Jeho „plavební
obyčejně prostě důvtipně řešená3 pohybovala proti proudu veletoku
lano, popruhy hluboko zařezávaly těl zmučených lidí, zápasících mohut
ným tokem řeky. Když se
.
A tenkrát mlada Kulibin umínil využít síly říčního toku tomu, aby
přiměl řeku pracovat, překonávat svůj vlastní proud. Pomocí zubatek
se otáčení přenášelo vrátek, jehož bubnu byla připojena dvě lana.
Princip, který byl základem „samohybné lodi“, velmi svérázný zároveň
prostý. Napříč lodi postaven hřídel lopatkovými koly, připevněnými na
bocích. Proud řeky bil lopatek těchto kol nutil otáčet se.Ruský mechanik Kulibin, sám nevolnického původu, vynalezl mimo jiné
i způsob, jak ulehčit úděl zbídačelých burlaků.
Myšlenka stavbu lodi, která sama pohybovala proti proudu, nabyla
u Kulibina pevného tvaru roku 1782, kdy žil Petrohradě jako znamenitý
mechanik
