Pavel Pjodorovič Gorjaninov (1796— 1865)
V době, kdy žil Gorjaninov, byla veškerá říše rostlinná ostře rozdělena na
dvě ,,poloříše“ rostliny semenné, ty, které rozmnožují semeny, rost
liny výtrusové, které rozmnožují výtrusy.**
513
.
Zvláště důležité Gorjaninových pracích jeho učení vývoji rostlin, za
jehož zakladatele jsou dosud považováni němečtí učenci Krause Haeckel. Gorjaninov tak spojil tyto dvě
„poloříše** jednotný svět rostlinných organismů. století dostalo Gorjaninovově domněnce úplného
potvrzení.
Podle této theorie předcházel před vývojem buňky vývoj jaderné hmoty.Vidíme, Gorjaninov mluvil existenci předbuněčných, jest nej-
jednodušších forem života. „Zásluha výklad ťylogenese rostlin,** píše náš současník, dopisující
člen Akademie věd SSSR Kozo-Poljanskij, „náleží Gorjamnovovi, který
o třicet dvaatřicet let předstihl Brauna, Haeckela Krause.
V knize „Základní obrysy přírodní soustavy*4 (1834) vyslovil Gorjaninov
myšlenku, jehličnaté rostliny vznikly plavuňových ságové palmy kapradin
(t.
Na rozhraní XIX.
Roku 1851 opakoval myšlenky Gorjaninovovy německý vědec Hofmeister. rostliny semenné rostlin výtrusových). XX
