochopili
