Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 46 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Sadovskij ukázal, při tomto úkazu světlo snaží pootočit destičku opačnou stranu, proti směru otáčení roviny vln získaného polariso- vaného světla. Vědci předpokládali, elektrický proud pohyb elektrických nábojů podél vodiče. hlediska theoretického tak zvaný konvekční proud úplně podoben proudu obyčejnému, proudu vodivému, koná tytéž pohyby jako vodivý. Práce Sadovského, právě tak jako pokusy Lebeděvovy, dokázaly, světlo je něco materiálního, hmotu. Avšak spolehlivých výsledků, potvrzujících theoretické výpočty, vědci nedosáhli. Výsledkem takového posunu atomech, ležících povrchu dielektrika, je, náboje jako postupovaly navenek. Měl znamenitý talent experimen- tátorský dovedl dávat přírodě otázky, aby byla nucena odpovědět přesně, jasně určitě, tak dokázal několik velmi důležitých hypothes elektřině. Tato hypothesa byla potvrzena, kdyby nepopiratelně dokázal pohyb nábojů, při pohybu tělesa, němž byl nehybný náboj. Teprve Eichenvaldovi prostým, ale přesvědčivosti týče, ne­ zvratným pokusem podařilo dokázat, konvekční proud zcela podobá proudu vodičích. Oficiální věda však jeho práci zavrhla. 46 . Budoucnost přinesla vítězství myšlenkám tohoto ruského fysika. Je známo, dielektrikum, umístěné elektrického pole, příklad do prostoru mezi deskami kondensátoru, polarisuje vzniká něm posun na­ bitých částic atomů nebo molekul. Dalším pokusem ruský vědec dokázal, magnetické pole může vytvářet i tak zvanými fiktivními náboji, náboji, které vznikají povrchu dielektrika působením elektrického pole.pouštíme-li plošně polarisované světlo speciálními destičkami, vyřezanými troj- osých krystalů. Svá pozorování před­ ložil Sadovskij jako disertační práci. Dále Sadovskij dokazuje, vrhneme-li kruhově polarisované světlo na jinou krystalovou destičku potřebné tloušťky, snaží světlo uvést destičku do neustálého otáčení stranu, kudy vrací rovina jeho vlny. Při svém pokusu dovedl Eichenvald vyloučit vliv všech vedlejších činitelů dosáhl vý­ sledků, které plně souhlasily theorií. Pokusy, jež dokazovaly totožnost těchto proudů, byly provedeny již před Eichenvaldem. Ale rozvoj fysiky dokázal správnost předpovědí, obsažených disertační práci Sadovského. Vědec dokázal, při otáčení kotoučů, nabitých elektřinou, vytvářejí pohybující náboje magnetické pole magnetická střelka je­ jich blízkosti chová stejně jako blízkosti vodiče, jímž prochází proud. Úkaz, jejž předpovídal, byl nakonec dokázán pokusně. ★ ★ * Vědě znamenitě přispěl vynikající ruský fysik, současník přítel Le- beděva, Alexander Alexandrovič Eichenvald. Sadovskij nejen předvídal úkaz otáčivého působení světla, nýbrž velmi přesně vypočítal velikost tohoto předpokládaného jevu