obrázku schema
kopinatce
520
. Kovalevskij zjistil, střední dutina láčkovců
vyvíjí jako bezobratlých, kdežto nervová soustava jako obratlovců. Podle theorie Kovalevského vnější buňky později vytvořily žlázy, sou
stavu nervovou čidla. Buňky střevní dutiny vyvíjely orgány zažívací,
kdežto střední buňky, které vznikly později, vytvořily svaly, srdce, cévy, kosti a
pojivové tkáně. Ascidie druh
červa, který přizpůsobil nehybnému životu.
Marně bychom hledali přechodné formy mezi zkamenělinami, protože tyto
pradávné živé bytosti nebyly obdařeny pevnou kostrou tedy nezanechaly stop
v kronice země.
Mnozí učenci postavili proti této theorii. století, poznali jsme tyto zajímavé živočichy.
Kovalevskij studoval láčkovce.
Jen zásluhou slavného ruského vědce Alexandra Onufrijeviče Kovalevského,
který žil druhé polovici XIX.Ruští vědci objevili spojitost také mezi říší bezobratlovců říší obratlovců. Avšak, jak napsal slavný anglický
vědec Roy-Lancaster, „Kovalevskij přiměl svými výzkumy všechny své vědecké
soupeře odpůrce, aby před ním padli kolena".
Kovalevskij našel jejich stopy nynějších živočichů, kteří dosud nepozbyli
podoby svých dávných předků. Podle
této theorie dála při přechodu ojedinělé buňky buněčným shlukům
i první dělba práce tohoto buněčného společenství. Vnitřní povrch tohoto vaku tvořil střevní dutinu gastrulu
(z řeckého slova gaster žaludek), vnější měl plnit funkci ochrany po
hybu. Tento červ dříve poutal po
zornost badatelů svým zajímavým složením. Někteří řadili tohoto malého tvora rybám,
jiní považovali měkkýše. Jeho tělo skládá kroužků. Ukázalo
se, láčkovec přechodnou formou mezi těmito živočichy. mnohých červů jsou kroužky obdařeny samostatnými orgány dý-
Na studiu kopinatcú láčkovců dokázal slavný biolog Kovalevskij
spojitost mezi řičí bezobratlých obratlovců. Takový tvor měl tvar vaku
s dvojitými stěnami.
Při studiu bezobratlých vytvořil Kovalevskij theorii jejich vývoje.
Každý kroužek opatřen svou vlastní soustavou zažívací, cévní, nervovou a
pohlavní.
Kovalevskij pokračoval pátrání dalších přechodných formách mezi
obratlovci bezobratlými začal studovat ascidie (od řeckého slova „askidion"
— váček, tobolka); při tom učinil nový pozoruhodný objev
