Umožnila předvídat pravděpodobnost výskytu určité skupiny prvků
na tom onom místě.objevením roentgenografického zkoumání struktury nerostů, byla zcela potvrzena
za sto let, kdy Roentgenovy paprsky ukázaly složení křemičitanů.
Theorie Vemadského rovněž . Při zvýšené teplotě tlaku zvětšuje počet prvků
schopných vzájemné záměny při vzniku nerostů. Ruský
učenec nakreslil velkolepou mapu života zemské kůry vzájemného přemisťo
vání, setkávání spojování prvků.
490
.
Dalším tvůrčím vítězstvím Vemadského byla jeho theorie isomorfismu.
Tato hluboká theorie Vemadského byla neobyčejně cenná pro praktickou
geologii.
Učenec pojmenoval takové prvky „isomorfní".pomohla vysvětlit, jak vlivem změny te
ploty tlaku prvky zemské kůře přeskupují, soustřeďují rozptylují.
Tato theorie dělí všechny prvky, nichž skládá země, osmnáct skupin.
Vladimír Ivanovií Vernadskij (1863— 1946)
Do každé jednotlivé skupiny byly zařazeny prvky, které lze navzájem „zaměnit"
v krystalových mřížkách nerostů, shodných svou strukturou. Takovou záměnou
nenastane žádné porušení krystalové mřížky. Dokázal, skupiny iso
morfních prvků nejsou stálé
