Dokázal, skupiny iso
morfních prvků nejsou stálé. Takovou záměnou
nenastane žádné porušení krystalové mřížky. Umožnila předvídat pravděpodobnost výskytu určité skupiny prvků
na tom onom místě.pomohla vysvětlit, jak vlivem změny te
ploty tlaku prvky zemské kůře přeskupují, soustřeďují rozptylují. Při zvýšené teplotě tlaku zvětšuje počet prvků
schopných vzájemné záměny při vzniku nerostů.
Theorie Vemadského rovněž .
Dalším tvůrčím vítězstvím Vemadského byla jeho theorie isomorfismu. Ruský
učenec nakreslil velkolepou mapu života zemské kůry vzájemného přemisťo
vání, setkávání spojování prvků.
Tato hluboká theorie Vemadského byla neobyčejně cenná pro praktickou
geologii.
490
.
Učenec pojmenoval takové prvky „isomorfní".objevením roentgenografického zkoumání struktury nerostů, byla zcela potvrzena
za sto let, kdy Roentgenovy paprsky ukázaly složení křemičitanů.
Vladimír Ivanovií Vernadskij (1863— 1946)
Do každé jednotlivé skupiny byly zařazeny prvky, které lze navzájem „zaměnit"
v krystalových mřížkách nerostů, shodných svou strukturou.
Tato theorie dělí všechny prvky, nichž skládá země, osmnáct skupin
