„Solné půdní prvky, které jsou rostlinách obsaženy," tvrdil Chaptal,
„pocházejí většinou prachu, naneseného větrem listy společně dešťovou
vodou vnikajícího nitra rostliny.
„Rostlinný pochod," píše Pavlov, „tvořící vlastní život rostliny, její růst,
je skutečnosti pochod chemický přitom nepřetržitý, jak zřejmo procesu
kořene, osy listu, nichž projevuje koloběh zanikání látek starých tvoření
nových; účelem toho nepřetržitého procesu prodloužení života rostliny."
570
. Druhá část věnována obdělávání půdy, zvláště
orbě otázkám hnojení.
Řídě těmito názory mluví Pavlov přetváření rostlin roubováním. tom pro nás zakládá možnost, abychom podle svého
přání určité části rostliny zvětšili velikosti zlepšili jakosti."
„Což možno vysvětlovat skladbu živého těla," tázal ruský vědec Pavlov,
„mechanicky jako stavbu kamenných zdí?"
Pavlov ukazuje, jak skutečnosti děje pochod rostlinné výživy tehdy
málo probádaný.
Činnost Pavlovova byla věnována vývoji domácí zemědělské vědy jejímu
praktickému využití zemědělství.Viljams vytvořili geniální nauku střídavé travopolní soustavě, níž byla
pojata methoda navržená prvně Lomikovským, zůstalo vysazování lesů řídkým,
výlučným úkazem.
„Při změnách, vyvolaných rostlinných tělech uměle, záleží všechno tajem
ství tom, jak jsou zásobena šťávami; část rostliny, jíž dostává šťáv, získává
na kvalitě kvantitě. roku 1825 přešel Pavlovovy správy Butyrský statek pokusného
zemědělství, kde prakticky ověřoval své agronomické theorie. Přednášel moskevské universitě fysiku,
technologii, lesnictví zemědělství řídil zemědělskou školu, založenou jeho
podnětu. Nejdůle
žitější změny, prováděné ovocných stromech, dějí roubováním.
★ ★
*
Velikou úlohu vytváření zemědělské vědy měl profesor moskevské uni
versity Michail Grigorjevič Pavlov, čtenáři již známý svými hlubokými myšlen
kami elektrické podstatě atomu.
Pavlov byl vědom, agronomie mnoha oborech těsně souvisí chemií,
a proto nazval svou hlavní práci, věnovanou zemědělství, „Zemědělská chemie".
V protikladu tehdy rozšířeným mechanistickým názorům francouzského
vědce Chaptala vznik minerálních látek rostlinách tvoří Pavlov svou vlastní
theorii výživy rostlinných organismů. Tudíž „živný materiál, pevný, ať
tekutý, musí přeměnit, než jej kořen vstřebá"."
Pavlov svou dobu skvěle vysvětlil úlohu listu, němž vlivem slunečních
paprsků vzniká organická látka vody vzdušného kysličníku uhličitého. Tento
pochod, jak Vykládal, souvisí těsně kořenovou výživou rostliny: jedno bez
druhého nemůže existovat. Výživný materiál vniká půdy kořene. Jeho skladba však
taková, nemůže přijímat pevné látky.
V prvé části knihy, uveřejněné roku 1825, vysvětluje Pavlov mnoho fysi-
kálních, chemických biologických otázek, jejichž znalost pro úspěšný vývoj
zemědělské vědy nezbytná
