Rozdíl byl pouze tom, peci
hořely příměsi dmýchaném kyslíku, kdežto při tavení kelímcích spaloval
kyslík, obsažený rudě.
230
. Výrobci zbraní Francii, Anglii, Německu
a Rakousku, podníceni vidinami budoucích pohádkových výdělků, marně hle
dali způsoby lití ocelových děl. Při tom příměsi surového železa shořely: nej
prve křemík, potom mangan, síra fosfor. kelímku pochod dál jinak. kelímku bylo možné vsypat.
Pavel Matvejevič Obuchov (1820— 1869)
Bohatství, měšec plný zlata, nebyly Obuchovovi cílem započatého díla.
Aby získal ocel, tavil Obuchov surové železo spolu čistou rudou grafi
tových nádobách, kelímcích.první vzor ocelového děla.
V kusové peci kapky roztaveného surového železa, ovívané hojným prou
dem vzduchu, mohly zbavit svých příměsí.
Všechno dálo přesně jako kusové peci. dně kusové pece pak hromadilo
železo téměř ryzí. Byl
veden snahou dát ruskému vojákovi námořníkovi spolehlivého spojence boji
a zdatného pomocníka válečnictví. tomto rozdílu také zakládají přednosti způsobu
používaného Obuchovem. Jako poslední začal hořet uhlík. Zato bylo mnoho lidí, kteří téže době jako Obu-
chov snažili dosáhnout téhož cíle
