„Zásluha výklad ťylogenese rostlin,** píše náš současník, dopisující
člen Akademie věd SSSR Kozo-Poljanskij, „náleží Gorjamnovovi, který
o třicet dvaatřicet let předstihl Brauna, Haeckela Krause.
Pavel Pjodorovič Gorjaninov (1796— 1865)
V době, kdy žil Gorjaninov, byla veškerá říše rostlinná ostře rozdělena na
dvě ,,poloříše“ rostliny semenné, ty, které rozmnožují semeny, rost
liny výtrusové, které rozmnožují výtrusy.
Podle této theorie předcházel před vývojem buňky vývoj jaderné hmoty.
Na rozhraní XIX. Gorjaninov tak spojil tyto dvě
„poloříše** jednotný svět rostlinných organismů. XX.Vidíme, Gorjaninov mluvil existenci předbuněčných, jest nej-
jednodušších forem života.**
513
.
Zvláště důležité Gorjaninových pracích jeho učení vývoji rostlin, za
jehož zakladatele jsou dosud považováni němečtí učenci Krause Haeckel. století dostalo Gorjaninovově domněnce úplného
potvrzení.
V knize „Základní obrysy přírodní soustavy*4 (1834) vyslovil Gorjaninov
myšlenku, jehličnaté rostliny vznikly plavuňových ságové palmy kapradin
(t. rostliny semenné rostlin výtrusových).
Roku 1851 opakoval myšlenky Gorjaninovovy německý vědec Hofmeister
