proudu. Stanovil, vztlak křídla vzniká nikoli jako výsledek úderu vzducho
vého proudu křídlo, nýbrž jako výsledek rozdílu rychlosti pohybu vzduchu
nad křídlem rychlosti pohybu vzduchu pod křídlem.
Z celé skupiny nadaných žáků Žukovského byl nejznamenitějším pokračo
vatelem jeho díla Sergej Alexejevič Čaplygin. Ruské vrtule ,,NJŽ“, pojmenované tak podle iniciálek jejich
tvůrce Nikolaje Jegoroviče Žukovského, mnoho předčily vrtule cizích vzorů.
Vladimír Iljič Lenin nazval Žukovského „otcem ruského letectví". Fotografie
původní kresby 1891
329
.
Ale křídlo jen drží letadlo vzduchu, kdežto kupředu nese vrtule.
Žukovskij brzy použil své theorie pro praxi. Kruh
otázek, jimiž zabýval, nesmírný.
Podivuhodnou cestou prošel veliký ruský učenec, badatel theoretik. Není světě člověka, který
by zná-li alespoň trochu letectví nebyl slyšel křídle „profilu Žukovského“ . Rychlost vzduchu nad
vrchním, vypuklým povrchem křídla větší než pod spodním plochým, proto
je tlak vzduchu křídlo zespoda větší než svrchu.
Žukovskij mnoha výzkumech vybudoval znamenitou „vírovou theorii vrtule".
Byl také iniciátorem zakládání vzduchoplaveckých kroužků, nichž vyšli
hlavní sovětští konstruktéři letadel.'
Tato theorie obsahuje rozbor pracovních podmínek letadlové vrtule; theorie
umožnila vytvořit domácí ruské vrtule výhodnějšího profilu, než mají vrtule
zahraničních firem. Žukovskij sestrojil roku 1902 aerodynamický tunel pro výzkum vlast
ností letadlových modelů vzduchovém proudu.
Vynikající matematik velmi nadaný badatel Čaplygin viděl při svých
Diagram Žukovského, kterým dokazuje možnost loopingu.
N
