Někteří řadili tohoto malého tvora rybám,
jiní považovali měkkýše. Ascidie druh
červa, který přizpůsobil nehybnému životu.
Při studiu bezobratlých vytvořil Kovalevskij theorii jejich vývoje.
Každý kroužek opatřen svou vlastní soustavou zažívací, cévní, nervovou a
pohlavní. Vnitřní povrch tohoto vaku tvořil střevní dutinu gastrulu
(z řeckého slova gaster žaludek), vnější měl plnit funkci ochrany po
hybu.
Kovalevskij našel jejich stopy nynějších živočichů, kteří dosud nepozbyli
podoby svých dávných předků. Tento červ dříve poutal po
zornost badatelů svým zajímavým složením. Podle
této theorie dála při přechodu ojedinělé buňky buněčným shlukům
i první dělba práce tohoto buněčného společenství. Takový tvor měl tvar vaku
s dvojitými stěnami. Kovalevskij zjistil, střední dutina láčkovců
vyvíjí jako bezobratlých, kdežto nervová soustava jako obratlovců.Ruští vědci objevili spojitost také mezi říší bezobratlovců říší obratlovců.
Marně bychom hledali přechodné formy mezi zkamenělinami, protože tyto
pradávné živé bytosti nebyly obdařeny pevnou kostrou tedy nezanechaly stop
v kronice země.
Kovalevskij studoval láčkovce. Avšak, jak napsal slavný anglický
vědec Roy-Lancaster, „Kovalevskij přiměl svými výzkumy všechny své vědecké
soupeře odpůrce, aby před ním padli kolena". Jeho tělo skládá kroužků.
Mnozí učenci postavili proti této theorii. století, poznali jsme tyto zajímavé živočichy. obrázku schema
kopinatce
520
.
Kovalevskij pokračoval pátrání dalších přechodných formách mezi
obratlovci bezobratlými začal studovat ascidie (od řeckého slova „askidion"
— váček, tobolka); při tom učinil nový pozoruhodný objev. Buňky střevní dutiny vyvíjely orgány zažívací,
kdežto střední buňky, které vznikly později, vytvořily svaly, srdce, cévy, kosti a
pojivové tkáně. mnohých červů jsou kroužky obdařeny samostatnými orgány dý-
Na studiu kopinatcú láčkovců dokázal slavný biolog Kovalevskij
spojitost mezi řičí bezobratlých obratlovců. Podle theorie Kovalevského vnější buňky později vytvořily žlázy, sou
stavu nervovou čidla.
Jen zásluhou slavného ruského vědce Alexandra Onufrijeviče Kovalevského,
který žil druhé polovici XIX. Ukázalo
se, láčkovec přechodnou formou mezi těmito živočichy
