Jak omezené nám zdají vedle těchto názorů
náhledy učence Wernera, který žil něco později než Lomonosov který pova
žoval jediného činitele, působícího vytváření zemského povrchu, jen moře.
Nauka metamorfismu učí hlubokých základních změnách složení
hornin, nimž dochází působením vysokých teplot tlaku.
★ ★
*
Lomonosov velkým nadšením věnoval sestavování základů geologie
a snažil se, aby jeho současníci „bystře odvážně vnikali zemského nitra,
pro velké rozmnožení státního bohatství. Čím byly vyhloubeny
nesmírné nedosažitelné hloubky mořských propastí? Jistě ani deštěm bou
řemi, které působí celkem málo hloubky, zajisté proudem vlévajících se
řek, který mizí při samém ústí. Pronikl budoucnosti. Angličan Charles
Lyell opakoval teprve pětaosmdesát let svém díle „Základy geologie"
myšlenky, které první vyjádřil ruský genius.
Kdyby Werner jeho pokračovatelé byli podívali Lomonosovova
díla zemských vrstvách", dávno již předtím uveřejněného, byli tam
nalezli nejpřesvědčivější námitky proti své nepřirozené hypothese.
Lomonosov předešel svou dobu.
Do své nauky zemi zahrnul Lomonosov všechnu mnohotvárnost příčin,
které mají vliv přeměny země. "
463
. části světa?" volá Lomonosov.
Jako ruský učenec byl obrátil přímo nim, když napsal: „Čím byly
nakupeny vysoké hřbety Kavkazu, Tauridy, Kordiller, Pyrenejí jiné velehory,
t. „Jistě ani větrem, ani deštěm, které nich
dokonce půdu smývají, ani řekami, které jimi protékají, ani přílivem záplavami,
které nim ani nedosahují které ovšem nemohou vyzdvihnout takové
výše těžkou kamennou hmotu, níž tyto hory skládají. Nejen osnova Lomo-
nosovova učení, nýbrž jeho jednotlivé podrobnosti zachovaly svůj význam
i nyní.
Dnes tato myšlenka osou všech geologických theorií.
Příkladem důležitý Lomonosovův poukaz „možnost zrodu suchých
krystalů", což znamená, vyjádřeno slovy dnešní vědy, možnost vzniku krystalů
v tuhé hornině.
A přece západní věda oslavuje Lyella jako zakladatele dnešní geologie,
třebaže vavřínový věnec přísluší zásluze učenci ruskému."
Celým Lomonosovovým dílem zemských vrstvách" jako červená nit
vine tvůrčí myšlenka, všechny geologické jevy minulosti země lze vysvětlit
týmiž pochody, které ještě dnes dějí povrchu země jejím nitru.
Přestože Wernerova hypothesa zaostalá krokem nazpět, porovná-
me-li Lomonosovovým dílem, přece získala přívržence mezi četnými
učenci Západě, kterým pro jejich názory přezdívalo „neptunovci".Diagenesi nazývají geologové složitý souhrn chemických fysických jevů,
které proměňují kypré usazeniny naplaveniny tvrdé zkamenělé horniny.
Klíčem minulosti země její budoucnosti poznání jejího dnešního
stavu
