Žukovskij mnoha výzkumech vybudoval znamenitou „vírovou theorii vrtule". Kruh
otázek, jimiž zabýval, nesmírný.'
Tato theorie obsahuje rozbor pracovních podmínek letadlové vrtule; theorie
umožnila vytvořit domácí ruské vrtule výhodnějšího profilu, než mají vrtule
zahraničních firem.
Z celé skupiny nadaných žáků Žukovského byl nejznamenitějším pokračo
vatelem jeho díla Sergej Alexejevič Čaplygin. Fotografie
původní kresby 1891
329
.
Žukovskij brzy použil své theorie pro praxi.
Vynikající matematik velmi nadaný badatel Čaplygin viděl při svých
Diagram Žukovského, kterým dokazuje možnost loopingu.proudu.
Ale křídlo jen drží letadlo vzduchu, kdežto kupředu nese vrtule.
Byl také iniciátorem zakládání vzduchoplaveckých kroužků, nichž vyšli
hlavní sovětští konstruktéři letadel.
N. Žukovskij sestrojil roku 1902 aerodynamický tunel pro výzkum vlast
ností letadlových modelů vzduchovém proudu.
Podivuhodnou cestou prošel veliký ruský učenec, badatel theoretik.
Vladimír Iljič Lenin nazval Žukovského „otcem ruského letectví". Stanovil, vztlak křídla vzniká nikoli jako výsledek úderu vzducho
vého proudu křídlo, nýbrž jako výsledek rozdílu rychlosti pohybu vzduchu
nad křídlem rychlosti pohybu vzduchu pod křídlem. Rychlost vzduchu nad
vrchním, vypuklým povrchem křídla větší než pod spodním plochým, proto
je tlak vzduchu křídlo zespoda větší než svrchu. Ruské vrtule ,,NJŽ“, pojmenované tak podle iniciálek jejich
tvůrce Nikolaje Jegoroviče Žukovského, mnoho předčily vrtule cizích vzorů. Není světě člověka, který
by zná-li alespoň trochu letectví nebyl slyšel křídle „profilu Žukovského“
