Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 331 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Záhy odjel svého domova ve vologdské gubernii 20. Bylo třeba genia Možajského, jeho veliké vůle, horoucího vlastenectví víry svou věc, která umožnila tomuto velikému člověku uskutečnit lidský sen létání. svém oznámení psal: ,,.který usnadňoval odpoutání stroje země, vzneslo letadlo vzduchu pře­ letělo přes pole. Více než milion franků soukromých prostředků vládních podpor vydal Francouz Clément Ader, když roku 1890 roce smrti Možajského) stavěl svůj aeroplán „Eole", který vzduchu ani nevznesl. Je těžko zhodnotit tvůrčí počin Možajského. ★ ★ * Dlouhou dobu letadla stavěla jen podkladě prosté zkušenosti bez' odvahy zavádět této věci nějaké výpočty. Ale Rusku našel člověk, který přes tyto nemoudré výstrahy zbudoval matematickou theorii letectví. Jako pro první vzlet, tak pro druhý vynálezce sám sestrojil parní stroj malých rozměrů výkonu padesáti koňských sil. Za tři roky potom, bylo vyzkoušeno první letadlo, předložil Možajskij ministru vojenství doklady druhém letadle. Když geniální konstruktér hodnotil první let, uvědomil si, celá jeho další práce musí být zaměřena zvětšení výkonu letadlových motorů zmenšení jejich váhy. Na stavbu letadel byly hranicemi vynaloženy ohromné částky." Druhý projekt však nebylo vynálezci souzeno uskutečnit. Není nic ne­ bezpečnějšího než používat matematiky při zjišťování jejích zákonů," psal na počátku našeho století ředitel jedné nejznámějších zahraničních leteckých škol. března roku 1890 veliký vynálezce skonal. Připomeňme si, jak těžkých poměrech budoval své letadlo, první světě, připomeňme si, nikoli léta, nýbrž desetiletí předstihl ostatní konstruktéry aeroplánů. Stroj těžší než vzduch, vybavený motory řízený lidskou rukou, vykonal první vzlet světě. brzké době předložím komisi vše, žádáno objasnění druhého projektu. Zdraví Možaj- ského, muže pokročilém věku, bylo podryto mnoholetou usilovnou prací a náhle zhoršilo; byl přinucen přerušit své práce. Tímto revolucionářem vědy byl Nikolaj Jegorovič Žukovskij. Moje práce dané otázce poskytly řadu praktických závěrů, které' umožňují učinit výklad theorie jasnějším výpočty určitějšími. „Aerodynamika rozhodně věda zakládající pokusech. Tento parní stroj vyrobil Baltský závod dlouhá léta zůstával nejlehčím strojem světě; byl skutečný div techniky. Samo letadlo bylo také velmi zdokonaleno. Známý anglický vynálezce Maxim vynaložil roku 1894 své letadlo částku rovnající třem tisícům rublů zlatě, ale vůbec nikdy nelétalo. . Těmto vynálezcům nedostávalo toho, cennější než zlato. Nedopatřením mechanikovým letadla zemi polámalo křídlo