Myšlenky propracované Michelsonem mají ještě dnes základní význam
v nauce hoření výbušných směsí.
Mikroskopická zrna, nichž skládají kovy, nejsou nic jiného než krystaly,
jejichž tvar zdeformoval tím, rostly pod tlakem. Vliv tohoto chvění proces hoření zvláště silný,
když směs uzavřené nádobě.
* '
Představitel skupiny ruských fysiků, činných koncem minulého začátkem
tohoto století, Jurij Viktorovič Vulf, věnoval celou svou činnost zkoumání
struktury krystalů. Je-li kovu dána možnost,
aby chladl vhodných podmínkách, možno vypěstovat krystal kovu, který má
geometricky pravidelnou formu. Když Vulf studoval
problém vzniku krystalů, vynalezl novou methodu jejich vytváření.
A skutečně, současná věda prokázala, svět krystalů skoro všechna
mnohotvárnost pevných látek. Michelson svých pracích také ukázal, jak .
schopnost směsi budit teplo vliv rychlost šíření plamene. Tento případ, kromě svého theoretického významu,
je důležitý astrofysice, kde spektrální analysou nebeských těles vypočítávají
jejich rychlosti. Dokonce pevné látky, nichž dosud těžko
odkrýt krystalickou strukturu, skutečnosti skládají krystalů. Tuto methodu potom doplnil propracoval jeho žák, nyní do
pisující člen Akademie věd SSSR, Šubnikov, který vytvořil poměrně velké
a pravidelné krystaly.mezi světelným zdrojem pozorovatelem prostředí, které láme světlo jehož
kompaktnost rychle mění. svých dílech Michelson přesvědčivě ukázal, procesu explosiv-
ního (raženého) hoření třeba brát zřetel vliv chvění plynové směsi, tak
zvaných nárazových vln.
Vyřešených otázek „fysiky hoření" nyní široce využívá technice; slouží
za základ pro projekty plamenných pecí, při výpočtech explosivních procesů atd.
Zvláštní význam mají Michelsonovy práce, věnované otázce hoření.
Vulf důkladném zkoumání krystalů objevil jeden nejdůležitějších zá
konů krystalografie, zákon rychlosti růstu hran krystalů.
Největší Vulfovou zásluhou stanovení formule, která základem struktu
rální analysy, prováděné roentgenem.
48
. Takový tvar příklad známý krystal
Černovův, který vznikl uvnitř stotunového slitku. Roentgenovy paprsky při průchodu krysta
lem vytvářejí projekčním plátně nebo fotografické desce specifickou kresbu.
Na fotografické desce objeví velké množství černých skvrnek. Ruský
vědec vysvětlil fysikální podstatu tohoto jevu položil základ novému oboru
fysiky „fysiky hoření". pomocí
otáčejícího krystalisátoru, který sám vynalezl, získal Vulf krystaly úplně pra
videlného tvaru.
Michelson nejdříve stanovil pojem rychlosti šíření plamene hořící směsi
a přesnými pokusy stanovil závislost této rychlosti koncentraci hořící složky
ve směsi.
Když Vulf vymezoval význam vědy, která zaujala, napsal, nyní
„fysika pevných látek stala fysikou krystalů, krystalofysikou"
