529
.druhé polovině XIX.
Svými pracemi Manassein dokázal, ani výživném bouillonu, umístě
ném nad touto plísní, mikroorganismy nevyvíjejí hynou.
Léčivých vlastností penicillia použil sedmdesátých letech minulého
století své praktické činnosti ještě jeden ruský učenec, Polotěbnov,
který vydal roku 1873 knihu „Pathologický význam plísně".
Manasseina, žáka Botkina, vztahu bakterií zelené plísni vlivu
Ilja Iljič Mečnikov (1845— 1916 )
některých prostředků její růst". století přistoupili ruští učenci vědeckému studiu
léčivých vlastností plísňových hub. této práci byly podrobně popsány biolo
gické vlastnosti štětičkové plísně, penicillia, vylíčen zhoubný účinek této plísně
na choroboplodné mikroorganismy.
Za šest let potom, Manassein objevil baktericidní vlastnosti plísně
penicillia, ruský lékař Lebedinskij uveřejnil svou práci entologickém
významu plísně pro živé organismy", níž psal, požívání plodů, obsahujících
i nepatrné množství plísně penicillia, značně zmenšuje množství bakterií střev
ních výmětech. Roku 1871 byla „Vojenském lékařském
častipise“ současně německém lékařském tisku publikována práce A
