březích veliké ruské
řeky, nejdůležitější obchodní cesty Ruska, pozoroval strašnou, nelidskou práci
burlaků, lidí ponížených postavení tažných zvířat. Táž myšlenka ovládala velikého
ruského vynálezce konstruktéra Ivana Petroviče Kulibina, stavitele „samo
hybné lodi".Jako pohonu navrhoval použít bud lanového převodu anebo síly parní, síly
tehdy téměř ještě neznámé.
Voda vlnila pod vysmolenými boky nákladní lodi, ztuha natahovalo
Proslulý Repinův obraz burlaků hroznou obžalobou feudálního samo-
děržavi bídy ruských nevolníků
350
.
Minulo ještě něco času již vypluly lodi poháněné silou páry. Jinými slovy, projektu Bernoulliho byla prvé
na světě vyslovena myšlenka parní lodi.
Kulibin narodil Nižním Novgorodě Volze.
Parní stroj dobách Bernoulliho nebyl ještě objeven, technika znala jen
primitivní parní čerpadla; ruský akademik opíral svůj odvážný projekt hluboké
přesvědčení, není daleko zrození nového motoru, jehož základem bude síla
páry.
Přední činitele ruské mechaniky vždycky vyznačovala ušlechtilá snaha
ulehčit práci prostého člověka.
Ještě předtím byla však vystavěna „samohybná loď“ Ivana Petroviče
Kulibina, nejbližší předchůdce parníku.
Opravdu, minulo sotva několik desetiletí geniální ruský technik Ivan
Ivanovič Polzunov postavil první parní stroj, praotce těch strojů, které učinily
skutečností sen parní lodi, zrozený mezi stěnami petrohradské Akademie věd. „Ovládnout oheň prospěchu člověka" snažil se
Polzunov, když vynalézal parní stroj, Čerepanovovi chtěli také ulehčit práci děl
níků, když stavěli první ruskou lokomotivu
