Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 232 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozdíl byl pouze tom, peci hořely příměsi dmýchaném kyslíku, kdežto při tavení kelímcích spaloval kyslík, obsažený rudě. Byl veden snahou dát ruskému vojákovi námořníkovi spolehlivého spojence boji a zdatného pomocníka válečnictví. Při tom příměsi surového železa shořely: nej­ prve křemík, potom mangan, síra fosfor. Výrobci zbraní Francii, Anglii, Německu a Rakousku, podníceni vidinami budoucích pohádkových výdělků, marně hle­ dali způsoby lití ocelových děl.první vzor ocelového děla. Jako poslední začal hořet uhlík. V kusové peci kapky roztaveného surového železa, ovívané hojným prou­ dem vzduchu, mohly zbavit svých příměsí. kelímku pochod dál jinak. Pavel Matvejevič Obuchov (1820— 1869) Bohatství, měšec plný zlata, nebyly Obuchovovi cílem započatého díla. Všechno dálo přesně jako kusové peci. tomto rozdílu také zakládají přednosti způsobu používaného Obuchovem. kelímku bylo možné vsypat. dně kusové pece pak hromadilo železo téměř ryzí. Zato bylo mnoho lidí, kteří téže době jako Obu- chov snažili dosáhnout téhož cíle. Aby získal ocel, tavil Obuchov surové železo spolu čistou rudou grafi­ tových nádobách, kelímcích. 230