Vladimír Ivanovií Vernadskij (1863— 1946)
Do každé jednotlivé skupiny byly zařazeny prvky, které lze navzájem „zaměnit"
v krystalových mřížkách nerostů, shodných svou strukturou.
Tato hluboká theorie Vemadského byla neobyčejně cenná pro praktickou
geologii. Takovou záměnou
nenastane žádné porušení krystalové mřížky.
Theorie Vemadského rovněž .objevením roentgenografického zkoumání struktury nerostů, byla zcela potvrzena
za sto let, kdy Roentgenovy paprsky ukázaly složení křemičitanů. Dokázal, skupiny iso
morfních prvků nejsou stálé.
Tato theorie dělí všechny prvky, nichž skládá země, osmnáct skupin.
Učenec pojmenoval takové prvky „isomorfní". Umožnila předvídat pravděpodobnost výskytu určité skupiny prvků
na tom onom místě.
490
. Ruský
učenec nakreslil velkolepou mapu života zemské kůry vzájemného přemisťo
vání, setkávání spojování prvků.
Dalším tvůrčím vítězstvím Vemadského byla jeho theorie isomorfismu.pomohla vysvětlit, jak vlivem změny te
ploty tlaku prvky zemské kůře přeskupují, soustřeďují rozptylují. Při zvýšené teplotě tlaku zvětšuje počet prvků
schopných vzájemné záměny při vzniku nerostů
