Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 529 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ukázalo se, láčkovec přechodnou formou mezi těmito živočichy. Kovalevskij našel jejich stopy nynějších živočichů, kteří dosud nepozbyli podoby svých dávných předků. Kovalevskij zjistil, střední dutina láčkovců vyvíjí jako bezobratlých, kdežto nervová soustava jako obratlovců. obrázku schema kopinatce 520 . Ascidie druh červa, který přizpůsobil nehybnému životu. Buňky střevní dutiny vyvíjely orgány zažívací, kdežto střední buňky, které vznikly později, vytvořily svaly, srdce, cévy, kosti a pojivové tkáně. Podle této theorie dála při přechodu ojedinělé buňky buněčným shlukům i první dělba práce tohoto buněčného společenství. Kovalevskij pokračoval pátrání dalších přechodných formách mezi obratlovci bezobratlými začal studovat ascidie (od řeckého slova „askidion" — váček, tobolka); při tom učinil nový pozoruhodný objev. Avšak, jak napsal slavný anglický vědec Roy-Lancaster, „Kovalevskij přiměl svými výzkumy všechny své vědecké soupeře odpůrce, aby před ním padli kolena". Kovalevskij studoval láčkovce.Ruští vědci objevili spojitost také mezi říší bezobratlovců říší obratlovců. Tento červ dříve poutal po­ zornost badatelů svým zajímavým složením. mnohých červů jsou kroužky obdařeny samostatnými orgány dý- Na studiu kopinatcú láčkovců dokázal slavný biolog Kovalevskij spojitost mezi řičí bezobratlých obratlovců. Při studiu bezobratlých vytvořil Kovalevskij theorii jejich vývoje. Podle theorie Kovalevského vnější buňky později vytvořily žlázy, sou­ stavu nervovou čidla. Marně bychom hledali přechodné formy mezi zkamenělinami, protože tyto pradávné živé bytosti nebyly obdařeny pevnou kostrou tedy nezanechaly stop v kronice země. Vnitřní povrch tohoto vaku tvořil střevní dutinu gastrulu (z řeckého slova gaster žaludek), vnější měl plnit funkci ochrany po­ hybu. Mnozí učenci postavili proti této theorii. století, poznali jsme tyto zajímavé živočichy. Každý kroužek opatřen svou vlastní soustavou zažívací, cévní, nervovou a pohlavní. Jen zásluhou slavného ruského vědce Alexandra Onufrijeviče Kovalevského, který žil druhé polovici XIX. Někteří řadili tohoto malého tvora rybám, jiní považovali měkkýše. Jeho tělo skládá kroužků. Takový tvor měl tvar vaku s dvojitými stěnami