Lod naložená 500 pudy písku plula snadno proti
proudu. koncům lan
byly připevněny kotvy. Tak jela „samohybná lod“,
jakoby krok krokem proti proudu, vykonávala den větší cestu, než byli
mohli dokázat burlaci.
Po velkém úsilí podařilo dosáhnout vlády malé subvence září
roku 1804 byla nová zdokonalená loď vyzkoušena Volze přítomnosti guber-
nátora „otců města". pomoci vynálezci neposkytli.
Domácí doprava vznikala zápase ruských vynálezců výsadními právy,
Parník „Alžběta“, který postavili pro linku Petrohrad—Kronštadt
r. 1H15 ruští mistři
352
. lehké lodce jednu těchto kotev odvezli vzhůru
proti proudu celou délku lana tam vhazovali dno. viděla
z oken Zimního paláce, jak lod členy zkušební komise proplula vzhůru proti
proudu. Vrátek plavidla na
víjel lano lod byla přitahována kotvě, sama plula proti proudu. Bylo
nařízeno vzít znamenité plavidlo úschovy, „než bude vydán rozkaz mecha
niku Kulibinovi přijetí příslušné potvrzení". době Kulibin dokonce ani neměl peněz, aby své dílo vykoupil. Ale skutečnosti ani krok nehnula. Vynález Kulibinův byl schválen, ale.
Když Kulibin svůj vynález zkoušel Něvě, císařovna Kateřina II.jedno lano navíjelo buben, druhé touž dobu rozvíjelo. Potvrzení dali, ale ně
jaký čas bylo plavidlo rozhodnutím ministra vnitra dvě stě rublů prodáno
na dříví. Komise uznala, plavidlo slibuje státu veliké výhody.
Za několik let Kulibin odjel svého domova, Nižního Novgorodu,
a začal znovu zabývat „samohybnou lodí“. Zdálo se,
že věc Kulibinova triumfovala. dobu
však loďka vezla kupředu druhé lano kotvou
