rozdíl mystických „theorií" západ
ních učenců původu kamenného uhlí jantaru, břidlic nafty, hledá Lomo
nosov vědecký výklad jejich původu. Říká, nerosty nejsou neměnné.
Lomonosov však nespokojuje jen výkladem toho, existuje. rudných žil jsme dostali právě tak ne
jinak stejně jako zkamenělé ztuhlé dřevo, které tam námi vyskytuje.„Je velký čin," píše Lomónosov, „vnikat rozumem zemských hlu
bin, kam příroda brání dosáhnout rukám zraku; myšlenkách putovat pod
světím, úvahami pronikat úzké štěrbiny přivést sluneční světlo věci zaha
lené věčnou nocí." •
Lomonosov zdůrazňuje velký vliv rozličných činitelů pochody, dějící se
v zemském nitru, jako jsou tlak, teplo vzájemné chemické působení látek.. Velký učenec snažil, aby kromě praktických znalostí hornictví
seznámil své vrstevníky také nejvyššími cíli tehdejší vědy. vrchní vrstvu země jako kryt všech ostatních, jest
vlastní zemský povrch. Hledá pří
činy vzniku rud jiných nerostů.
Lomonosov právem připojil své znamenité vědecké dílo zemských
vrstvách" jako přílohu svému klasickému spisu „První základy hutnictví čili
využití rud“, kterou napsal, jak čtenář ví, pro nejširší kruhy ruských horníků
a hutníků.
Lomonosov dával všechny své smělé theoretické myšlenky služeb vlasti,
pro rozkvět jejího průmyslu. Jsou součástmi všeho životního dění
na zemském povrchu. Neboť ten částí zemských vrstev, tím, nimi
souvisí, mnoho nich přejímá navzájem jim zase dává .
Velký učenec řeší tajemství původu rudných žil praví, vznikají vylu
čováním nerostů horkých roztoků.
Lomonosov upozorňuje, studium chemických pochodů, dějících se
464
.“
Tato geniální slova jsou jedním pilířů nauky geologii, která studuje
zemi jako složitý celek, němž všechno navzájem souvisí.
Pak naše místo lese zemětřesením propadlo bylo přikryto rozlitým mořem;
stromy byly vyvráceny byly pokryty jílem pískem spolu smolou námi;
po dlouhou dobu vnikaly nerostné „šťávy" smůly, dodaly velkou tvrdost
a doslova přetvořily jantar, který nám poskytl hrobky nádhernější, než mohou
mít vznešení bohatí lidé světě.
Ale jak poznat složení zemského nitra?
Lomonosov dává odpověď: „Začínaje toto dílo pořádku, jpovažuji za
nutné krátce popsat.
Poesie věda splývají harmonicky jeho díle „Úvahy původu jantaru".. Vznikají
a žijí právě tak jako celá země.
Když vyslovil svůj názor tomto předmětu, končí: kdo nepřijímá takové
jasné důkazy, nechť poslechne, čem vypravuje hmyz jiní živočichové,
zalití jantaru: Využívali jsme letního tepla slunečního svitu procházeli jsme
se květenou, hýřící vláhou. Žádná vrstva, žádný
plást nevznikly neexistují samy sobě. Hledali jsme sbírali vše, naší potravou; těšili
jsme vespolek příjemné pohody vábeni rozličnými libými vůněmi lezli
jsme létali trávě, listech stromech, neobávajíce žádného nebezpečí.
Potom jsme usedli tekutou smolu, prýštící stromů, která nás svou lepivostí
připoutala, zajala ustavičně vytékajíc, pokryla nás uzavřela všech stran
