Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 529 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mnozí učenci postavili proti této theorii. obrázku schema kopinatce 520 . Podle theorie Kovalevského vnější buňky později vytvořily žlázy, sou­ stavu nervovou čidla. Jeho tělo skládá kroužků. Marně bychom hledali přechodné formy mezi zkamenělinami, protože tyto pradávné živé bytosti nebyly obdařeny pevnou kostrou tedy nezanechaly stop v kronice země. Kovalevskij pokračoval pátrání dalších přechodných formách mezi obratlovci bezobratlými začal studovat ascidie (od řeckého slova „askidion" — váček, tobolka); při tom učinil nový pozoruhodný objev. Kovalevskij našel jejich stopy nynějších živočichů, kteří dosud nepozbyli podoby svých dávných předků. mnohých červů jsou kroužky obdařeny samostatnými orgány dý- Na studiu kopinatcú láčkovců dokázal slavný biolog Kovalevskij spojitost mezi řičí bezobratlých obratlovců. Při studiu bezobratlých vytvořil Kovalevskij theorii jejich vývoje. Buňky střevní dutiny vyvíjely orgány zažívací, kdežto střední buňky, které vznikly později, vytvořily svaly, srdce, cévy, kosti a pojivové tkáně. Takový tvor měl tvar vaku s dvojitými stěnami. Podle této theorie dála při přechodu ojedinělé buňky buněčným shlukům i první dělba práce tohoto buněčného společenství. Ukázalo se, láčkovec přechodnou formou mezi těmito živočichy. Každý kroužek opatřen svou vlastní soustavou zažívací, cévní, nervovou a pohlavní. Avšak, jak napsal slavný anglický vědec Roy-Lancaster, „Kovalevskij přiměl svými výzkumy všechny své vědecké soupeře odpůrce, aby před ním padli kolena".Ruští vědci objevili spojitost také mezi říší bezobratlovců říší obratlovců. Vnitřní povrch tohoto vaku tvořil střevní dutinu gastrulu (z řeckého slova gaster žaludek), vnější měl plnit funkci ochrany po­ hybu. století, poznali jsme tyto zajímavé živočichy. Jen zásluhou slavného ruského vědce Alexandra Onufrijeviče Kovalevského, který žil druhé polovici XIX. Kovalevskij zjistil, střední dutina láčkovců vyvíjí jako bezobratlých, kdežto nervová soustava jako obratlovců. Ascidie druh červa, který přizpůsobil nehybnému životu. Kovalevskij studoval láčkovce. Někteří řadili tohoto malého tvora rybám, jiní považovali měkkýše. Tento červ dříve poutal po­ zornost badatelů svým zajímavým složením