Gorjaninov tak spojil tyto dvě
„poloříše** jednotný svět rostlinných organismů. rostliny semenné rostlin výtrusových).**
513
.
Roku 1851 opakoval myšlenky Gorjaninovovy německý vědec Hofmeister.
V knize „Základní obrysy přírodní soustavy*4 (1834) vyslovil Gorjaninov
myšlenku, jehličnaté rostliny vznikly plavuňových ságové palmy kapradin
(t.
Podle této theorie předcházel před vývojem buňky vývoj jaderné hmoty. „Zásluha výklad ťylogenese rostlin,** píše náš současník, dopisující
člen Akademie věd SSSR Kozo-Poljanskij, „náleží Gorjamnovovi, který
o třicet dvaatřicet let předstihl Brauna, Haeckela Krause. století dostalo Gorjaninovově domněnce úplného
potvrzení.Vidíme, Gorjaninov mluvil existenci předbuněčných, jest nej-
jednodušších forem života.
Zvláště důležité Gorjaninových pracích jeho učení vývoji rostlin, za
jehož zakladatele jsou dosud považováni němečtí učenci Krause Haeckel.
Pavel Pjodorovič Gorjaninov (1796— 1865)
V době, kdy žil Gorjaninov, byla veškerá říše rostlinná ostře rozdělena na
dvě ,,poloříše“ rostliny semenné, ty, které rozmnožují semeny, rost
liny výtrusové, které rozmnožují výtrusy.
Na rozhraní XIX. XX
