"
To byl nový triumf ruské vědy, která vyplnila mezeru vývojovém řetězu
a začlenila obě říše živočišných bytostí jedné souvislé vývojové řady.
Dopisující člen Akademie věd SSSR Ch.
Alexander Onufrijevič Kovalevskij (1840— 1901)
Přes osmdesát tištěných knih vyšlo pera znamenitého vědce-evolucionisty
A. Koštojanc píše této věci:
„Práce Kovalevského vyšly nikoli Haeckelovy laboratoře, nýbrž labo
ratoří Kovalevského roztroušených celém světě, nejenom laboratoří
ruských universitních měst Petrohradu, Kazaně, Kyjeva Oděsy, nýbrž
i prostých laboratoří obývacím pokoji Santa Lucia Neapoli, lodi
alžírských lovců korálů, laboratoře arabském stanu Rudého moře, labo-
. Anglický historik Singer „Stručných dějinách biologie"
píše, práce Kovalevského vyšly laboratoře německého učence Haeckela,
ačkoli Haeckel uveřejnil svou theorii mnohobuněčných organismů devět let
později než Kovalevskij.Avšak Kovalevskij měl pravdu.
Darwin nazýval výzkumy Kovalevského „objevem největší důležitosti"
a napsal: „Konečně máme klíč záhadě, jak vznikli obratlovci. Kovalevského, avšak našli dobrodinci, kteří chtěli připravit slávu
vědeckých objevů
