Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 540 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Postačí jíst cibuli dvě tři minuty, aby dutina ústní zbavila všech mikrobů. Francouzská, německá italská lékařská akademie vysoce ocenila zásluhy slavného ruského učence. Ukázalo se, rostliny vylučují prchavé látky, které zhoubně pů­ sobí mikroorganismy. 531 . Šťáva cibule jedovatá pro mikroby při zředění 1:100 zachovává svou účinnost pět měsíců. známo, roku 1612 ruští lékaři zachraňovali lid od moru tím, doporučovali natírat tělo česnekem. Danilo Samojlovič absolvování moskevské nemocniční školy pracoval v petrohradské vojenské nemocnici. Vynikající postavou lékařské vědy XVIII. takových těžkých dobách, nedbaje nebezpečenství, činil vše, aby zachránil život svým spoluobčanům. rázem, bitevních polích, počalo studium „pro­ tivníka" potom „nástup" proti němu. Větvička střemchy několik minut zahubí mikroby sklenici vody stojící vedle. Avšak působení fytoncidů rozličných rostlin není stejné. Byl tehdy dějinách vědy neobyčejný případ: jedenáct evropských lékařských akademií jmenovalo Samojloviče čestným členem. Tokin nazval tyto látky fytoncidy, rostlinní ničitelé. Tokinův objev velký význam při výběru rostlinstva zalesňování lidských sídlišť, praktickém lékařství zemědělství. B I Zasloužené slávy dobyli ruští lékaři epidemiologové. První vypracoval vědecké methody boje strašnou nemocí „černou smrtí" jak se tehdy říkalo moru. Devětkrát život podstoupil Danilo Samojlovič zápas morem. Čtyřikrát slabší jsou fytoncidy cibule. Roku 1768 začala rusko-turecká válka. Rostlinná říše, bohatá fytoncidy, méně trpí choroboplodnými mikroby než říše živočišná. V aromatu krajin byla zjištěna cenná vlastnost, jež zbavuje vzduch škodlivin. * * * Roku 1928 profesor tomské university Tokin objevil antibiotické látky i rostlinách. Výpary rozetřeného česneku ničí mikroby několik vteřin. století byl ruský lékař Danilo Samojlovič, který narodil vesnici Janovce černihovské gubernii. Smrt mikroorganismů vlivem fytoncidů nastává velmi rychle. Roku 1946 byla uskutečněna synthesa peničillinu. Jako účastník této války tam Samojlovič setkal morem. Nejsilněji působí česnek.nynější době bylo objeveno chemické složení mnohých antibiotických látek, čímž otevřela cesta jejich umělému získávání. Mnoho jiných antibiotic­ kých látek teď vyrábí rovněž synthetickou methodou