Ilja Iljič Mečnikov úspěchem použil také bakterií mléčného kysání po
tírání zhoubných hnilobných bakterií, které obsadily zažívací ústrojí člověka.
Co stane mikrobem, když naň působí antibiotikum ?
Živé mikroorganismy mají fermenty, aktivní organické látky, které jsou
schopné buď štěpit nebo vytvářet nezbytné látky uvnitř buňky.
Roku 1909 zjistil ruský vědec Ljaščenko, tělesné tkáně šťávy živého
organismu obsahují antibiotické látky. Antibiotikum nich vyrobené, erythrin, ničí bakterie záškrtu. Antibiotické látky jsou rovněž obsaženy červených
krvinkách. vyrábí jeden nejúčinnějších
moderních léků penicillin
Roku 1914 ruský učenec Krajinskij studoval podrobně popsal půdní
houbu, níž bylo teprve nedávno vyrobeno antibiotikum streptomycin, ničící
mnohé choroboplodné bakterie, tuberkulosní.
Plíseň penicillia pod mikroskopem. Později tuto látku nalezl anglický vědec slze
a byla nazvána lysocim. Jim
a nikoli Angličanu Flemingovi patří prvenství objevu tohoto důležitého léku. Tak př.
Penicillin byl první antibiotikum, které bylo vyrobeno plísně penicillia.
Tak ruští vědci položili základy učení antibioticích produktech života
mikroorganismů, potlačujících jiné mikroorganismy, člověku zvlášť škodlivé. slina obsahuje zvláštní látku,
která schopnost ničit mikroby.
Podivuhodnou antibiotickou vlastnost čistá lidská kůže, která ničí
mikroby, jež utkvěly.
Cestu penicillinu razili ruští vědci Manassein, Lebedinskij Polotěbnov.
530
. Antibiotikum se
snadno slučuje fermentem mikroba, váže jej brzdí životní proces mikroba.Mikroby proti mikrobům! Takový závěr bylo možno učinit prací Manas-
seinových, Lebedinského Polotěbnovových
