Na přítomnosti hořčíku závisí zelená barva listů, železe červená barva
krve.
Tím vzniklo Famincynovo učení symbiose společném žití dvou orga
nismů, náležejících různým skupinám.
Při studiu fotosynthesy rostlin objevil velký Timirjazev novou souvislost
mezi organismy rostlinnými živočišnými. Toto nové sjednocení vytvořilo záldad buněčných
dýchacích pigmentů, tak zvaných cytochromů, které byly objeveny skoro ve
všech buňkách nejenom jednobuněčných, nýbrž mnohobuněčných orga
nismů.
Ve vývoji organismů vzniká železopyrolové molekuly spojování jedno
duchými dusíkovými látkami.
Fotosynthesou nazývá proces, dějící želeném listě rostlin, jenž je
osvětlen ultrafialovými paprsky, obsaženými slunečním světle. Jen chlorofylu tetrapyrol sloučen atomem hořčíku, kdežto
v haemoglobinu atomem železa.
Jak známo, mají molekuly chlorofylu haemoglobinu stejnou stavbu ze
čtyř jader organické sloučeniny pyrolu, zvaného tetrapyrol („tetra" znamená
v řečtině čtyři).
Timirjazev objevil úlohu zelené rostliny hromadění organické hmoty naší
planetě.
Tak vývoj jader pyrolu nich vznikající chlorofyl haemoglobin je
ten významný chemický pochod, který vedl vzniku říše rostlinné živočišné. Nyní možno sledovat vývoj pyrolu —
základu molekul chlorofylu haemoglobinu.
519
.
Tak ruští vědci sjednotili obě poloviny evolučního řetězu říši rostlinnou
a živočišnou. Byly nalezeny bakterie, nichž
barvicí látka obsahuje molekulu tří jader pyrolu (trojpyrol)."
Při srovnávání funkce chlorofylu rostlinách haemoglobinu živočichů
objevil Timirjazev příbuznost mezi rostlinami živočichy.Při studiu zoospor, spor rostlin, jež jsou schopny, podobně jako nálev-
níci, samostatného pohybu vodě, Famincyn objevil, lišejníky, které byly
dlouho považovány samostatnou třídu rostlinnou, tvoří jako výsledek sou
žití houby vodní řasy.
Houba, nemající chlorofyl, dostává zelené vodní řasy organickou látku,
získanou vzduchu, houba pak čerpá nerostné látky půdy dělí vodní
řasou. této zelené
„laboratoři" neorganické látky přetvářejí organické, mrtvá hmota živou. „Zelený list, anebo přesněji jeho mikroskopické zrno chlorofylu," psal
tento vědec, „jeví nám jako ohnisko, jako místo světovém prostoru, něhož
proudí sluneční energie němž vznikají všechny projevy života zemi. Objev těchto dýchacích pigmentů učinil slavný ruský vědec Palladin. Proto lišejník neobyčejně tuhý život přizpůsobuje nejneplod
nějším druhům prostředí: roste dokonce skalách valounech.
Všechen další vývoj vědy prokázal správnost Timirjazevových názorů na
jednotu říše rostlinné živočišné. Není příživniclví, založené jedno
stranném využití jednoho organismu druhým, nýbrž spolužití oboustranným
prospěchem.
Zachycený paprsek slunce září blikavé louči oslňující elektrické
jiskře. sluneční paprsek uvádí pohybu právě tak kola velikého stroje, jako
štětec umělcův nebo pero básníkovo
