příznačné, zárodku vyšších obratlovců,
a ovšem člověka, vyvíjí páteř podobně. Potom í
objeví dlouhý chvost larva volně plave vodě. očí.
.Dalším objevem Kovalevského, který ukoval chybějící článek aterialis
tického pojetí biologické védy, bylo studium životních přemén ascidie
chacími pohybovými některé čidly, totiž tykadly dvojicí slabě vyvinu
tých. Ascidie odbočila cesty vývoje vrací prvot-
nimu stavu červa.
Pouze ústa hlavní nervový kroužek ovládán hlavou, zam ěstnávající
se hledáním potravy, kterou přijím zpracovává každý kroužek samostatně. Avšak nejzajímavější věci je, že
ve vnitřním složení larvy jeví nová zvláštnost, kterou nemají ani červi, ani
ascidie: hřbetě nad střevním ústrojím vyvíjí mozková trubice, ížk ocasu
vede opěrný útvar páteř.
Když Kovalevskij uveřejnil svůj objev, pokládali nepravdě
podobný, nečekaný, vědecký yl.
Také ukázalo, vývoj ascidie děje velm zajímavým způsobem. Po
rozdělení vajíčka vyrůstá larva podobě mnohobuněčného vaku.
Při pozorování larvy ascidie badatel plně přesvědčen, před sebou
budoucího obratlovce. Spolu
s chvostem ztrácí „páteř".
V ascidii sloučila příroda celé buněčné kolonie. Tento drobný pulec vůbec
nepodobá nepohyblivé bezocasé ascidii. Ale jakmile larva ascidie dosáhne určité velikosti, nastává
zcela neočekávaný úkaz: larva spouští dnu, odhazuje chvost připoutává se
ke kameni, přizpůsobujíc tak dalšímu „usedlému" způsobu života
