svém oznámení psal:
,,. brzké době předložím komisi vše, žádáno objasnění druhého
projektu.
Když geniální konstruktér hodnotil první let, uvědomil si, celá jeho další
práce musí být zaměřena zvětšení výkonu letadlových motorů zmenšení
jejich váhy.
„Aerodynamika rozhodně věda zakládající pokusech.
Stroj těžší než vzduch, vybavený motory řízený lidskou rukou, vykonal
první vzlet světě.
Známý anglický vynálezce Maxim vynaložil roku 1894 své letadlo
částku rovnající třem tisícům rublů zlatě, ale vůbec nikdy nelétalo.
Ale Rusku našel člověk, který přes tyto nemoudré výstrahy zbudoval
matematickou theorii letectví. Nedopatřením mechanikovým letadla zemi
polámalo křídlo.
.
Na stavbu letadel byly hranicemi vynaloženy ohromné částky.
Samo letadlo bylo také velmi zdokonaleno. Není nic ne
bezpečnějšího než používat matematiky při zjišťování jejích zákonů," psal na
počátku našeho století ředitel jedné nejznámějších zahraničních leteckých škol. Připomeňme si, jak těžkých
poměrech budoval své letadlo, první světě, připomeňme si, nikoli léta,
nýbrž desetiletí předstihl ostatní konstruktéry aeroplánů.který usnadňoval odpoutání stroje země, vzneslo letadlo vzduchu pře
letělo přes pole."
Druhý projekt však nebylo vynálezci souzeno uskutečnit.
Je těžko zhodnotit tvůrčí počin Možajského.
★ ★
*
Dlouhou dobu letadla stavěla jen podkladě prosté zkušenosti bez'
odvahy zavádět této věci nějaké výpočty. Moje práce dané otázce poskytly řadu praktických závěrů, které'
umožňují učinit výklad theorie jasnějším výpočty určitějšími.
Tento parní stroj vyrobil Baltský závod dlouhá léta zůstával nejlehčím
strojem světě; byl skutečný div techniky.
Za tři roky potom, bylo vyzkoušeno první letadlo, předložil Možajskij
ministru vojenství doklady druhém letadle. března roku 1890 veliký vynálezce skonal. Záhy odjel svého domova
ve vologdské gubernii 20. Tímto revolucionářem vědy byl Nikolaj Jegorovič
Žukovskij. Bylo třeba
genia Možajského, jeho veliké vůle, horoucího vlastenectví víry svou věc,
která umožnila tomuto velikému člověku uskutečnit lidský sen létání.
Jako pro první vzlet, tak pro druhý vynálezce sám sestrojil parní stroj
malých rozměrů výkonu padesáti koňských sil. Zdraví Možaj-
ského, muže pokročilém věku, bylo podryto mnoholetou usilovnou prací
a náhle zhoršilo; byl přinucen přerušit své práce. Více než
milion franků soukromých prostředků vládních podpor vydal Francouz
Clément Ader, když roku 1890 roce smrti Možajského) stavěl svůj aeroplán
„Eole", který vzduchu ani nevznesl.
Těmto vynálezcům nedostávalo toho, cennější než zlato
