Německý vědec Ernst Krause dobře znal Gorjaninovovy práce. Později tuto
příbuznost jasně dokázal jiný ruský vědec Cenkovskij.
514
.
Na vývoj hledí Gorjaninov jako vzestup přírody prostých těles slo
žitým, nižších vyšším. Náleží orga
nickému okruhu přírody", píše Gorjaninov, „ale nejvyšším bodě jejího vze
stupu spirále.
Taková progresivní evoluce charakteristickou vlastností přírody.
Roku 1834 uveřejnil Gorjaninov svou soustavu vývoje organismů.
O tom přesvědčujeme jejich prací. Jednotlivé části své evoluční theorie vypracoval Gorjaninov mnohem
úplněji, než učinili jeho předchůdci.
Gorjaninov jako první sestavil evoluční schema, zahrnující všechnu přírodu
jako celek.
Anglický vědec Lindley zabýval Gorjaninovovými pracemi vytýkal jeho
rostlinné soustavě nedostatek podrobností. Pojednávaje člo
věku, činí Gorjaninov hluboce materialistický závěr: člověku, který svým
původem blízký živočichům, dostoupila však hmota takového vývoje, sama
sebe poznává, což však právě odlišuje člověka okolního světa.
Je charakteristické, Gorjaninov vytvořil svou evoluční theorii letech
1830—1859, kdy Západě končil boj mezi evolucionismem katastrofismem
úplným vítězstvím katastrofismu.
Roku 1843 Gorjaninov poukázal své knize „Tetraktis“ prvé to,
že „substance hub velmi příbuzná substanci živočišné".
Je třeba dále zdůraznit, všichni evolucionisté před Gorjaninovem bud
nevztahovali své evoluční ideje člověka, anebo nemluvili vzniku živé hmoty
z neorganické přírody.tím pozoruhodnější, Gorjaninov pracoval před Darwinem, kdežto
tito němečtí učenci pracovali něm."
To bylo geniální předvídání příbuznosti říše živočišné rostlinné.
To zcela přesvědčivě mluví původnosti evoluční ideje ruského učence.
Tento vědec mínil, ssavci jsou člověku zvláště blízcí. pět let knize
„Houby, plísně pýchavky hlediska lékařskochirurgického hledisek jiných"
Gorjaninov znovu píše: „Po chemické stránce jsou houby blíže živočichům."
Jako existuje věda rostlinách botanika věda zvířatech zoo
logie nezbytná zvláštní věda člověku. Člověk,
který poznává sám sebe samovládu přírody, nemůže být zařazen jedné
skupiny živočichy.
Dokonce své knize psal, „roku 1834 Gorjaninov uveřejnil náčrt
přírodní soustavy". člověku spojila příroda životnost ideou rozumu.
Pozoruhodné stránky, které historie vědy napsal Pavel Fjodorovič Gorja
ninov, svědčí velkém podílu ruských vědců odhalování základních zákonů
vzniku vývoje života.
Francouzský vědec Geoffroy Saint-Hilaire podává rozbor soustavy Gorja
ninovovy svém přehledu rozličných přírodních soustav.
Názory Gorjaninovovy byly známy mnohým západním vědcům. Člověk dokonalý výtvor přírody, dovršující korunující
všechny ostatní. Tak soudí Gorjaninov
