Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 540 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mnoho jiných antibiotic­ kých látek teď vyrábí rovněž synthetickou methodou. známo, roku 1612 ruští lékaři zachraňovali lid od moru tím, doporučovali natírat tělo česnekem. Smrt mikroorganismů vlivem fytoncidů nastává velmi rychle. Roku 1946 byla uskutečněna synthesa peničillinu. Byl tehdy dějinách vědy neobyčejný případ: jedenáct evropských lékařských akademií jmenovalo Samojloviče čestným členem. takových těžkých dobách, nedbaje nebezpečenství, činil vše, aby zachránil život svým spoluobčanům. rázem, bitevních polích, počalo studium „pro­ tivníka" potom „nástup" proti němu. Vynikající postavou lékařské vědy XVIII. V aromatu krajin byla zjištěna cenná vlastnost, jež zbavuje vzduch škodlivin. * * * Roku 1928 profesor tomské university Tokin objevil antibiotické látky i rostlinách. Nejsilněji působí česnek. Tokin nazval tyto látky fytoncidy, rostlinní ničitelé. Danilo Samojlovič absolvování moskevské nemocniční školy pracoval v petrohradské vojenské nemocnici. Avšak působení fytoncidů rozličných rostlin není stejné. Roku 1768 začala rusko-turecká válka. Devětkrát život podstoupil Danilo Samojlovič zápas morem. Francouzská, německá italská lékařská akademie vysoce ocenila zásluhy slavného ruského učence. B I Zasloužené slávy dobyli ruští lékaři epidemiologové. Rostlinná říše, bohatá fytoncidy, méně trpí choroboplodnými mikroby než říše živočišná. 531 . Jako účastník této války tam Samojlovič setkal morem.nynější době bylo objeveno chemické složení mnohých antibiotických látek, čímž otevřela cesta jejich umělému získávání. Výpary rozetřeného česneku ničí mikroby několik vteřin. století byl ruský lékař Danilo Samojlovič, který narodil vesnici Janovce černihovské gubernii. První vypracoval vědecké methody boje strašnou nemocí „černou smrtí" jak se tehdy říkalo moru. Větvička střemchy několik minut zahubí mikroby sklenici vody stojící vedle. Šťáva cibule jedovatá pro mikroby při zředění 1:100 zachovává svou účinnost pět měsíců. Čtyřikrát slabší jsou fytoncidy cibule. Tokinův objev velký význam při výběru rostlinstva zalesňování lidských sídlišť, praktickém lékařství zemědělství. Ukázalo se, rostliny vylučují prchavé látky, které zhoubně pů­ sobí mikroorganismy. Postačí jíst cibuli dvě tři minuty, aby dutina ústní zbavila všech mikrobů