Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 525 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Schema přeměny částic bilkovinového roztoku koacervátní kapku Vlivem různých sil mohou koacerváty lehko zahynout. Materiálem pro tvorbu nej- ] jednodušší formy života chomáčků bílkovin jsou masy bílkoviny, nucleo- I proteidu, který uvolňuje těl zahynulých rostlin živočichů. když dostoupil růst určitých hranic, koacervát se dělil části každá nich trvala .dále. Koacervátní kapka měnila: vždyť působilo vnější prostředí voda okolního moře, obsahující rozmanité rozpuštěné soli.** Ruští vědci dokázali vývojovou spojitost říše živých organismů říší ne­ rostnou. ★ ★ * Příbuznost mezi říší rostlinnou živočišnou prvé dokázal profesor petro­ hradské university Lev Semjonovič Cenkovskij. Tak také stalo s miliardami miliard koacervátních kapek. Tento vědec vyložil své myš­ lenky roku 1885 doktorské disertaci nižších vodních řasách nálevnících**. Jakmile vznikla složitá hmota, stávala vlivem okolního prostředí stále citlivější proměnám nepřetržitě vyvíjela. Takovíto „šťastlivci** pohlcovali z vody chemické hmoty rostli. Sovětští vědci první vysvětlili, jak vznikal život. Takový byl pravzor rozmnožování. Jeho pozoruhodný objev byl tehdy přijat nedůvěrou. Tak byl ukován první chybějící článek evolučním řetězu, přetrženém u přechodu mrtvé hmoty živou. Opírajíce zjištěná fakta, dokázali sovětští vědci, „život zrodil a rodí vždy, když jsou tomu přiměřené podmínky. 516 . Avšak některé zachovaly svou indi­ vidualitu, jejich vnitřní složení bylo nejstálejší. Živá hmota, píše Lepešinská, počíná molekuly bílkoviny, i schopné takových proměn, při nichž tato molekula nejen zachovává, nýbrž 1 zároveň rozvíjí, tvoří nové formy, roste množí se.máčky, drobounké kapky, které ostře odlišovaly okolního prostředí; byly to koacerváty. Pokusy sovětské vědecké pracovnice Lepešinské dokazují, buňky se tvoří nejenom buněk, nýbrž pouhé živé hmoty, nalézající organis­ mech nebo mimo ně