Potom í
objeví dlouhý chvost larva volně plave vodě.
Při pozorování larvy ascidie badatel plně přesvědčen, před sebou
budoucího obratlovce. příznačné, zárodku vyšších obratlovců,
a ovšem člověka, vyvíjí páteř podobně. Avšak nejzajímavější věci je, že
ve vnitřním složení larvy jeví nová zvláštnost, kterou nemají ani červi, ani
ascidie: hřbetě nad střevním ústrojím vyvíjí mozková trubice, ížk ocasu
vede opěrný útvar páteř.Dalším objevem Kovalevského, který ukoval chybějící článek aterialis
tického pojetí biologické védy, bylo studium životních přemén ascidie
chacími pohybovými některé čidly, totiž tykadly dvojicí slabě vyvinu
tých.
Také ukázalo, vývoj ascidie děje velm zajímavým způsobem. Tento drobný pulec vůbec
nepodobá nepohyblivé bezocasé ascidii. očí. Po
rozdělení vajíčka vyrůstá larva podobě mnohobuněčného vaku. Spolu
s chvostem ztrácí „páteř".
.
Pouze ústa hlavní nervový kroužek ovládán hlavou, zam ěstnávající
se hledáním potravy, kterou přijím zpracovává každý kroužek samostatně.
V ascidii sloučila příroda celé buněčné kolonie. Ascidie odbočila cesty vývoje vrací prvot-
nimu stavu červa. Ale jakmile larva ascidie dosáhne určité velikosti, nastává
zcela neočekávaný úkaz: larva spouští dnu, odhazuje chvost připoutává se
ke kameni, přizpůsobujíc tak dalšímu „usedlému" způsobu života.
Když Kovalevskij uveřejnil svůj objev, pokládali nepravdě
podobný, nečekaný, vědecký yl
