Avšak molekuly bílkovin samy sobě nejsou ještě živou hmotou, pouze
materiál její tvorbě.
Sovětští vědci, akademik Zelinskij dopisující člen Akademie věd
SSSR Talmud, věnovali nemalou námahu, aby rozřešili tajemství stavby
bílkovinné molekuly dopracovali -cíle.
Před mnoha miliony let lagunách dávných moří, kde objevily
bílkovinné uhličité látky, vznikly jejich sloučením rosolovité, polokapalné cho-
515
. Byla tedy opravdová
vědecká škola, níž soustavně pěstovaly pokrokové ideje, zrodivší naší
zemi. Molekuly aminových
kyselin navzájem poutaly tvořily pak sloučeniny, které nazývají poly-
peptidy. Byla petrohradská vojenská nemocnice,
přetvořená později lékařskochirurgickou akademii.
Jak tedy přírodě vznikla živá buňka?
Theorie akademika Oparina dává odpověď tuto otázku. našich dnů sovětský
vědec akademik Oparin vypracoval ucelenou theorii vzniku života zemi. evoluč
ním řetězu byly tři veliké mezery: prvá mezi říší nerostnou organickou,
druhá mezi říší rostlinnou živočišnou, třetí mezi bezobratlovci obrat
lovci. byly první drobné ,,cihly“ stavbě molekuly bílkovin.
Po odtržení Slunce bloudila Země světovým prostorem jako bílá hvězda.
Dát odpověď otázku, jak vznikl život, jak neorganické hmoty vy
tvořila hmota organická, snažil Gorjaninov.„Nelze popírat možnost, latinské knihy Gorjaninovovy měl Hofmeister
v ruce,“ píše profesor Kozo-Poljanskij. pravděpodobně slučovaly
s dusíkem nebo kyanem tvořily aminové kyseliny.
Končíme kapitolu ruských předchůdcích Darwinových chceme přitom
upozornit to, Kajdanov Gorjaninov byli mnohá léta profesory na
jednom témž vědeckém ústavě.
Na stydnoucí planetě zvolna dála chemická evoluce.
Vychládala miliony let stala hvězdou žlutou, potom červenou, avšak pak se
přeměnila ohromnou žhavě kapalnou krůpěj plynovým obalem, této po
době pokračovala své pouti vesmírem. Křemík slučoval
s hliníkem (tyto sloučeniny přešly lithosféry), vodík kyslíkem utvořily vodní
obal zemský hydrosféru; uhlík dusíkem tvořily kyan; uhlík kyslíkem vo
díkem daly původ sloučeninám uhlovodíkovým.
P A
Evoluční theorie, jako každá jiná, nemohla době svého vzniku ještě
opírat všechna fakta, která zajišťovala její úplnost nevývratnost. Při postup
ném chladnutí spouštěly jako mlha jinovatka její povrch.
V žhavé atmosféře Země vznikaly nové sloučeniny prvků.
Následkem nepřetržitého ochlazování povrchu žhavé kapalné koule
objevily ostrůvky škváry, které potom tvořily pevné ostrovy moři roztaveného
magmatu.
Páry kovů, které byly skupenství plynném, zahalovaly Zemi.
Pak prošlo mnoho tisíciletí, než tvrdý obal pokryl celý povrch zemský
