XX.
V knize „Základní obrysy přírodní soustavy*4 (1834) vyslovil Gorjaninov
myšlenku, jehličnaté rostliny vznikly plavuňových ságové palmy kapradin
(t.Vidíme, Gorjaninov mluvil existenci předbuněčných, jest nej-
jednodušších forem života.
Na rozhraní XIX. století dostalo Gorjaninovově domněnce úplného
potvrzení. Gorjaninov tak spojil tyto dvě
„poloříše** jednotný svět rostlinných organismů.**
513
.
Podle této theorie předcházel před vývojem buňky vývoj jaderné hmoty.
Roku 1851 opakoval myšlenky Gorjaninovovy německý vědec Hofmeister.
Pavel Pjodorovič Gorjaninov (1796— 1865)
V době, kdy žil Gorjaninov, byla veškerá říše rostlinná ostře rozdělena na
dvě ,,poloříše“ rostliny semenné, ty, které rozmnožují semeny, rost
liny výtrusové, které rozmnožují výtrusy.
Zvláště důležité Gorjaninových pracích jeho učení vývoji rostlin, za
jehož zakladatele jsou dosud považováni němečtí učenci Krause Haeckel. rostliny semenné rostlin výtrusových). „Zásluha výklad ťylogenese rostlin,** píše náš současník, dopisující
člen Akademie věd SSSR Kozo-Poljanskij, „náleží Gorjamnovovi, který
o třicet dvaatřicet let předstihl Brauna, Haeckela Krause
