Gorjaninov jako první sestavil evoluční schema, zahrnující všechnu přírodu
jako celek. Jednotlivé části své evoluční theorie vypracoval Gorjaninov mnohem
úplněji, než učinili jeho předchůdci. člověku spojila příroda životnost ideou rozumu.
O tom přesvědčujeme jejich prací.
Je charakteristické, Gorjaninov vytvořil svou evoluční theorii letech
1830—1859, kdy Západě končil boj mezi evolucionismem katastrofismem
úplným vítězstvím katastrofismu.
514
. Člověk,
který poznává sám sebe samovládu přírody, nemůže být zařazen jedné
skupiny živočichy.
Na vývoj hledí Gorjaninov jako vzestup přírody prostých těles slo
žitým, nižších vyšším."
To bylo geniální předvídání příbuznosti říše živočišné rostlinné.
Dokonce své knize psal, „roku 1834 Gorjaninov uveřejnil náčrt
přírodní soustavy".
Francouzský vědec Geoffroy Saint-Hilaire podává rozbor soustavy Gorja
ninovovy svém přehledu rozličných přírodních soustav.
Taková progresivní evoluce charakteristickou vlastností přírody. Tak soudí Gorjaninov."
Jako existuje věda rostlinách botanika věda zvířatech zoo
logie nezbytná zvláštní věda člověku. pět let knize
„Houby, plísně pýchavky hlediska lékařskochirurgického hledisek jiných"
Gorjaninov znovu píše: „Po chemické stránce jsou houby blíže živočichům.
Názory Gorjaninovovy byly známy mnohým západním vědcům.
Je třeba dále zdůraznit, všichni evolucionisté před Gorjaninovem bud
nevztahovali své evoluční ideje člověka, anebo nemluvili vzniku živé hmoty
z neorganické přírody.
To zcela přesvědčivě mluví původnosti evoluční ideje ruského učence.
Roku 1834 uveřejnil Gorjaninov svou soustavu vývoje organismů.
Anglický vědec Lindley zabýval Gorjaninovovými pracemi vytýkal jeho
rostlinné soustavě nedostatek podrobností.
Tento vědec mínil, ssavci jsou člověku zvláště blízcí.
Pozoruhodné stránky, které historie vědy napsal Pavel Fjodorovič Gorja
ninov, svědčí velkém podílu ruských vědců odhalování základních zákonů
vzniku vývoje života. Pojednávaje člo
věku, činí Gorjaninov hluboce materialistický závěr: člověku, který svým
původem blízký živočichům, dostoupila však hmota takového vývoje, sama
sebe poznává, což však právě odlišuje člověka okolního světa.
Roku 1843 Gorjaninov poukázal své knize „Tetraktis“ prvé to,
že „substance hub velmi příbuzná substanci živočišné". Později tuto
příbuznost jasně dokázal jiný ruský vědec Cenkovskij.
Německý vědec Ernst Krause dobře znal Gorjaninovovy práce. Náleží orga
nickému okruhu přírody", píše Gorjaninov, „ale nejvyšším bodě jejího vze
stupu spirále. Člověk dokonalý výtvor přírody, dovršující korunující
všechny ostatní.tím pozoruhodnější, Gorjaninov pracoval před Darwinem, kdežto
tito němečtí učenci pracovali něm
