Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 525 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
** Ruští vědci dokázali vývojovou spojitost říše živých organismů říší ne­ rostnou. Materiálem pro tvorbu nej- ] jednodušší formy života chomáčků bílkovin jsou masy bílkoviny, nucleo- I proteidu, který uvolňuje těl zahynulých rostlin živočichů. Takovíto „šťastlivci** pohlcovali z vody chemické hmoty rostli. když dostoupil růst určitých hranic, koacervát se dělil části každá nich trvala .dále. Pokusy sovětské vědecké pracovnice Lepešinské dokazují, buňky se tvoří nejenom buněk, nýbrž pouhé živé hmoty, nalézající organis­ mech nebo mimo ně. Takový byl pravzor rozmnožování. Schema přeměny částic bilkovinového roztoku koacervátní kapku Vlivem různých sil mohou koacerváty lehko zahynout. Jeho pozoruhodný objev byl tehdy přijat nedůvěrou.máčky, drobounké kapky, které ostře odlišovaly okolního prostředí; byly to koacerváty. Avšak některé zachovaly svou indi­ vidualitu, jejich vnitřní složení bylo nejstálejší. 516 . ★ ★ * Příbuznost mezi říší rostlinnou živočišnou prvé dokázal profesor petro­ hradské university Lev Semjonovič Cenkovskij. Koacervátní kapka měnila: vždyť působilo vnější prostředí voda okolního moře, obsahující rozmanité rozpuštěné soli. Živá hmota, píše Lepešinská, počíná molekuly bílkoviny, i schopné takových proměn, při nichž tato molekula nejen zachovává, nýbrž 1 zároveň rozvíjí, tvoří nové formy, roste množí se. Tento vědec vyložil své myš­ lenky roku 1885 doktorské disertaci nižších vodních řasách nálevnících**. Tak byl ukován první chybějící článek evolučním řetězu, přetrženém u přechodu mrtvé hmoty živou. Tak také stalo s miliardami miliard koacervátních kapek. Sovětští vědci první vysvětlili, jak vznikal život. Opírajíce zjištěná fakta, dokázali sovětští vědci, „život zrodil a rodí vždy, když jsou tomu přiměřené podmínky. Jakmile vznikla složitá hmota, stávala vlivem okolního prostředí stále citlivější proměnám nepřetržitě vyvíjela