Komise uznala, plavidlo slibuje státu veliké výhody. Vrátek plavidla na
víjel lano lod byla přitahována kotvě, sama plula proti proudu.
Po velkém úsilí podařilo dosáhnout vlády malé subvence září
roku 1804 byla nová zdokonalená loď vyzkoušena Volze přítomnosti guber-
nátora „otců města". dobu
však loďka vezla kupředu druhé lano kotvou. Bylo
nařízeno vzít znamenité plavidlo úschovy, „než bude vydán rozkaz mecha
niku Kulibinovi přijetí příslušné potvrzení". koncům lan
byly připevněny kotvy. době Kulibin dokonce ani neměl peněz, aby své dílo vykoupil.
Když Kulibin svůj vynález zkoušel Něvě, císařovna Kateřina II. Ale skutečnosti ani krok nehnula. viděla
z oken Zimního paláce, jak lod členy zkušební komise proplula vzhůru proti
proudu. lehké lodce jednu těchto kotev odvezli vzhůru
proti proudu celou délku lana tam vhazovali dno.
Za několik let Kulibin odjel svého domova, Nižního Novgorodu,
a začal znovu zabývat „samohybnou lodí“.jedno lano navíjelo buben, druhé touž dobu rozvíjelo.
Domácí doprava vznikala zápase ruských vynálezců výsadními právy,
Parník „Alžběta“, který postavili pro linku Petrohrad—Kronštadt
r. Potvrzení dali, ale ně
jaký čas bylo plavidlo rozhodnutím ministra vnitra dvě stě rublů prodáno
na dříví. pomoci vynálezci neposkytli. 1H15 ruští mistři
352
. Vynález Kulibinův byl schválen, ale. Lod naložená 500 pudy písku plula snadno proti
proudu. Zdálo se,
že věc Kulibinova triumfovala. Tak jela „samohybná lod“,
jakoby krok krokem proti proudu, vykonávala den větší cestu, než byli
mohli dokázat burlaci
