Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 331 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Za tři roky potom, bylo vyzkoušeno první letadlo, předložil Možajskij ministru vojenství doklady druhém letadle. Není nic ne­ bezpečnějšího než používat matematiky při zjišťování jejích zákonů," psal na počátku našeho století ředitel jedné nejznámějších zahraničních leteckých škol. března roku 1890 veliký vynálezce skonal. Bylo třeba genia Možajského, jeho veliké vůle, horoucího vlastenectví víry svou věc, která umožnila tomuto velikému člověku uskutečnit lidský sen létání. Připomeňme si, jak těžkých poměrech budoval své letadlo, první světě, připomeňme si, nikoli léta, nýbrž desetiletí předstihl ostatní konstruktéry aeroplánů. „Aerodynamika rozhodně věda zakládající pokusech. svém oznámení psal: ,,. Moje práce dané otázce poskytly řadu praktických závěrů, které' umožňují učinit výklad theorie jasnějším výpočty určitějšími. Známý anglický vynálezce Maxim vynaložil roku 1894 své letadlo částku rovnající třem tisícům rublů zlatě, ale vůbec nikdy nelétalo. . Tímto revolucionářem vědy byl Nikolaj Jegorovič Žukovskij. brzké době předložím komisi vše, žádáno objasnění druhého projektu. Samo letadlo bylo také velmi zdokonaleno. Nedopatřením mechanikovým letadla zemi polámalo křídlo. Stroj těžší než vzduch, vybavený motory řízený lidskou rukou, vykonal první vzlet světě. Když geniální konstruktér hodnotil první let, uvědomil si, celá jeho další práce musí být zaměřena zvětšení výkonu letadlových motorů zmenšení jejich váhy. Zdraví Možaj- ského, muže pokročilém věku, bylo podryto mnoholetou usilovnou prací a náhle zhoršilo; byl přinucen přerušit své práce. Na stavbu letadel byly hranicemi vynaloženy ohromné částky. Těmto vynálezcům nedostávalo toho, cennější než zlato. Tento parní stroj vyrobil Baltský závod dlouhá léta zůstával nejlehčím strojem světě; byl skutečný div techniky. Více než milion franků soukromých prostředků vládních podpor vydal Francouz Clément Ader, když roku 1890 roce smrti Možajského) stavěl svůj aeroplán „Eole", který vzduchu ani nevznesl. Ale Rusku našel člověk, který přes tyto nemoudré výstrahy zbudoval matematickou theorii letectví. Jako pro první vzlet, tak pro druhý vynálezce sám sestrojil parní stroj malých rozměrů výkonu padesáti koňských sil. Je těžko zhodnotit tvůrčí počin Možajského. ★ ★ * Dlouhou dobu letadla stavěla jen podkladě prosté zkušenosti bez' odvahy zavádět této věci nějaké výpočty. Záhy odjel svého domova ve vologdské gubernii 20." Druhý projekt však nebylo vynálezci souzeno uskutečnit.který usnadňoval odpoutání stroje země, vzneslo letadlo vzduchu pře­ letělo přes pole