Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 317 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Aby lépe využilo paliva, přebudovali konstruktéři topeniště tak, bylo zcela obklopeno vodou. Zajímavě svérázně vyřešili Čerepanovovi složité technické úkoly, které se jim naskytovaly. Byl dvakrát větší než první, mnohem výkonnější a vyznačoval tím, byl značně zdokonalen. 313 ." Tato litinová dráha měděného dolu do vyžského závodu byla postavena zimu roku 1836 byla provozu po mnoho let." Mechanikové začali kotel předělávat, což protáhlo léta.stroj jmenuje různě: „parochod", „parochodka", „parostrojní dostavník" do­ konce „suchocestný parochod". Pod kotlem průměru asi jednoho metru) byly umístěny dva válce, které poháněly hnací dvojkolí (celkem byla čtyři kola). Nad celou touto konstrukcí vpředu tyčil komín vzadu zvláštní plošině stál stroj­ vůdce. Nejzajímavější novotou bylo, Čerepanovovi vynašli „zpětný chod" parostroje. Délka „parostrojního dostavníku" dosahovala všeho všudy dvou metrů. Závodní výrobní výkazy, které zachovaly našich dní, umožňují nám učinit úplný názorný obraz stavbě první ruské lokomotivy. Nyní pánové Čerepanovovi postavili jiný parostroj větších rozměrů, takže může vozit asi tisíc pudů zátěže. srp­ novém výkazu čteme: „Parostrojní dostavník úplně dodělán staví pro něj litinová dráha; aby mohl být uskladněn, dokončuje stavba dřevěné kůlny. Takové odvážné využití velikého počtu žárových trubek bylo důležitou technickou novinkou. Když byl tento parostroj vyzkoušen, ukázalo se, že vyhovuje svému účelu, proto také bylo navrženo ihned položit litinové vodiče kol nižnětagilského závodu měděného dolu používat parostroje na převoz měděných rud dolu závodů. Jedním takových úkolů bylo zvětšení výroby páry kotli. ' Parostroj Čerepanovových daleko předčil zahraniční vzory lokomotiv z téže doby. Tím, využitou páru vypouštěli komína, značně zesílili tah, zlepšilo podmínky hoření paliva. K tomu účelu vybavili Čerepanovovi kotel osmdesáti žárovými trubkami, které značně zvětšily plochu kotle, vytvářejícího páru. Stavba postupovala nevídanou rych­ lostí. jedné zprávě se sdělovalo: ,,. V prosinci roku 1833 začaly desítky dělníků podle pokynů Čerepanovových vyrábět první součásti budoucího stroje." Srovnáme-li první ruský parostroj moderní lokomotivou, byl ovšem jen parostrojem-děťátkem. „Báňský časopis" psal roku 1835 několikrát. nižnětagilském závodě pánové mechanikové Čerepanovovi sestrojili suchocestný parostroj, který byl několikrát zkoušen, při čemž ukázalo, může vozit více než dvě stě pudů váhy rychlostí dvanácti patnácti verst za hodinu. Téhož roku 1834 dělníci nižnětagilského závodu, vedeni Čerepanovovými, začali stavět druhý parostroj. Ale únoru došlo neštěstí: parostroj byl téměř dohotoven stroj byl spuštěn plné otáčky, což byl ovšem úspěch, ale parní kotel parostroje praskl. O této významné události dějinách ruského dopravnictví byly uveřejněny zprávy tisku