Ruští vědci objevili spojitost také mezi říší bezobratlovců říší obratlovců. obrázku schema
kopinatce
520
. Podle
této theorie dála při přechodu ojedinělé buňky buněčným shlukům
i první dělba práce tohoto buněčného společenství. Kovalevskij zjistil, střední dutina láčkovců
vyvíjí jako bezobratlých, kdežto nervová soustava jako obratlovců. Buňky střevní dutiny vyvíjely orgány zažívací,
kdežto střední buňky, které vznikly později, vytvořily svaly, srdce, cévy, kosti a
pojivové tkáně.
Mnozí učenci postavili proti této theorii. mnohých červů jsou kroužky obdařeny samostatnými orgány dý-
Na studiu kopinatcú láčkovců dokázal slavný biolog Kovalevskij
spojitost mezi řičí bezobratlých obratlovců. Ukázalo
se, láčkovec přechodnou formou mezi těmito živočichy.
Kovalevskij studoval láčkovce. Ascidie druh
červa, který přizpůsobil nehybnému životu. Jeho tělo skládá kroužků.
Při studiu bezobratlých vytvořil Kovalevskij theorii jejich vývoje. Avšak, jak napsal slavný anglický
vědec Roy-Lancaster, „Kovalevskij přiměl svými výzkumy všechny své vědecké
soupeře odpůrce, aby před ním padli kolena". století, poznali jsme tyto zajímavé živočichy. Takový tvor měl tvar vaku
s dvojitými stěnami.
Každý kroužek opatřen svou vlastní soustavou zažívací, cévní, nervovou a
pohlavní.
Kovalevskij pokračoval pátrání dalších přechodných formách mezi
obratlovci bezobratlými začal studovat ascidie (od řeckého slova „askidion"
— váček, tobolka); při tom učinil nový pozoruhodný objev.
Marně bychom hledali přechodné formy mezi zkamenělinami, protože tyto
pradávné živé bytosti nebyly obdařeny pevnou kostrou tedy nezanechaly stop
v kronice země. Vnitřní povrch tohoto vaku tvořil střevní dutinu gastrulu
(z řeckého slova gaster žaludek), vnější měl plnit funkci ochrany po
hybu. Podle theorie Kovalevského vnější buňky později vytvořily žlázy, sou
stavu nervovou čidla.
Kovalevskij našel jejich stopy nynějších živočichů, kteří dosud nepozbyli
podoby svých dávných předků. Někteří řadili tohoto malého tvora rybám,
jiní považovali měkkýše.
Jen zásluhou slavného ruského vědce Alexandra Onufrijeviče Kovalevského,
který žil druhé polovici XIX. Tento červ dříve poutal po
zornost badatelů svým zajímavým složením
