první vzor ocelového děla. Zato bylo mnoho lidí, kteří téže době jako Obu-
chov snažili dosáhnout téhož cíle. Jako poslední začal hořet uhlík. kelímku bylo možné vsypat.
230
. Při tom příměsi surového železa shořely: nej
prve křemík, potom mangan, síra fosfor. kelímku pochod dál jinak.
Všechno dálo přesně jako kusové peci.
Aby získal ocel, tavil Obuchov surové železo spolu čistou rudou grafi
tových nádobách, kelímcích. tomto rozdílu také zakládají přednosti způsobu
používaného Obuchovem. Byl
veden snahou dát ruskému vojákovi námořníkovi spolehlivého spojence boji
a zdatného pomocníka válečnictví.
Pavel Matvejevič Obuchov (1820— 1869)
Bohatství, měšec plný zlata, nebyly Obuchovovi cílem započatého díla. Výrobci zbraní Francii, Anglii, Německu
a Rakousku, podníceni vidinami budoucích pohádkových výdělků, marně hle
dali způsoby lití ocelových děl.
V kusové peci kapky roztaveného surového železa, ovívané hojným prou
dem vzduchu, mohly zbavit svých příměsí. Rozdíl byl pouze tom, peci
hořely příměsi dmýchaném kyslíku, kdežto při tavení kelímcích spaloval
kyslík, obsažený rudě. dně kusové pece pak hromadilo
železo téměř ryzí
