pět let knize
„Houby, plísně pýchavky hlediska lékařskochirurgického hledisek jiných"
Gorjaninov znovu píše: „Po chemické stránce jsou houby blíže živočichům. Pojednávaje člo
věku, činí Gorjaninov hluboce materialistický závěr: člověku, který svým
původem blízký živočichům, dostoupila však hmota takového vývoje, sama
sebe poznává, což však právě odlišuje člověka okolního světa.
To zcela přesvědčivě mluví původnosti evoluční ideje ruského učence.
Na vývoj hledí Gorjaninov jako vzestup přírody prostých těles slo
žitým, nižších vyšším.
Francouzský vědec Geoffroy Saint-Hilaire podává rozbor soustavy Gorja
ninovovy svém přehledu rozličných přírodních soustav.
Německý vědec Ernst Krause dobře znal Gorjaninovovy práce.
Anglický vědec Lindley zabýval Gorjaninovovými pracemi vytýkal jeho
rostlinné soustavě nedostatek podrobností. Jednotlivé části své evoluční theorie vypracoval Gorjaninov mnohem
úplněji, než učinili jeho předchůdci. Člověk dokonalý výtvor přírody, dovršující korunující
všechny ostatní.
Pozoruhodné stránky, které historie vědy napsal Pavel Fjodorovič Gorja
ninov, svědčí velkém podílu ruských vědců odhalování základních zákonů
vzniku vývoje života.
Roku 1843 Gorjaninov poukázal své knize „Tetraktis“ prvé to,
že „substance hub velmi příbuzná substanci živočišné".
O tom přesvědčujeme jejich prací."
Jako existuje věda rostlinách botanika věda zvířatech zoo
logie nezbytná zvláštní věda člověku.tím pozoruhodnější, Gorjaninov pracoval před Darwinem, kdežto
tito němečtí učenci pracovali něm.
514
. člověku spojila příroda životnost ideou rozumu."
To bylo geniální předvídání příbuznosti říše živočišné rostlinné.
Roku 1834 uveřejnil Gorjaninov svou soustavu vývoje organismů.
Názory Gorjaninovovy byly známy mnohým západním vědcům.
Gorjaninov jako první sestavil evoluční schema, zahrnující všechnu přírodu
jako celek.
Tento vědec mínil, ssavci jsou člověku zvláště blízcí.
Dokonce své knize psal, „roku 1834 Gorjaninov uveřejnil náčrt
přírodní soustavy".
Taková progresivní evoluce charakteristickou vlastností přírody. Člověk,
který poznává sám sebe samovládu přírody, nemůže být zařazen jedné
skupiny živočichy. Později tuto
příbuznost jasně dokázal jiný ruský vědec Cenkovskij.
Je charakteristické, Gorjaninov vytvořil svou evoluční theorii letech
1830—1859, kdy Západě končil boj mezi evolucionismem katastrofismem
úplným vítězstvím katastrofismu. Tak soudí Gorjaninov.
Je třeba dále zdůraznit, všichni evolucionisté před Gorjaninovem bud
nevztahovali své evoluční ideje člověka, anebo nemluvili vzniku živé hmoty
z neorganické přírody. Náleží orga
nickému okruhu přírody", píše Gorjaninov, „ale nejvyšším bodě jejího vze
stupu spirále
