očí. Spolu
s chvostem ztrácí „páteř".
Také ukázalo, vývoj ascidie děje velm zajímavým způsobem.
.
Pouze ústa hlavní nervový kroužek ovládán hlavou, zam ěstnávající
se hledáním potravy, kterou přijím zpracovává každý kroužek samostatně.
Při pozorování larvy ascidie badatel plně přesvědčen, před sebou
budoucího obratlovce.Dalším objevem Kovalevského, který ukoval chybějící článek aterialis
tického pojetí biologické védy, bylo studium životních přemén ascidie
chacími pohybovými některé čidly, totiž tykadly dvojicí slabě vyvinu
tých. příznačné, zárodku vyšších obratlovců,
a ovšem člověka, vyvíjí páteř podobně. Tento drobný pulec vůbec
nepodobá nepohyblivé bezocasé ascidii. Potom í
objeví dlouhý chvost larva volně plave vodě. Po
rozdělení vajíčka vyrůstá larva podobě mnohobuněčného vaku. Ale jakmile larva ascidie dosáhne určité velikosti, nastává
zcela neočekávaný úkaz: larva spouští dnu, odhazuje chvost připoutává se
ke kameni, přizpůsobujíc tak dalšímu „usedlému" způsobu života. Avšak nejzajímavější věci je, že
ve vnitřním složení larvy jeví nová zvláštnost, kterou nemají ani červi, ani
ascidie: hřbetě nad střevním ústrojím vyvíjí mozková trubice, ížk ocasu
vede opěrný útvar páteř. Ascidie odbočila cesty vývoje vrací prvot-
nimu stavu červa.
V ascidii sloučila příroda celé buněčné kolonie.
Když Kovalevskij uveřejnil svůj objev, pokládali nepravdě
podobný, nečekaný, vědecký yl
