Tím vzniklo Famincynovo učení symbiose společném žití dvou orga
nismů, náležejících různým skupinám. této zelené
„laboratoři" neorganické látky přetvářejí organické, mrtvá hmota živou.
Při studiu fotosynthesy rostlin objevil velký Timirjazev novou souvislost
mezi organismy rostlinnými živočišnými. Proto lišejník neobyčejně tuhý život přizpůsobuje nejneplod
nějším druhům prostředí: roste dokonce skalách valounech.
Ve vývoji organismů vzniká železopyrolové molekuly spojování jedno
duchými dusíkovými látkami.
Fotosynthesou nazývá proces, dějící želeném listě rostlin, jenž je
osvětlen ultrafialovými paprsky, obsaženými slunečním světle.
Timirjazev objevil úlohu zelené rostliny hromadění organické hmoty naší
planetě. Objev těchto dýchacích pigmentů učinil slavný ruský vědec Palladin. Nyní možno sledovat vývoj pyrolu —
základu molekul chlorofylu haemoglobinu. Byly nalezeny bakterie, nichž
barvicí látka obsahuje molekulu tří jader pyrolu (trojpyrol). sluneční paprsek uvádí pohybu právě tak kola velikého stroje, jako
štětec umělcův nebo pero básníkovo.
Tak ruští vědci sjednotili obě poloviny evolučního řetězu říši rostlinnou
a živočišnou.
Na přítomnosti hořčíku závisí zelená barva listů, železe červená barva
krve. Není příživniclví, založené jedno
stranném využití jednoho organismu druhým, nýbrž spolužití oboustranným
prospěchem.Při studiu zoospor, spor rostlin, jež jsou schopny, podobně jako nálev-
níci, samostatného pohybu vodě, Famincyn objevil, lišejníky, které byly
dlouho považovány samostatnou třídu rostlinnou, tvoří jako výsledek sou
žití houby vodní řasy.
Zachycený paprsek slunce září blikavé louči oslňující elektrické
jiskře. Toto nové sjednocení vytvořilo záldad buněčných
dýchacích pigmentů, tak zvaných cytochromů, které byly objeveny skoro ve
všech buňkách nejenom jednobuněčných, nýbrž mnohobuněčných orga
nismů. „Zelený list, anebo přesněji jeho mikroskopické zrno chlorofylu," psal
tento vědec, „jeví nám jako ohnisko, jako místo světovém prostoru, něhož
proudí sluneční energie němž vznikají všechny projevy života zemi.
Houba, nemající chlorofyl, dostává zelené vodní řasy organickou látku,
získanou vzduchu, houba pak čerpá nerostné látky půdy dělí vodní
řasou.
519
.
Jak známo, mají molekuly chlorofylu haemoglobinu stejnou stavbu ze
čtyř jader organické sloučeniny pyrolu, zvaného tetrapyrol („tetra" znamená
v řečtině čtyři). Jen chlorofylu tetrapyrol sloučen atomem hořčíku, kdežto
v haemoglobinu atomem železa.
Tak vývoj jader pyrolu nich vznikající chlorofyl haemoglobin je
ten významný chemický pochod, který vedl vzniku říše rostlinné živočišné."
Při srovnávání funkce chlorofylu rostlinách haemoglobinu živočichů
objevil Timirjazev příbuznost mezi rostlinami živočichy.
Všechen další vývoj vědy prokázal správnost Timirjazevových názorů na
jednotu říše rostlinné živočišné
