Objevil také velikou úlohu mikroorganismů oběhu železa přírodě.
S Í
Země, vzduch voda jsou hojně obydleny množstvím mikroskopicky malých
bytostí.ratoře sevastopolské biologické stanici, kterou založil, dočasné laboratoře
na Princových ostrovech."
Rovněž třeba poukázat to, většinu ilustrací pro svou knihu „Theorie
gastrey" Haeckel vypůjčil knih Kovalevského.
Naopak bylo správnější říci, ^heorie gastruly' vzešla fakt zjiště
ných laboratořích Kovalevského bez nich nebyla mohla vzniknout.
Tak byly prací ruských vědců spojeny všechny články vývojového řetězu
a byla rozbita legenda božském stvoření světa.
Znamenitý ruský vědec uznáván zakladatele půdní mikrobiologie.
Na dně mnohých, teď vymizelých vodních nádrží, nalézají velmi bo-
523
. Některé bakterie, rozkláda
jíce bílkoviny, mění soli kyseliny dusité, jiné mění tyto soli ledek, j. „Jakým
způsobem umožňuje tvoření látek schopných hoření, kvašení, tlení prvků,
které nemají ani jediné takovéto vlastnosti? pro nás neproniknutelné ta
jemství.
Ve vytváření všech oborů mikrobiologické vědy měli významnou úlohu
ruští vědci.
Organické látky těle živočichů stávají stále složitějšími, konečně smrti
živé bytosti organická hmota znovu přetvoří jednoduché minerální plynné
látky. Vinogradskij svých pracích nejen objevil účast mikroorganismů
na oběhu dusíku, nýbrž ukázal také, jak bakterie, které objevil, sídlící nepatr
ných trhlinách kamenů, mohou dát popud tvoření kyseliny dusičné, která po
máhá rozrušovat horské velikány tvořit tak půdu. století.
S."
Toto tajemství odhalil ruský vědec Sergej Nikolajevič Vinogradskij, který
objevil úlohu mikroorganismů při koloběhu dusíku. Možná, tyto bakterie
v některém období života země byly těmi „robotníky", kteří naší planetě
obdělali půdu pro rostliny.
v potravu rostlin, atomy dusíku mohou znovu začít svou pouť rostlinném
a živočišném světě.
Mikrobiologie těsně souvisí vědou lékařskou. Pomáhá člověku boji mnohými
nemocemi. Vysvětluje četné mikrobiologické pochody, které dějí půdě. Mezi nimi jsou nejmenší rostliny bez zeleného barviva, bakterie
a houby, nejjednodušší živočichové, nálevníci, láčkovci této říši žijí
přátelé nepřátelé člověka.
Věda těchto malých bytostech velmi důležitou částí přírodovědy.
V přírodě děje nepřetržitý oběh látek. Rostliny, živící minerálními
a plynnými látkami, vytvářejí látky organické, které slouží potravu živočichům.
„Jakých prostředků používá příroda při tak úžasných přeměnách tázal
se slavný francouzský chemik Lavoisier druhé polovině XVIII
