Pomocí zubatek
se otáčení přenášelo vrátek, jehož bubnu byla připojena dvě lana. Proud řeky bil lopatek těchto kol nutil otáčet se. Jeho „plavební
obyčejně prostě důvtipně řešená3 pohybovala proti proudu veletoku
lano, popruhy hluboko zařezávaly těl zmučených lidí, zápasících mohut
ným tokem řeky. Napříč lodi postaven hřídel lopatkovými koly, připevněnými na
bocích.
Princip, který byl základem „samohybné lodi“, velmi svérázný zároveň
prostý.
A tenkrát mlada Kulibin umínil využít síly říčního toku tomu, aby
přiměl řeku pracovat, překonávat svůj vlastní proud.
Myšlenka stavbu lodi, která sama pohybovala proti proudu, nabyla
u Kulibina pevného tvaru roku 1782, kdy žil Petrohradě jako znamenitý
mechanik. Když se
.Ruský mechanik Kulibin, sám nevolnického původu, vynalezl mimo jiné
i způsob, jak ulehčit úděl zbídačelých burlaků
