Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 46 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
hlediska theoretického tak zvaný konvekční proud úplně podoben proudu obyčejnému, proudu vodivému, koná tytéž pohyby jako vodivý. Sadovskij ukázal, při tomto úkazu světlo snaží pootočit destičku opačnou stranu, proti směru otáčení roviny vln získaného polariso- vaného světla. Ale rozvoj fysiky dokázal správnost předpovědí, obsažených disertační práci Sadovského. Měl znamenitý talent experimen- tátorský dovedl dávat přírodě otázky, aby byla nucena odpovědět přesně, jasně určitě, tak dokázal několik velmi důležitých hypothes elektřině. Práce Sadovského, právě tak jako pokusy Lebeděvovy, dokázaly, světlo je něco materiálního, hmotu. Vědci předpokládali, elektrický proud pohyb elektrických nábojů podél vodiče. ★ ★ * Vědě znamenitě přispěl vynikající ruský fysik, současník přítel Le- beděva, Alexander Alexandrovič Eichenvald. Tato hypothesa byla potvrzena, kdyby nepopiratelně dokázal pohyb nábojů, při pohybu tělesa, němž byl nehybný náboj. Při svém pokusu dovedl Eichenvald vyloučit vliv všech vedlejších činitelů dosáhl vý­ sledků, které plně souhlasily theorií. Úkaz, jejž předpovídal, byl nakonec dokázán pokusně. Sadovskij nejen předvídal úkaz otáčivého působení světla, nýbrž velmi přesně vypočítal velikost tohoto předpokládaného jevu. Výsledkem takového posunu atomech, ležících povrchu dielektrika, je, náboje jako postupovaly navenek. Svá pozorování před­ ložil Sadovskij jako disertační práci. Je známo, dielektrikum, umístěné elektrického pole, příklad do prostoru mezi deskami kondensátoru, polarisuje vzniká něm posun na­ bitých částic atomů nebo molekul. Teprve Eichenvaldovi prostým, ale přesvědčivosti týče, ne­ zvratným pokusem podařilo dokázat, konvekční proud zcela podobá proudu vodičích. Dalším pokusem ruský vědec dokázal, magnetické pole může vytvářet i tak zvanými fiktivními náboji, náboji, které vznikají povrchu dielektrika působením elektrického pole. 46 .pouštíme-li plošně polarisované světlo speciálními destičkami, vyřezanými troj- osých krystalů. Avšak spolehlivých výsledků, potvrzujících theoretické výpočty, vědci nedosáhli. Budoucnost přinesla vítězství myšlenkám tohoto ruského fysika. Oficiální věda však jeho práci zavrhla. Vědec dokázal, při otáčení kotoučů, nabitých elektřinou, vytvářejí pohybující náboje magnetické pole magnetická střelka je­ jich blízkosti chová stejně jako blízkosti vodiče, jímž prochází proud. Pokusy, jež dokazovaly totožnost těchto proudů, byly provedeny již před Eichenvaldem. Dále Sadovskij dokazuje, vrhneme-li kruhově polarisované světlo na jinou krystalovou destičku potřebné tloušťky, snaží světlo uvést destičku do neustálého otáčení stranu, kudy vrací rovina jeho vlny