který usnadňoval odpoutání stroje země, vzneslo letadlo vzduchu pře
letělo přes pole. Záhy odjel svého domova
ve vologdské gubernii 20."
Druhý projekt však nebylo vynálezci souzeno uskutečnit. svém oznámení psal:
,,. brzké době předložím komisi vše, žádáno objasnění druhého
projektu.
Jako pro první vzlet, tak pro druhý vynálezce sám sestrojil parní stroj
malých rozměrů výkonu padesáti koňských sil.
Stroj těžší než vzduch, vybavený motory řízený lidskou rukou, vykonal
první vzlet světě.
Za tři roky potom, bylo vyzkoušeno první letadlo, předložil Možajskij
ministru vojenství doklady druhém letadle.
Když geniální konstruktér hodnotil první let, uvědomil si, celá jeho další
práce musí být zaměřena zvětšení výkonu letadlových motorů zmenšení
jejich váhy. Více než
milion franků soukromých prostředků vládních podpor vydal Francouz
Clément Ader, když roku 1890 roce smrti Možajského) stavěl svůj aeroplán
„Eole", který vzduchu ani nevznesl. Moje práce dané otázce poskytly řadu praktických závěrů, které'
umožňují učinit výklad theorie jasnějším výpočty určitějšími. Tímto revolucionářem vědy byl Nikolaj Jegorovič
Žukovskij.
. března roku 1890 veliký vynálezce skonal. Nedopatřením mechanikovým letadla zemi
polámalo křídlo.
Ale Rusku našel člověk, který přes tyto nemoudré výstrahy zbudoval
matematickou theorii letectví.
Je těžko zhodnotit tvůrčí počin Možajského.
„Aerodynamika rozhodně věda zakládající pokusech.
★ ★
*
Dlouhou dobu letadla stavěla jen podkladě prosté zkušenosti bez'
odvahy zavádět této věci nějaké výpočty.
Samo letadlo bylo také velmi zdokonaleno.
Tento parní stroj vyrobil Baltský závod dlouhá léta zůstával nejlehčím
strojem světě; byl skutečný div techniky. Připomeňme si, jak těžkých
poměrech budoval své letadlo, první světě, připomeňme si, nikoli léta,
nýbrž desetiletí předstihl ostatní konstruktéry aeroplánů.
Na stavbu letadel byly hranicemi vynaloženy ohromné částky.
Těmto vynálezcům nedostávalo toho, cennější než zlato. Není nic ne
bezpečnějšího než používat matematiky při zjišťování jejích zákonů," psal na
počátku našeho století ředitel jedné nejznámějších zahraničních leteckých škol. Bylo třeba
genia Možajského, jeho veliké vůle, horoucího vlastenectví víry svou věc,
která umožnila tomuto velikému člověku uskutečnit lidský sen létání.
Známý anglický vynálezce Maxim vynaložil roku 1894 své letadlo
částku rovnající třem tisícům rublů zlatě, ale vůbec nikdy nelétalo. Zdraví Možaj-
ského, muže pokročilém věku, bylo podryto mnoholetou usilovnou prací
a náhle zhoršilo; byl přinucen přerušit své práce
