Je pravda, Američan umřel nepostačil využitkovat svého neomezeného
práva.
Američan Robert Fulton příklad dosáhl dvacetiletého monopolu pro
vozování parníkové dopravy Rusku.
Velkou újmu rozvoji domácí dopravy způsobilo zvláštní prohlášení (vydané
roku 1812) výsadách, jest výhradním právu stavby dopravních pro
středků provozování dopravy jednou osobou. Postavili jej zcela samo
statně. Těchto výsad, něž bylo
třeba draze platit, ihned zmocňovali chytří cizinci. zpáteční
cestě Kazaně byl parník překvapen časným zamrznutím řeky jaru se
potopil. Dějiny zachovaly jména tvůrců parníku: jsou bratři Kazancevovi,
Danila Vešňakov, Pavel Čisťakov, Nikolaj Bespalov, Georgij Šestakov. Přibližně téže době po
stavila skupina nadaných mistrů mechaniků ruský parník Urale požev-
ském závodě, náležejícím továrníkovi Vsevoložskému. Takové výsadní právo naprosto znemož
ňovalo založit ruskou stavbu parníků. Byl zachráněn jen parní stroj, který byl včas odmontován. .Parní plavidlo Vsevoložského dokázalo možnost paroplavby Volze
udělenými Rusku cizincům, zápase cizozemským vlivem ministerstvech
i úřadech zájmy vývozních průmyslníků obchodníků, kteří vykořisťovali
práci burlaků.
V listopadu roku 1815 postavili ruští mistři Byrdovo výsadní právo
parník „Alžbětu** pro linku Petrohrad—Kronštadt. Ale brzy objevil nový nápadník tento monopol Skot Charles Byrd.
Zato petrohradský parník současníci podrobně popsali časopise „Syn
otčiny**: „Pan Byrd nepostavil nové plavidlo, nýbrž jen vsadil svůj stroj do
1
353
.
V tehdejších časopisech oznamovalo, Vsevoložskij „na tomto prvním
plavidle vykonal cestu svých závodů Kazaně dokázal možnost paro
plavby Volze, zatím Petrohradě při všech prostředcích možnostech
daných blízkými styky Anglií teprve přikročili stavbě parníků**. Bohužel ne
máme podrobného popisu uralského parníku
