Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 36 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
** Lomonosov říká, teplo závisí rotačním pohybu částic, nichž se hmota skládá, neboť pouze předpokladu takového pohybu částic lze vysvětlit, že tvar tělesa jeho vnější vzhled při zahřívání nemění. století používali tohoto pojmu. Ještě dvacátých letech XIX. Praví, taková teplota odpovídá klidu částic, tvořících hmotu. Smělý duch Lomonosovův proniká daleko: vědec předpovídá existenci nej- nižší teploty, dnešní terminologii „absolutního bodu mrazu**. 36 . Lomonosov nebyl současníky pochopen. Množství vnitřního pohybu může zvětšovat zmenšovat, proto různé stupně tepla liší podle rychlostí pohybu.právě tak snadno, jak předpokládají, dokázali, čím teplotvorná hmota vhání zahřívaných těles. V nesmrtelné Lomonosovově práci jsou tyto významné řádky: „Chladné těleso vložené tělesa nemůže dosáhnout vyšší teploty, než těleso A. Roku 1744 své disertační práci „Úvahy příčině tepla chladu** píše: „Teplota závisí zejména vnitřním pohybu hmoty. Tak byla odstraněna theorie „tepelném fluidu** vznikla jedna největších fysikálních theorií mechanická theorie tepla. S touto theorií spojují Západě tři jména: Clausius, Mayer Helmholtz. století mechanická theorie tepla získává obecné uznání stává základem celé thermodynamiky energetiky. Táži se: jak to, nejkrutější zimě, kdy všude lítý mráz, střelný prach, zapálený malou, náhle proskočivší jiskrou, najednou vzplane velikým plamenem. Je jedna formulek tak zvaného druhého thermodynamického zákona, přija­ tého fysiky mnohem později než zákon zachování energie. Tepelné fluidum objevovalo pracích tak velikého učence, jako byl Sadi Carnot.“ Smysl těchto řádek jasný každému, kdo seznámil thermodynamikou. Mechanická theorie tepla dává možnost geniální jednoduchostí vy­ světlit zkapalňování tuhých těles vypařování kapalin; tyto jevy vysvětluje jako oslabení spojení hmotných částic vlivem zahřívání. Teprve polovině XIX. Lomonosov rozšiřuje svůj zákon zachování energie jevy tepelné a šedesát let před Robertem Mayerem dokazuje, zde zůstává množství energie nezměněno. Ještě dlouhý čas nepřestávali fysikové mluvit tepelném fluidu. vytvoření libovolného stupně teploty stačí náležitá rychlost pohybu hmoty. Odkud tak velikém množství bere hmota za tak krátký čas? Jestliže tedy tak rychle nahromadí nejodlehlejších míst, proč se stává, zapálena roztahuje střelný prach Ale, jestliže tomto případě nevyhnutelné, proč také jiná tělesa, která jsou kolem střelného prachu, neza- hřála dříve odjetíčí jiskry neroztáhla se? Nebo proč letící jiskra nemohla kromě prachu nic zapálit roztáhnout, tak vlastně pozbyla své vlastní podstaty? Je tedy celkem jasné, odporuje nejprve zkušenostem potom zdravému rozumu.** A tedy teplo? Lomonosov,použiv své atomické theorie, dal dokonale jasnou, jednoduchou, jak budoucnu ukázalo, správnou odpověď. Podle Lomonosova šíření tepla přímým následkem toho, částice při vzájemném styku předávají své otáčení