Když geniální konstruktér hodnotil první let, uvědomil si, celá jeho další
práce musí být zaměřena zvětšení výkonu letadlových motorů zmenšení
jejich váhy.
Jako pro první vzlet, tak pro druhý vynálezce sám sestrojil parní stroj
malých rozměrů výkonu padesáti koňských sil.
Ale Rusku našel člověk, který přes tyto nemoudré výstrahy zbudoval
matematickou theorii letectví. Bylo třeba
genia Možajského, jeho veliké vůle, horoucího vlastenectví víry svou věc,
která umožnila tomuto velikému člověku uskutečnit lidský sen létání. Více než
milion franků soukromých prostředků vládních podpor vydal Francouz
Clément Ader, když roku 1890 roce smrti Možajského) stavěl svůj aeroplán
„Eole", který vzduchu ani nevznesl. Moje práce dané otázce poskytly řadu praktických závěrů, které'
umožňují učinit výklad theorie jasnějším výpočty určitějšími. Zdraví Možaj-
ského, muže pokročilém věku, bylo podryto mnoholetou usilovnou prací
a náhle zhoršilo; byl přinucen přerušit své práce.
.který usnadňoval odpoutání stroje země, vzneslo letadlo vzduchu pře
letělo přes pole.
Za tři roky potom, bylo vyzkoušeno první letadlo, předložil Možajskij
ministru vojenství doklady druhém letadle.
„Aerodynamika rozhodně věda zakládající pokusech.
Samo letadlo bylo také velmi zdokonaleno. Připomeňme si, jak těžkých
poměrech budoval své letadlo, první světě, připomeňme si, nikoli léta,
nýbrž desetiletí předstihl ostatní konstruktéry aeroplánů. března roku 1890 veliký vynálezce skonal.
Těmto vynálezcům nedostávalo toho, cennější než zlato.
Je těžko zhodnotit tvůrčí počin Možajského. Záhy odjel svého domova
ve vologdské gubernii 20.
Stroj těžší než vzduch, vybavený motory řízený lidskou rukou, vykonal
první vzlet světě. brzké době předložím komisi vše, žádáno objasnění druhého
projektu.
★ ★
*
Dlouhou dobu letadla stavěla jen podkladě prosté zkušenosti bez'
odvahy zavádět této věci nějaké výpočty."
Druhý projekt však nebylo vynálezci souzeno uskutečnit. svém oznámení psal:
,,.
Na stavbu letadel byly hranicemi vynaloženy ohromné částky. Tímto revolucionářem vědy byl Nikolaj Jegorovič
Žukovskij. Není nic ne
bezpečnějšího než používat matematiky při zjišťování jejích zákonů," psal na
počátku našeho století ředitel jedné nejznámějších zahraničních leteckých škol.
Známý anglický vynálezce Maxim vynaložil roku 1894 své letadlo
částku rovnající třem tisícům rublů zlatě, ale vůbec nikdy nelétalo. Nedopatřením mechanikovým letadla zemi
polámalo křídlo.
Tento parní stroj vyrobil Baltský závod dlouhá léta zůstával nejlehčím
strojem světě; byl skutečný div techniky
