Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 47 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Několik generací fysiků učilo jeho znameni­ tých učebnic „Elektřina" „Theoretická fysika". Eichenvald nebyl pouze znamenitým vědcem, nýbrž také výborným popu- larisátorem vědy pedagogem. Tyto smíšené proudy vznikají v dielektricích vakuu etheru, jak někdy fysici říkali). Eichenvald točil dielektrickým kotoučem mezi dvěma kondensátory poli opačných směrů. ★ ★ * Významných vědeckých úspěchů dosáhl též Stoletovův žák Vladimír Alexandrovič Michelson, autor velmi známých fysikálních učebnic. růstem teploty převládají spektru vlny stále kratší. Tento pokus měl také velký význam theoretický, neboť ještě jednou dokázal tvrzení, veškerý pohyb elektrického náboje ekvivalentní proudu, kromě toho byl důkaz existence smíšených proudů důležitý také proto, hypothesa o existenci těchto proudů vedla předpovědi elektromagnetických vln. Jeho práce prvním krokem vytvoření theorie záření tuhých těles, která pak byla jedním základů pro kvantovou theorii, jest učení o tom, energie vyzařuje získává zvláštních množstvích kvantech. Při tomto pozorování vědec značně přiblížil přesnému stanovení zákona, který vy­ jadřuje vztah mezi teplotou zahřátého tělesa délkou vlny, která získává maxi­ mum vyzařované energie. Ruský vědec nejprve všiml, poloha části spektra, niž připadá největší část vyzařované energie, nestálá. Stanovením tohoto vztahu Michelsonovi podařilo odstranit tehdejší nedokonalosti experimentálních důkazů tomto oboru fysiky. Některé chyby, které dostaly Michelsonových výpočtů, nikterak ne­ zmenšují velký význam jeho práce, níž velmi správně zdůraznil kvalitativní stránku úkazu. Vědec stanovil zákon nejobecnější formě; formuloval jej pro případ, kdy 47 . Eichenvald otáčel polarisovaným dielektrikem dokázal, tento úkaz se podobá proudu vodivému. V dielektriku, které umístěno měnlivém elektrickém poli, jsou smíšené proudy působeny pohybem nábojů uvnitř atomu. Theorie tvrdila, změny elektrického pole vytvářejí pole magnetické a možno tyto změny připodobnit proudu. Jiné významné vědecké vítězství Michelsonovo spojeno stanovením zákona změně délky světelné vlny, vyzařované pohybujícím zdrojem. Přitom každé části dielektrika náboje střídavě posunovaly tu jednu, druhou stranu. závislá tom, jak je těleso zahřáto. Vědec stejně jako předchozích pokusech zamezil vznik chyb skvěle dokázal, magnetka blízkosti smíšených proudů odklání přesně tak, jak předpovídaly theoretické výpočty. Mezi jeho nejdůležitější práce patří pozorování rozptylu energie spektru tuhého tělesa. tomto případě magnetické pole skládá součtu dvou polí, jednoho, buzeného pohybem kladného náboje, druhého, buzeného pohybem náboje záporného.Povrch, obrácený kladně nabité desce kondensátoru, nabíjí záporně, a protější strana dielektrika kladně. Třetí pokus věnoval Eichenvald důkazu existence tak zvaných smíšených proudů