Živá hmota, píše Lepešinská, počíná molekuly bílkoviny, i
schopné takových proměn, při nichž tato molekula nejen zachovává, nýbrž 1
zároveň rozvíjí, tvoří nové formy, roste množí se.
Jeho pozoruhodný objev byl tehdy přijat nedůvěrou.
★ ★
*
Příbuznost mezi říší rostlinnou živočišnou prvé dokázal profesor petro
hradské university Lev Semjonovič Cenkovskij.
Koacervátní kapka měnila: vždyť působilo vnější prostředí voda
okolního moře, obsahující rozmanité rozpuštěné soli.
Opírajíce zjištěná fakta, dokázali sovětští vědci, „život zrodil a
rodí vždy, když jsou tomu přiměřené podmínky. Sovětští vědci první vysvětlili, jak vznikal život.dále. Materiálem pro tvorbu nej- ]
jednodušší formy života chomáčků bílkovin jsou masy bílkoviny, nucleo- I
proteidu, který uvolňuje těl zahynulých rostlin živočichů.
516
. Takovíto „šťastlivci** pohlcovali
z vody chemické hmoty rostli. Tento vědec vyložil své myš
lenky roku 1885 doktorské disertaci nižších vodních řasách nálevnících**.máčky, drobounké kapky, které ostře odlišovaly okolního prostředí; byly
to koacerváty.
Schema přeměny částic bilkovinového roztoku koacervátní kapku
Vlivem různých sil mohou koacerváty lehko zahynout. Tak také stalo
s miliardami miliard koacervátních kapek.
Pokusy sovětské vědecké pracovnice Lepešinské dokazují, buňky
se tvoří nejenom buněk, nýbrž pouhé živé hmoty, nalézající organis
mech nebo mimo ně.**
Ruští vědci dokázali vývojovou spojitost říše živých organismů říší ne
rostnou.
Takový byl pravzor rozmnožování.
Jakmile vznikla složitá hmota, stávala vlivem okolního prostředí stále
citlivější proměnám nepřetržitě vyvíjela. Avšak některé zachovaly svou indi
vidualitu, jejich vnitřní složení bylo nejstálejší.
Tak byl ukován první chybějící článek evolučním řetězu, přetrženém
u přechodu mrtvé hmoty živou. když dostoupil růst určitých hranic, koacervát
se dělil části každá nich trvala
