Kovalevskij zjistil, střední dutina láčkovců
vyvíjí jako bezobratlých, kdežto nervová soustava jako obratlovců. Vnitřní povrch tohoto vaku tvořil střevní dutinu gastrulu
(z řeckého slova gaster žaludek), vnější měl plnit funkci ochrany po
hybu.
Kovalevskij pokračoval pátrání dalších přechodných formách mezi
obratlovci bezobratlými začal studovat ascidie (od řeckého slova „askidion"
— váček, tobolka); při tom učinil nový pozoruhodný objev.
Každý kroužek opatřen svou vlastní soustavou zažívací, cévní, nervovou a
pohlavní.Ruští vědci objevili spojitost také mezi říší bezobratlovců říší obratlovců.
Při studiu bezobratlých vytvořil Kovalevskij theorii jejich vývoje. Avšak, jak napsal slavný anglický
vědec Roy-Lancaster, „Kovalevskij přiměl svými výzkumy všechny své vědecké
soupeře odpůrce, aby před ním padli kolena".
Jen zásluhou slavného ruského vědce Alexandra Onufrijeviče Kovalevského,
který žil druhé polovici XIX.
Mnozí učenci postavili proti této theorii.
Kovalevskij našel jejich stopy nynějších živočichů, kteří dosud nepozbyli
podoby svých dávných předků. obrázku schema
kopinatce
520
.
Marně bychom hledali přechodné formy mezi zkamenělinami, protože tyto
pradávné živé bytosti nebyly obdařeny pevnou kostrou tedy nezanechaly stop
v kronice země. Podle theorie Kovalevského vnější buňky později vytvořily žlázy, sou
stavu nervovou čidla. Někteří řadili tohoto malého tvora rybám,
jiní považovali měkkýše. mnohých červů jsou kroužky obdařeny samostatnými orgány dý-
Na studiu kopinatcú láčkovců dokázal slavný biolog Kovalevskij
spojitost mezi řičí bezobratlých obratlovců. Podle
této theorie dála při přechodu ojedinělé buňky buněčným shlukům
i první dělba práce tohoto buněčného společenství. Jeho tělo skládá kroužků. Takový tvor měl tvar vaku
s dvojitými stěnami. století, poznali jsme tyto zajímavé živočichy.
Kovalevskij studoval láčkovce. Buňky střevní dutiny vyvíjely orgány zažívací,
kdežto střední buňky, které vznikly později, vytvořily svaly, srdce, cévy, kosti a
pojivové tkáně. Ascidie druh
červa, který přizpůsobil nehybnému životu. Tento červ dříve poutal po
zornost badatelů svým zajímavým složením. Ukázalo
se, láčkovec přechodnou formou mezi těmito živočichy
