Není nic ne
bezpečnějšího než používat matematiky při zjišťování jejích zákonů," psal na
počátku našeho století ředitel jedné nejznámějších zahraničních leteckých škol. Moje práce dané otázce poskytly řadu praktických závěrů, které'
umožňují učinit výklad theorie jasnějším výpočty určitějšími. Nedopatřením mechanikovým letadla zemi
polámalo křídlo.
Stroj těžší než vzduch, vybavený motory řízený lidskou rukou, vykonal
první vzlet světě. Více než
milion franků soukromých prostředků vládních podpor vydal Francouz
Clément Ader, když roku 1890 roce smrti Možajského) stavěl svůj aeroplán
„Eole", který vzduchu ani nevznesl. Připomeňme si, jak těžkých
poměrech budoval své letadlo, první světě, připomeňme si, nikoli léta,
nýbrž desetiletí předstihl ostatní konstruktéry aeroplánů.
Samo letadlo bylo také velmi zdokonaleno.
Když geniální konstruktér hodnotil první let, uvědomil si, celá jeho další
práce musí být zaměřena zvětšení výkonu letadlových motorů zmenšení
jejich váhy.
★ ★
*
Dlouhou dobu letadla stavěla jen podkladě prosté zkušenosti bez'
odvahy zavádět této věci nějaké výpočty.který usnadňoval odpoutání stroje země, vzneslo letadlo vzduchu pře
letělo přes pole.
Ale Rusku našel člověk, který přes tyto nemoudré výstrahy zbudoval
matematickou theorii letectví. Tímto revolucionářem vědy byl Nikolaj Jegorovič
Žukovskij. brzké době předložím komisi vše, žádáno objasnění druhého
projektu. března roku 1890 veliký vynálezce skonal. svém oznámení psal:
,,. Zdraví Možaj-
ského, muže pokročilém věku, bylo podryto mnoholetou usilovnou prací
a náhle zhoršilo; byl přinucen přerušit své práce.
Tento parní stroj vyrobil Baltský závod dlouhá léta zůstával nejlehčím
strojem světě; byl skutečný div techniky.
.
Na stavbu letadel byly hranicemi vynaloženy ohromné částky.
Je těžko zhodnotit tvůrčí počin Možajského. Záhy odjel svého domova
ve vologdské gubernii 20."
Druhý projekt však nebylo vynálezci souzeno uskutečnit.
„Aerodynamika rozhodně věda zakládající pokusech. Bylo třeba
genia Možajského, jeho veliké vůle, horoucího vlastenectví víry svou věc,
která umožnila tomuto velikému člověku uskutečnit lidský sen létání.
Těmto vynálezcům nedostávalo toho, cennější než zlato.
Známý anglický vynálezce Maxim vynaložil roku 1894 své letadlo
částku rovnající třem tisícům rublů zlatě, ale vůbec nikdy nelétalo.
Za tři roky potom, bylo vyzkoušeno první letadlo, předložil Možajskij
ministru vojenství doklady druhém letadle.
Jako pro první vzlet, tak pro druhý vynálezce sám sestrojil parní stroj
malých rozměrů výkonu padesáti koňských sil
