Stoletovovy práce měly ráz základní. okruhu vznikl
elektrický proud! Pro tento zvláštní proud, buzený světlem, nebyla vzdálenost
mezi mřížkou síťkou překážku.
Stoletovovo zařízení skládalo zinkové desky, spojené záporným
pólem baterie, proti stojící kovové síťky, spojené pólem kladným.
Po uveřejnění této práce měli inženýři možnost vypočítat účinnost elektric
kých strojů.
★ ★
¥
Mnoho nového přinesl vědě jeden nejlepších ruských fysiků Alexander
Grigorjevič Stoletov. Stoletovovy výzkumy měly pro elektrotechniku právě takový
význam, jako vytvoření thermodynamiky nauky tepelných úkazech pro
tepelnou energetiku (technika pariiích strojů, turbin atd. Proud
neprocházel.Podrobněji Lomonosovově práci tomto oboru promluvíme kapitole
„Vlast elektrotechniky", právě tak jako činnosti mnohých jiných ruských
fysiků, kteří theoreticky prakticky zabývali elektřinou. Tyto „atomy elektřiny"
byly objeveny Stoletovově smrti.
Stoletovův aparát byl podstatě prvním fotočlánkem, zařízením,
které vyrábí světla elektrický proud.
Stoletovova disertační práce „Zkoumání funkce magnetisace měkkého
železa", kterou napsal roku 1872, otevřela,široké obzory jak vědě, tak technice.
Železo jako „nasytilo".
Výsledky Stoletovových pokusů methoda vědeckého zkoumání magnetic
kých vlastností železa staly popudem mocnému rozvoji elektrotechniky.
Když Stoletov zkoumal fotoelektrický úkaz všech jeho podrobnostech.). Výsledky jeho znamenitých pokusů vytvořily základy pro
celá vědní odvětví. Význam Stoletovo
vých výzkumů tím závažnější, těch dobách fysika ještě neznala elektrony,
jejichž pohyb vyvolal proud mezi destičkou mřížkou. Kruhové
spojení bylo přerušeno vzdušnou mezerou mezi destičkou síťkou.
Při zkoumání úkazu, záležícího buzení elektrického proudu světlem, sta
novil Stoletov všechny jeho základní zákony částečně nejdůležitější zákon
o úměrnosti mezi proudem fotonů intensitou dopadajícího světla. týž
zákon, jehož objev Západě nespravedlivě přisoudili Hallwachsoví.
Vrcholem vědecké činnosti Stoletovovy byl jeho výzkum fotoelektrického
úkazu. Při vzrůstu magnetického pole koeficient počátku velmi
rychle vzrůstá. února 1888 laboratoři moskevské university provedl Stoletov svůj
znamenitý pokus donutil světlo, aby vytvořilo elektrický proud. Když pole dosahuje určité síly, magnetisace železa zastaví.
38
.
Dne 26. Ručička číselníku galvanometru, zapojeného okruhu baterie,
stála nulovém stupni škály.
Stoletov pokusně stanovil, koeficient, charakterisující schopnost magnetisace
železa, nestálý. Ale jakmile experimentátor vrhl destičku
světlo elektrického oblouku, ručička stupnici pohnula. Práce provedené tomto oboru
v poslední době nezměnily nic tom, vykonal Stoletov
