„Za základ jsem vzal," napsal, „rozsáhlé studium mineralogických pochodů
v zemské kůře, při čemž jsem věnoval hlavní pozornost pochodu nikoli jen
zkoumání produktu pochodu (nerostu), věnoval jsem pozornost dynamickému
studiu pochodů, nikoli jen statickému studiu jejich produktů .
Na této obtížné cestě dosáhl učenec mnoha skvělých úspěchů.Veliký učenec, který vypracoval svůj jedinečný zákon 230 druzích krysta
lových mřížek ještě době, kdy věda měla jen hypothetické představy atomu,
se nemýlil.
Fjodorov zanechal bohatý vědecký odkaz, něhož bude geologie ještě
dlouho čerpat mnohé užitečné myšlenky, theorie nové výzkumné methody. Sloučí-li toto jádro sodíkem, draslíkem vápníkem,
vzniknou křemičitany hliníku.
Tuto nauku, která studuje chemii země rozmístění atomů zemi, vytvo
řili její dnešní podobě znamenití ruští učenci Vernadskij jeho žák
a spolupracovník Fersman.
Učenec dokázal, základem těchto hojně rozšířených nerostů tak zvané
„kaolinové jádro", které skládá dvou atomů křemíku, dvou atomů hliníku
a sedmi atomů kyslíku.
Vernadskij však začal hledat příčiny pochodů, při nichž vznikají nerosty.
Tato theorie, vypracovaná ruským učencem letech 1890—91, dlouho přeď
„Fjodorovův sto lekp řístro pro rychlé přesné měření úhlů krystalo
grafii, nepostradatelnou pomůckou každé laboratoře, která zabývá
studiem minerálů
489
. Jedním nej
větších úspěchů Vernadského tomto oboru bylo vypracování theorie vzniku
a složení křemičitanů, minerálů, nichž složena velká část zemské kůry.
Vernadskij již začátcích své vědecké činnosti přetvořil mineralogii od
základu. století vyznačoval velmi významnou událostí geologii —
vznikem geochemie, jejichž prvních problémech uvažoval již velký Lomonosov.
N Y
Začátek XX. Učenci, kteří před ním pracovali tomto oboru, věnovali hlavně
sbírání nerostů popisu jejich tvaru, barvy jiných vlastností
