Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 37 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Statistická methoda se našich dnů stala mocným prostředkem výzkumu atomických moleku­ lárních pochodů. Jestliže fysik zjišťuje celkové působení molekul, nucen mít zřeteli, každé chvíli počet molekul, letících kterým­ koli směrem, vlivem jejich chaotického pohybu rovná stejnému počtu mole­ kul, pohybujících libovolném jiném směru. Jasný přesný závěr Boylova Mariottova zákona, který podobný Lomo- nosovovu, dodnes vykládá studujícím, kteří učí kinetické theorii plynů. Správnost této theorie byla potvrzena celým vývojem fysiky. Je-li plyn silně stlačen, velmi se zmenší vzdálenosti mezi částicemi, zmenšit ještě více velmi nesnadné. Lomonosov přetvořil vědu elektřině. Lomonosov plyn dívá jako shluk nesčetných chaoticky pohybu­ jících částic theoreticky rozebírá experimentální Boylův Mariottův zákon, který mluví nepřímé úměrnosti mezi tlakem plynu jeho objemem. Roku 1872, sto sedm let jeho smrti, dokázal tyto odchylky Boylova Mariottova zákona Holanďan van der Waals. Způsob, jakého používal Lomonosov důkazu, znamenitý. Ruský vědec geniálně spojuje theorii plynů svou theorií tepla: většímu zahřátí plynu odpovídá větší rychlost jeho částic, znamená větší sílu jejich nárazů. Odvážná mysl Lomonosovova svém rozletu nezastavovala. Proto někdy při velkých tlacích nepřímá úměrnost mezi objemem plynu tlakem poruší. Na pomoc fysice přišla statistika. Proto tlak plynů při zahřívání stoupá. Lomonosov geniálně předvídal, při velkých tlacích nutno počítat od­ chylkami Boylova Mariottova zákona." Lomonosov domnívá, snaha plynu rozpínat tlak stěny nádoby jsou přímým následkem neustálého pohybu molekul plynech. tom měl Lomonosov pravdu. Nepoužil obvyklých způsobů mechaniky; nebylo totiž možné odděleně zachytit činnost každé částice, ani nebylo nutné. Tak dal Lomonosov zároveň základ novému způsobu výpočtů fysikálních jevů methodě sta­ tistické. Proto stejné plochy stěn nádoby jsou stejném čase vystaveny stejnému počtu nárazů. Částice, které mezi sebou neustále srážejí odpuzují, snaží rozptýlit na všechny strany. Ve své „Theorii elektřiny, vypracované matematickou methodou", vědec píše, elektrické úkazy světlo jsou vlnové kmitavé děje. Používáním této methody vznikl nyní celý vědní obor — statistická fysika.Ale histone nezvratně dosvědčuje, tvůrcem mechanické theorie tepla byl Lomonosov. Nárazy částic stěny nádoby jsou pak příčinou tlaku, působeného plynem. 37 . Zavrhl domněnku jakémsi tajemném „zázračném fluidu" používal atomistiky pro vysvětlení dějů probíhajících plynech. Roku 1748 své práci „Prověření theorie elasticitě ovzduší" vědec napsal: „Pro nás bude základem pohyb uvidíme, touto nejdůležitější vlastností nám podaří mnohem správněji vysvětlit to, čem jsme dnešní doby tápali