Komise uznala, plavidlo slibuje státu veliké výhody. pomoci vynálezci neposkytli.
Domácí doprava vznikala zápase ruských vynálezců výsadními právy,
Parník „Alžběta“, který postavili pro linku Petrohrad—Kronštadt
r. době Kulibin dokonce ani neměl peněz, aby své dílo vykoupil.jedno lano navíjelo buben, druhé touž dobu rozvíjelo. Tak jela „samohybná lod“,
jakoby krok krokem proti proudu, vykonávala den větší cestu, než byli
mohli dokázat burlaci. Zdálo se,
že věc Kulibinova triumfovala. Vynález Kulibinův byl schválen, ale. Ale skutečnosti ani krok nehnula. Potvrzení dali, ale ně
jaký čas bylo plavidlo rozhodnutím ministra vnitra dvě stě rublů prodáno
na dříví.
Po velkém úsilí podařilo dosáhnout vlády malé subvence září
roku 1804 byla nová zdokonalená loď vyzkoušena Volze přítomnosti guber-
nátora „otců města". viděla
z oken Zimního paláce, jak lod členy zkušební komise proplula vzhůru proti
proudu.
Za několik let Kulibin odjel svého domova, Nižního Novgorodu,
a začal znovu zabývat „samohybnou lodí“. Bylo
nařízeno vzít znamenité plavidlo úschovy, „než bude vydán rozkaz mecha
niku Kulibinovi přijetí příslušné potvrzení". Lod naložená 500 pudy písku plula snadno proti
proudu. koncům lan
byly připevněny kotvy. Vrátek plavidla na
víjel lano lod byla přitahována kotvě, sama plula proti proudu. lehké lodce jednu těchto kotev odvezli vzhůru
proti proudu celou délku lana tam vhazovali dno. 1H15 ruští mistři
352
.
Když Kulibin svůj vynález zkoušel Něvě, císařovna Kateřina II. dobu
však loďka vezla kupředu druhé lano kotvou
